Game over. Sportovní arény pro rok 2021 až na výjimky pohasly, je čas spočítat skóre. Z byznysového hlediska se ve sportu letos udála dramata, která vzrušovala víc než sledování české hokejové reprezentace či olympijského klání v lukostřelbě. Tak si je pojďme zrekapitulovat…
Připijme na Conora!
Tak kopni do tý bedny… Conoru McGregorovi se kopnutí do beden s vlastní whisky vyplatilo víc než kopání do soupeřů v kleci. Slavný irský zápasník totiž prodal většinový podíl ve svojí whisky Proper No. Twelve, kterou založil a za necelé tři roky z ní udělal nejpopulárnější značku v Irsku. Konečná cena za obchod? V přepočtu třináct miliard korun.
Od bijce a ikony MMA by člověk ránu dostat nechtěl, tak je možná lepší, že se mu jeho whiskey moc nepodobá a přináší místo rány pěstí spíš pohlazení jemného dotyku medu, vanilky a dřeva praskajícího v ohni. Soupeřům zkrátka nemusí praskat kosti, aby Conor pohádkově vydělal. Díky zmíněnému obchodu se z něj stal nejlépe vydělávající sportovec planety, připijme si na to.
Don’t cry for me, Barcelona
Jako by se Frodo přidal na stranu Mordoru. Ne že by snad pařížský klub PSG byl fotbalové zlo, ale představa, že by se geniální fotbalový hobit Lionel Messi ocitl v jiných než barcelonských službách, byla naprosto z říše fantazie. Až do letoška, kdy katalánský klub opustil a vydal se do francouzské metropole.
Kapitán má zůstat na potápějící se lodi až do konce, jenže pro fotbalový Titanik, jímž se Barcelona stala, toto pravidlo neplatí. Tím spíš, že právě Messi tlačil těžce zadlužený klub ke dnu – bral téměř 140 milionů eur ročně. I to se podepsalo na odstrašujícím dluhu 1,2 miliardy eur a argentinská hvězda kvůli tomu musela pryč. Messi odchod oplakal a zchudl: v PSG bere „jen“ 35 milionů eur za rok.
Dvanáct rozhněvaných klubů
Kdyby se i ve fotbale udělovala Darwinova cena za ztřeštěný nápad, který může ze všeho nejvíc poškodit jeho autora, pak je za rok 2021 vítěz jednoznačný. Iniciátoři takzvané fotbalové Superligy by k tomu navíc mohli napsat příručku „Jak se ztrapnit snadno a rychle“ a rozhodně by s ní byli úspěšnější než s myšlenkou, se kterou přišli v polovině dubna.
Pokud už si nedokážete vzpomenout, o co šlo (a vzhledem k jepičímu životu projektu by bylo překvapením, kdybyste si vzpomenout dokázali), zde je malá exkurze na smetiště dějin. Superliga byla snahou dvanácti velkých fotbalových klubů odtrhnout se od „zbytku světa“ a vytvořit vlastní soutěž, která by jim generovala zisky.
Že jsou zoufalé činy páchány ze zoufalství? Na tucet „šílených“ to stoprocentně sedí. Superliga se v hlavách klubových šéfů vyklubala kvůli jejich astronomickým dluhům dosahujícím v součtu 5,6 miliardy liber (téměř 170 miliard korun). Nejhůř na tom byl Tottenham (970 milionů liber), následován Barcelonou, přičemž právě od toho se odvíjí příběh Messiho, který už znáte.
Pod hrozbou sankcí od orgánu, který evropský fotbal zastřešuje, však aktéři z myšlenky nedůstojně vycouvali. A učinili tak rychleji než lázeňský proutník před vidinou manželství. Gratulujeme, fotbalová Darwinova cena míří do těch nejlepších rukou.
Muž se železným kladivem
Foto Stanislav Krupař
„Svěřte mi do rukou cokoli, všechno pozlatím. Zn.: Výjimkou je fotbal.“ Inzerát tohoto znění by si mohl dát Daniel Křetínský. Dávno to vědí ve Spartě, teď to začne poznávat West Ham. Kdyby to v londýnském klubu věděli dopředu, nejspíš by trojského koně z Česka za své hradby raději vůbec nepustili, ale pssst!
Žádné pssst, nýbrž dost! Dost škodolibé ironie. Fakta mluví o tom, že jeden z nejbohatších Čechů se stal minoritním majitelem známého účastníka Premier League. Za přibližně šest miliard korun koupil 27 procent West Hamu. Podle informací z ostrovů ke všemu není vyloučeno, že v blízké budoucnosti získá český podnikatel majoritu nad klubem, v němž působí tři exslávisté čili hráči z týmu největšího rivala Sparty, kterou Křetínský také vlastní.
