Kateřina Kadlecová řídí českého rodinného výrobce vířivek USSPA. Její obor byl jedním z těch, kterému se vloni navzdory koronavirové pandemii dařilo. Přesto i její firma musí hodně bojovat – a zdaleka ne jen s covidem.
Rok s covidem nás těžce převezl. Nikdo z nás už nepotřebuje slyšet, jak je doba náročná. Dotkla se každého bez rozdílu a někoho ještě o něco víc. Proč se ale dodnes bezvýchodně motáme v kruhu?! Dvě opatření tam, tři zpátky. Tohle je nezdravé prostředí samo o sobě, vir nevir. Cesta ven je přitom jasná, jen nás jaksi nikdo nevede.
Ve firmě máme za sebou neskutečný rok. Za všechno dobré, co přinesl, jsem neskonale vděčná, z toho ostatního jsem hluboce vyčerpaná. Bezprecedentní doba nás spojila a také prověřila a posílila hodnoty, na kterých naše firma stojí.
Obstáli jsme i v zatěžkávací zkoušce flexibility a podařilo se nám včas reagovat, když i na prodej a prodejny nás i všech zahraničních partnerů dopadla protipandemická opatření. Zvládli jsme nastavení vlastních opatření a jejich neustálé uzpůsobování vývoji situace.
Rušení všech plánovaných aktivit vázaných k loňskému 25. výročí firmy sice mrzelo, ale nakonec přispělo k dalšímu stmelení týmu napříč firmou. Zdraví je nejvyšší hodnota.
Po prvotním šoku a úplném zastavení loni v březnu se před létem v našem oboru vířivek a swim spa naplno rozjel celosvětový boom. Nová situace v čele s lockdowny spustila masivní trend zvelebování domácností, které nyní musí plnit i funkci kanceláří, škol, sportovišť a také wellness center, a dokonce suplovat dovolené, které zasáhly restrikce v cestování.
My jsme byli připravení a šli jsme růstu naproti ještě v nejisté době, a tak jsme naskočili velice záhy a vyrazili k rekordnímu růstu. Meziročně jsme v obratu vyrostli o třetinu, obchodně pak téměř o dvě a jedeme dál. Za letošní první dva měsíce, které bývají tradičně prodejně nejslabším obdobím roku, rosteme meziročně o 124 procent.
Klíčový je pro nás nyní růst na straně výroby a výrobních kapacit. Ve chvíli, kdy jsme loni rozhodovali o rozšíření výroby, nákupu nových strojů a investicích do dalších technologií, to byl risk. Teď už finišujeme přípravy a od června zahájíme postupné násobné navyšování výrobních kapacit.
Růst je skvělá věc, ale je plný výzev a dovolím si říct, že v současnosti je ještě víc „challenging“ než v jiných časech – trh práce je zablokovaný, spotřeba masově přesunutá, subdodavatelé nestíhají vyrábět, ve světě docházejí základní suroviny i kontejnery a ceny dopravy šplhají do závratných výšin…
Denně si ale připomínáme, jaké máme štěstí, že můžeme řešit potíže růstu, povzbuzovat k rozvoji naše drobné lokální dodavatele a dávat jistotu a klid alespoň na straně práce našim zaměstnancům.
Doba nám svým způsobem nahrává po byznysové stránce, ale i naším hlavním cílem je cesta ven z ní! Návrat nebo spíš posun do nového normálu. A to co nejrychleji! Musíme to jako společnost zvládnout. Disciplínu a sebeomezování nelze šponovat donekonečna. Všichni potřebujeme světlo na konci tunelu.
A důvodů je mnohem víc než „jen“ uvolnění sociálního kontaktu, kultury, otevření obchodů a restaurací či možností cestování.
Jestliže děti jsou už přes rok bez škol, a krom vzdělání tak zameškávají i osobnostní rozvoj, ztrácejí sociální vazby a mají narušený řád a režim, tak dost možná budeme brzy na trhu práce (a nejen tam) řešit podstatně náročnější problémy. Je to dlouhé. A selhání naší vlády se čím dál více prohlubuje. Bezkoncepčnost, chaos a stále jasnější bezradnost národ nespojí a už vůbec nás nevyvede ven.
Jediná naděje a smysluplný cíl k následování je urychlené proočkování populace, ale ani tam není ze strany vlády patrný tah na branku.
Upřímně? Už mě to nebaví a věřím, že mluvím i za ostatní. Roušky jsme si všichni našili, plošné testování ve firmách také umíme. Dejte nám vakcíny a my zajistíme proočkování zaměstnanců a klidně i jejich rodin. Namísto 2,5 milionu otestovaných diskutabilními testy týdně, budeme mít 2,5 milionu naočkovaných za týden. A všichni se můžeme konečně posunout dál.
