Deficit veřejných financí loni dosáhl 2,8 procenta hrubého domácího produktu, uvedlo ve čtvrtek v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Poprvé od roku 2019 se tak deficit dostal pod tři procenta HDP, což je jedno z kritérií pro zavedení společné evropské měny. Letos ministerstvo očekává další snížení deficitu na 2,3 procenta HDP.

Dluh sektoru vládních institucí se loni podle ministerstva zvýšil o jeden procentní bod na 43,3 procenta HDP. Výše zadlužení je tak nižší, než předpokládalo ministerstvo ve své listopadové predikci.

Vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic to vysvětlil tím, že energetická společnost ČEZ v závěru loňského roku splatila půjčku, kterou jí stát poskytl v době energetické krize, takže si stát nemusel půjčovat další peníze.

Letos by měl dluh dál narůst na 44,3 procenta HDP. Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení pětapadesát procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

RokSaldo sektoru vládních institucíDluh sektoru vládních institucí
20180,931,7
20190,329,6
2020-5,636,9
2021-540,7
2022-3,142,5
2023-3,842,4
2024*-2,843,4
2025*-2,344,3
*Predikce, Zdroj: Ministerstvo financí

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ministerstva klesl na 2,1 procenta HDP z 2,6 procenta HDP v roce 2023. Letos ministerstvo očekává jeho další snížení o desetinu procentního bodu.