O
Spartě se říká, že je železná, West Hamu se zase přezdívá
Kladiváři. Tedy železné kladivo? Nezní to jako špatná
kombinace.
Slovanská epopej slečny Barbory
Ivančický rodák Alfons Mucha ohromil Paříž. A Barbora Krejčíková, též z Ivančic, ohromila Paříž také, jen místo štětce použila tenisovou raketu a filigránské secesní ornamenty vyměnila za nekompromisní smeče.
Výsledek? Unikátní triumf na French Open v singlu i čtyřhře (v té se jí zdařilo s Kateřinou Siniakovou, s níž má zlato i z olympiády), takové „kombo“ naposledy dokázala v roce 2000 domácí Mary Pierce, která ovšem nemá s Ivančicemi nic společného.
Zkraje léta prožila Krejčíková velkou jízdu. Kromě Paříže ovládla i předchozí turnaj ve Štrasburku, díky čemuž vydělala za tři týdny čtyřicet milionů korun. Je konec roku, takže si ho nekažme pomyšlením, za jak dlouhou dobu – pokud vůbec – stejnou sumu vyděláme my.
Straky ukradly arabský poklad
V aktuální tabulce anglické fotbalové ligy je Newcastle na příčce znamenající opuštění elitní soutěže. Takže „nejslabší, máte padáka?“ Skoro přesně naopak. Tradiční anglický klub totiž získal na podzim tak movitého vlastníka, že byste podobného v celé Mléčné dráze těžko dohledali.
Posuďte sami. Hodnota majetku Saudi Arabia Public Investment Fund, neboť právě tato společnost severoanglický celek získala, je odhadována na částku přesahující 440 miliard dolarů, v přepočtu takřka neuvěřitelných 9,6 bilionu korun.
Fond saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmana suverénně předčil i dosavadního vládce žebříčku nejbohatších vlastníků – Qatar Investment Authority. Jmění majitele francouzského PSG se totiž pohybuje „pouze“ kolem 6,6 bilionu korun (takže až se Messi stane přítěží v Paříži, je jeho další angažmá předem dané).
A majetek arabského Sheikha Mansoura, šéfa Manchesteru City, který byl dosud považován za nejbohatší klub v Anglii, nedosahuje ani šesti procent jmění saúdskoarabského investičního fondu. Kam s novou finanční injekcí doletí Straky, jak se Newcastlu přezdívá? Momentálně je jasným cílem přelet nad sestupovým hnízdem, v budoucnu budou ambice patrně větší.
Letí Vrána, letí, letí
Po Strakách je na řadě Vrána. Hokejový útočník Jakub Vrána podepsal v létě v NHL kontrakt s Detroitem, který mu zaručuje příjem bezmála 114 milionů korun za sezonu. Tím se jednoduše zařadil mezi nejlépe vydělávající české sportovce. Žebříčku dle Forbesu však stále vévodí basketbalista Tomáš Satoranský s 218 miliony korun za sezonu.
Slyšíte? Baron rotuje
Roční odklad kvůli pandemii, osiřelé tribuny bez diváků… Že bude olympiáda v Tokiu ztrátová, o tom se vědělo dávno předtím, než byl zapálen oheň. Manko jde do miliard a už na nás klepají hry nové – ty zimní v Pekingu. Zase budou bez diváků, zase v bublině, tentokrát navíc poslouží jako propagace režimu. Jestli se vám zdá, že slyšíte podivný zvuk, baron Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, rotuje v hrobě.
Melou boží mlýny, „mele“ i Mel
Mel Tucker se vyjádřil takto: „Každý den se probouzím s pokorou, že jsem trenérem Michiganu.“ Nutno říct, že je to nejlépe zaplacená pokora v lidských dějinách. Kouč univerzitního týmu amerického fotbalu, tedy jakéhosi předstupně do prestižní NFL, totiž uzavřel v listopadu kontrakt na deset let, během nichž si vydělá před dvě miliardy korun.
Tucker
ještě
dodal:
„Je mi ctí pracovat po boku univerzitních sportovců.“ Takové
pocity jsou naprosto pochopitelné a
bez závisti předpokládejme, že trenérovi mohou bez problémů
vydržet celou dekádu. Mel
dobře ví, o čem „mele“.
