Největší tuzemský zážitkový portál má za sebou první dekádu, shodou okolností lemovanou dvěma krizemi – hospodářskou a koronavirovou. Mezi nimi ale panovalo několik let ekonomické prosperity, která optikou Slevomatu ukazují, jak se proměňovaly nákupní preference Čechů.
Portál založil na jaře roku 2010 podnikatel Tomáš Čupr se společníky původně coby server stavějící výhradně na slevách. Časem ale došlo k majetkovým a personálním obměnám a stejně tak se postupně změnilo i zaměření firmy. Loni se vydala cestou zážitkového portálu s důrazem na cestování a tuto pozici chce nadále upevňovat.
„Náš cíl je zřejmý: inspirovat lidi k trávení volného času a udělat jim ho dostupnějším. Aby si mohli dopřát věci, které se zdály být mimo dosah, nebo si je užít vícekrát, déle či lépe,“ tvrdí Ladislav Veselý, dnešní šéf společnosti.
Během desetiletého fungování Slevomat dosud zprostředkoval služby a zboží bezmála za 14 miliard korun. Minimálně jednou na něm nakoupilo přes čtyři miliony zákazníků, což odpovídá téměř polovině republiky.
Vůbec první nabídkou, kterou server zveřejnil, byl poukaz na nápoje v pražské kavárně mamacoffee v hodnotě 200 korun, za nějž kupci zaplatili pouze polovinu. Nejvíce ale v prvním roce táhl wellness a saunování. K dnešku Češi prostřednictvím portálu utratili za tyto služby přes 236 milionů.
Vůbec první nabídka v historii Slevomatu
Nejvýraznějším hitem následujícího roku se staly dezerty a zmrzliny. Od ledna do prosince 2011 se jen přes Slevomat prodalo 47 tisíc kopečků zmrzliny u Fruitisima. „Tento rok pro nás představoval významný milník. Zhruba rok od založení firmy se nám podařilo prodat milion voucherů,“ ohlíží se Veselý, někdejší provozní ředitel, jenž firmu vede od letošního ledna, kdy nahradil dlouholetou šéfku Marii Havlíčkovou.
Rok nato byly zmrzliny vystřídány nabídkami solárií. Poptávka po nich (i nabídka) ale vydržela jen pár měsíců, než se ve velkém zvedla vlna kritiky poukazující na jejich možnou škodlivost zdraví. Tou dobou už se Slevomat na trhu etabloval a trendy pomáhal utvářet, jako třeba únikové hry, které byly fenoménem roku 2015. Dodnes si na ně lidé pořídili 144 tisíc poukazů za 131 milionů korun.
Nadcházející léta konjunktury přiměla zákazníky portálu více utrácet, především za cestování. Nejprve byly nejžádanější kategorií jednodenní pobyty, ať už u moře, nebo na horách, později je vystřídaly týdenní dovolené.
Slevomat tak postupně začal s transformací. Místo slevových voucherů začal nabízet speciální připravené balíčky a stal se jedním z nejvlivnějších hráčů na poli tuzemského cestování. Potvrzuje to i letošek, kdy Češi s ohledem na nejistou situaci kolem (ne)otevření hranic nevěděli, zdali budou moct trávit dovolenou v cizině, a tak upřednostňovali setrvání ve vlasti.
Trendy na Slevomatu
(celkové útraty za segment během 10 let)
- 2010 – wellness, saunování (236 milionů korun)
- 2011 – zmrzliny, dezerty (93 milionů korun)
- 2012 – solária (28 milionů korun)
- 2013 – fotoknihy, fotokalendáře, fotoobrazy (147 milionů korun)
- 2014 – burgery (66 milionů korun)
- 2015 – únikové hry (131 milionů korun)
- 2016 – jednodenní pobyty (1,16 miliardy korun)
- 2017 – adrenalinové zážitky (263 milionů korun)
- 2018 – zábavní parky, herny, akvaparky (177 milionů korun)
- 2019 – netradiční ubytování (13,5 milionu korun)
- 2020 – tuzemské ubytování (4,6 miliardy korun)
Zvýšený zájem o ubytování u nás – meziročně o polovinu vyšší – nakonec Slevomatu zachránil nepříznivě se vyvíjející sezonu. Portál tak dost možná zakončí rok s lepšími čísly než loni, kdy dosáhl rekordního obratu 2,5 miliardy korun.
„I v dnešní realitě dokážeme růst. Krizi jsme využili a máme nejlepší nabídku, jakou jsme kdy měli,“ pochvaluje si Ladislav Veselý. Do budoucna chce být Slevomat ještě flexibilnější a investovat více do dárkové nabídky. Veselý by z portálu rád udělal nejlepší místo na pořízení dárku pro kohokoli, od babičky po novomanžele.
„Už se nebavím jen o zážitcích, ale i o perfektně dárkově zabaleném zboží. Abychom ale tohle naplnili, musíme být silnější v regionech. Ve třech největších městech se nám už bude těžko růst. Potřebujeme stejně dobře obsadit dalších třicet a pak padesát.“
18. 9. 20204 min
Robert Sattler
zástupce šéfredaktora Forbes.cz
Umí se nadchnout pro inspirativní a zajímavé příběhy bez ohledu na odvětví, jehož se dotýkají. Nejvíce se věnuje propojení byznysu se sportem. Vede projekty Nejlépe placení sportovci, Nejlépe placení youtubeři a streameři nebo Nejvlivnější lidé v médiích. Zodpovídá za provoz Forbes.cz.
