To kalné ráno, to si pamatuj. Úryvek ze známých veršů Jaroslava Seiferta lze snadno vztáhnout i na neblahý čtvrtek 24. února 2022. Jeho kalné ráno poskytlo chmurnou kulisu pro začátek ruské agrese na Ukrajině, od níž právě dnes uplynuly rovné čtyři roky. K velké vlně solidarity a pomoci ve prospěch napadené země, jež se v Česku zvedla, se nemalou měrou přidali i tuzemští byznysmeni. Včetně těch největších.
Třiadvacátého února roku 2022 volal český miliardář Karel Komárek své manželce Štěpánce. Ohledně situace na Ukrajině jí sdělil: „Říkám ti, že bude válka.“
V rozhovoru pro Forbes Štěpánka vzpomínala, že manželovi nevěřila a naopak s mnoha ostatními věřila v nereálnost Putinovy agrese. Předpověď třetího nejbohatšího Čecha se ovšem naplnila hned druhý den a od té doby konflikt, který přinesl moře utrpení, trvá.
Prakticky stejně dlouho trvá Komárkova podpora. Nadace, kterou založil investor s manželkou, vyslala takřka ihned po ruském vpádu na Ukrajinu kamiony s humanitární pomocí a následně rozvinula další pestrý vějíř aktivit.
A víte, co je na Komárkově podpoře vůbec nejlepší? Že není osamocena. Zdaleka ne. Ve stejné věci se angažuje spousta Čechů a mezi nimi štědře i někteří další tuzemští miliardáři. Uveďme alespoň ty nejviditelnější.
Díla, která nezmizí z paměti. I díky KKCG
Do čtrnácti globálně inspirujících příběhů s potenciálem povzbudit víru v lidstvo vybral prestižní magazín Stanford Social Innovation Review za loňský rok i projekt Archa. Čili úspěšnou snahu zachovat ukrajinské kulturní dědictví prostřednictvím mobilních technologií, za níž stojí Karel Komárek Family Foundation (KKFF).
Jde o iniciativu, v níž se KKFF spojila s českým ministerstvem kultury, Národní knihovnou a Národním muzeem a podporuje dvě ze tří arch.
Archa I je pojízdné pracoviště, jehož úkolem je chránit a konzervovat písemné kulturní dědictví v krizových oblastech – díky mobilnímu pracovišti odpadá nutnost převážet díla do speciální laboratoře.
Foto KKFF
Archa III je transportér s tříčlennou posádkou schopný skenovat objekty ve 3D. Vytvoří tím trojrozměrné kopie vzácných exponátů a ty tak v případě ztráty či zničení nezmizí z historické paměti.
Od Komárka se jedná o nejoriginálnější způsob pomoci, ten však rozhodně není jediný. Nadace poskytla ubytování i psychickou podporu ukrajinským matkám s dětmi a klíčové též je, že Komárkova skupina KKCG neopustila Ukrajinu v rámci investorských a podnikatelských aktivit. Z jejího portfolia působí v zemi energetická společnost MND a technologická společnost Avenga.
Přímo na Ukrajině rozvíjí kromě byznysu Avenga i MND humanitární činnost. MND spolupracuje s Olena Zelenska Foundation a podporuje projekt Schools of Superheroes – vzdělávací centra při dětských nemocnicích, jež umožňují edukaci i během dlouhodobé léčby. Tento záměr by měl být letos rozšířen do dalších regionů.
Náš závazek je vyjádřením dlouhodobé víry v sílu ukrajinské společnosti.
Klíčové je, že vyjma těch humanitárních má MND – jež v letech 2022 až 2025 odvedla na Ukrajině daně ve výši 3,656 miliardy hřiven (přes 1,7 miliardy korun) – také investiční plány. Investovat hodlá i Avenga.
„Čtyři roky po zahájení ruské agrese je důležitější než kdy jindy jasně a jednoznačně vyjádřit naši podporu Ukrajině,“ říká dnes pro Forbes Karel Komárek.
„Díky MND a Avenga a našim specializovaným týmům v terénu pokračujeme v podnikání, investicích a poskytování pomoci místním komunitám. Náš závazek není krátkodobým gestem. Je vyjádřením dlouhodobé víry v sílu ukrajinské společnosti, její odolnost a schopnost znovu se postavit na nohy,“ dodává český miliardář.
První dáma byznysu pro první dámu Ukrajiny
S nadací první ukrajinské dámy Oleny Zelenské se spojila i první dáma tuzemského byznysu Renáta Kellnerová.
Počátkem února poslala nadaci 170 milionů korun – svůj krok konzultovala s prezidentem Petrem Pavlem a dar šel na pomoc civilistům, kteří kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu trpěli nelítostnou zimou a špatnými hygienickými podmínkami.
Kellnerová se svými třemi dcerami zdvojnásobily prostřednictvím nadace The Kellner Family Foundation částku, již vybrali Češi na stejné účely. Tedy na pomoc nejzranitelnějším, živořícím v nepředstavitelně těžkém prostředí. Sbírka mezi veřejností vynesla 170 milionů korun, matka a sestry Kellnerovy přihodily stejnou sumu.
Foto PPF
„Sbírka českých občanů pro nás byla velmi inspirující. Ani my nedokážeme stát stranou a přihlížet tomu, jak lidé na Ukrajině bojují o základní potřeby, jako je teplo, světlo nebo pitná voda,“ prohlásila Renáta Kellnerová.
Již dříve Nadace rodiny Kellnerových ve spolupráci se skupinou PPF, kterou Renáta a dcery ovládají, vyčlenila sto milionů korun na integraci ukrajinských dětí do českého vzdělávacího systému.
Seznam velkých dárců s majitelem Seznamu
Majitel Seznamu je na seznamu. Na seznamu velkých podporovatelů země čelící invazi Putinových vojsk. Ivo Lukačovič na takovém seznamu nemůže chybět, a to nejen vzhledem k prosinci minulého roku, kdy se přiznal ke stomilionovému daru.
Tento vysoký dar původně zaslal anonymně, skrz iniciativu dalšího miliardáře Dalibora Dědka, o níž (a také o Dědkovi) ještě bude řeč. Lukačovič původně nechtěl svůj příspěvek medializovat, avšak vývoj kauzy kolem Skupiny D ho – jak jinými a místy ostřejšími slovy napsal – přesvědčily o nutnosti zdůraznit význam soukromých příspěvků.
Skupina D, v níž mimo jiné figuruje známý herec Ondřej Vetchý nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka, se dostala do údajných problémů kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis; Lukačovič jí však vyjádřil plnou podporu.
Z jeho stomilionového příspěvku šlo například patnáct milionů korun na drony speciálního určení, dalších dvanáct a půl milionu na pět stovek dronů s municí, stejně jako na stíhací drony proti íránským dronům Šáhid, které využívají Rusové. Na plastické trhaviny iniciativa využila dvanáct milionů korun, sedmi miliony přispívá na výcviková letadla.
To ale není vše. Nemělo by zapadnout, že stejnou částku, tedy sto milionů korun, poslal Lukačovič už v dubnu 2022 po ruském masakru v ukrajinském městě Buča. A třiadvacet milionů dal právě před čtyřmi lety, kdy válka započala.
Putin dostává dárky. Odesílatel? Dědek
Dárek pro Putina. Tak se jmenuje občanská iniciativa vyhlášená v květnu roku 2022 podnikatelem a vlastníkem společnosti Jablotron Daliborem Dědkem. Peníze od dárců jsou vybírány prostřednictvím symbolického e-shopu, kde si mohou lidé vybrat, na co chtějí přispět.
Mnoho desítek tisíc dárců se do těchto chvil složilo na sumu dotýkající se hranice jeden a půl miliardy korun. Za peníze se pořizuje vojenská technika, tedy tanky, drony, rakety, houfnice, obrněné automobily, pořizují se ale třeba i generátory.
Válka na Ukrajině je varujícím důkazem, jak křehká je linie mezi normálním životem a nesvobodou.
Rekordní jednorázový dar má na svědomí právě Lukačovič, jak je popsáno výše. Ještě o něco štědřejší sumu věnoval postupně i sám Dědek a není velkou odbočkou připomínka, že třemi miliony korun podpořil vznik filmu Vlny, jenž zpracovává události v souvislosti s ruskou okupací Československa v srpnu 1968.
Dalibor Dědek totiž přiznává, že nynější napadení Ukrajiny bylo jednou z motivací, proč dal na snímek režiséra Jiřího Mádla peníze: „Válka na Ukrajině je varujícím důkazem, jak křehká je linie mezi normálním životem a nesvobodou. Stačí málo a s demokracií je šlus. I proto jsem Vlny podpořil.“
Koupit sanitku a dojet s ní do Kyjeva
K nejvýznamnějším tuzemským soukromým dárcům v rámci pomoci Ukrajině patří také investiční skupina Pale Fire Capital, za níž stojí Jan Barta či Dušan Šenkypl – i dary této skupiny atakují hranici sto milionů korun.
Zbrojařský holding Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada je pro Ukrajinu hodně důležitým dodavatelem munice a techniky. Strnad rovněž oznámil záměr investovat stovky milionů eur do společných podniků přímo na Ukrajině pro výrobu dělostřelecké a tankové munice.
Zajímavou zkušenost udělal nedávno Martin Vohánka, majitel technologické společnosti Eurowag.
„Ke konci loňského roku jsem na impuls Post Bellum koupil terénní sanitku na válečnou frontu a odvezl ji z Prahy přes Lvov až do Kyjeva. Nejel jsem tam jako ‚válečný turista‘. Jel jsem tam s pocitem občanského dluhu. Válka na Ukrajině je totiž nejzásadnější událostí současného Česka – s přímým dopadem na bezpečnost nás všech,“ svěřil se Vohánka na LinkedInu.
Lidé nás často objali, děkovali se slzami v očích.
Co Vohánka zjistil takříkajíc na vlastní kůži? „Silnější než jakákoli statistika byly příběhy lidí,“ vylíčil například. „Když lidem řeknete, že jste z Česka a vezete pomoc, roztají. Často nás objali, děkovali se slzami v očích.“
Vypozoroval i toto: „Prakticky každá rodina má někoho na frontě nebo už někoho ztratila. Trauma je všudypřítomné. A přesto, nebo právě proto jsem tam cítil něco, co v Evropě často ztrácíme – odhodlání. Únavu z války, ano. Ale zároveň jasné odhodlání zemi ubránit. Tuhle vitalitu a odvahu můžeme v Evropě Ukrajincům závidět. Jejich vstup do evropského společenství bychom měli vnímat ne jako přijetí pod křídla, ale jako vzpruhu pro celou evropskou myšlenku.“
I z Vohánkových slov plyne, že podpora Ukrajiny není jen projevem lidskosti, ale svým způsobem žádoucí věc. Platí od kalného rána s datem 24. února 2022.
