Má pomáhat chránit děti i majetek, policie ho však využívá i ke sledování protestujících a trestání nevinných. Napříč Spojenými státy během několika let vyrostl systém chytrých a téměř všudepřítomných kamer, podobný tomu v komunistické Číně. Kdo za ním stojí a proč se ho bojí Američané všech politických názorů?
Když loni Canyen Ashworth viděl, jakým způsobem americké protiimigrační úřady provádějí zásahy a jak na to reaguje místní policie, rozhodl se využít svého práva na projev a napsal komentář do lokálních kansaských novin.
Za kritiku se ho však policejní sbor rozhodl potrestat. Ve snaze ho propojit s někým, kdo po městě vylepoval plakáty mířené proti zásahům vůči migrantům, si na něj otevřel složku a vyhlásil po něm pátrání. Následně policisté využili AI kamerového systému Flock, díky kterému Ashworthův pohyb bez povolení soudu sledovali nejméně 150krát.
To už je dnes takřka zapomenutý případ, který v amerických médiích střídají další a další zneužití tohoto systému. Společnost Flock Safety je přitom bez nadsázky průkopníkem – žádná jiná firma v historii Spojených států nedokázala po zemi rozšířit během necelé dekády 120 tisíc kamer a k tomu sjednotit tamní polarizovanou společnost. Lidé totiž nenávidí Flock napříč politickým spektrem.
Foto kamera Flock, Public domain, via Wikimedia Commons / commons.wikimedia.org/wiki/File:Flock_tracking_of_individual_people_01.png
Princip je přitom jednoduchý. Kamery mají oficiálně sloužit hlavně ke čtení poznávacích značek a specifických znaků vozidel, jako je třeba jejich model, barva nebo prasklý nárazník. Když pak policie hledá někoho, kdo kupříkladu unesl dítě, a má k dispozici pouze částečné indicie, může je do systému zadat a ten za ni nalezne, o koho se pravděpodobně jedná. Zvládne přitom sledovat i pohyb řidičů mimo automobily.
Právě pomoc těm nejzranitelnějším pohání marketingovou strategii Flocku. „Neznám větší poslání než zachraňovat naše děti,“ napsal na sociální síti X zakladatel společnosti a dalších technologických startupů Garrett Langley. „To dává smysl, chci, aby byly moje děti v bezpečí,“ citoval zase údajné myšlenky rodičů ve chvíli, kdy pochopí, k čemu kamery slouží.
Že takové apely fungují, je vidět na finančních výsledcích společnosti. Ta je sice soukromá a nezveřejňuje čtvrtletní zprávy o hospodaření, podle již jedenáctého investičního kola, které přineslo 500 milionů dolarů, ji však americká média oceňují na 8,3 až 8,4 miliardy dolarů, tedy kolem 175 miliard korun. Díky dosavadnímu úspěchu se proto spekuluje i o možném vstupu na burzu v příštích letech.
Foto Flock Safety
Flock vydělává na bezpečnostní formě předplatného, kdy v přepočtu zhruba za padesát tisíc korun ročně zajistí jednu kameru, její údržbu i systém s umělou inteligencí, který policisté využívají. Celá síť je přitom propojená, takže všechna data jdou nejdříve do centrály společnosti. Policista z Texasu tak může s povolením sledovat pohyb automobilu v New Yorku.
Systém označovaný kritiky za „Velkého bratra“ má pomáhat hlavně odrazování zločinců od páchání trestných činů, o slibech společnosti však stále více Američanů pochybuje. Mohou za to i medializované případy, kdy policisté berou údaje poskytnuté systémem za neomylnou pravdu a terorizují kvůli tomu nevinné lidi.
Zažil to třeba starší pár, který vezl svou tříletou vnučku k lékaři. Policie zničehonic obklíčila jejich automobil a namířila na ně zbraně. Prarodiče spoutala na asfaltu a nechala vyděšené a plačící batole samotné v autě.
Důvod? Kamera špatně přečetla poznávací značku a policisté se nenamáhali správnost úsudku umělé inteligence ověřit. Nejde ani o ojedinělý případ. Podle amerického Institutu pro spravedlnost je to stále častější jev, který se jen do června stal třiatřicetkrát.
Mnohokrát už to však dopadlo hůře – například Lindsey Isaacs skončila na třináct dní ve vězení, protože kamery Flock zachytily její černý Dodge Durango pár kilometrů od místa, kde po nehodě zemřeli čtyři lidé.
Jaký byl její zločin? Nedokázala policisty přesvědčit, aby vzali v potaz odlišnou poznávací značku jejího auta, ale také jeho úplně jinou barvu a chybějící poničení nehodou, kterou údajně zavinila.
Policie se přitom nemůže vymlouvat na to, že by musela jednat v časové tísni. Prvního půl roku vyšetřování ponechala ženu na svobodě a pouze jí zabavila auto. Zvrat nastal až ve chvíli, kdy žena podala na policii žalobu za neoprávněné zadržování vozu. Teprve tehdy ji policisté s odvoláním na data z kamer Flock zatkli.
Ve zprávě poté příslušníci bezpečnostních složek lhali, že poškození na autě odpovídá následkům katastrofické nehody. Zodpovědní policisté dostali placené volno, zatímco se situace, která otřásla americkými médii, vyšetřuje.
Foto Flock Safety
Flock budí u Američanů nevoli i proto, že dal úzké skupině lidí špionážní nástroj, který se mnozí z nich nebojí používat i pro soukromé účely. Veřejnost se dozvěděla již o nejméně padesátce případů, kdy policisté využívali či měli využívat systému ke sledování rodinných příslušníků, exmanželek, přítelkyň či náhodných lidí.
Některé policejní sbory pak využívají technologie k monitorování protestujících proti vládě Donalda Trumpa. Například během protestů Hands off, 50501 a No Kings policie využila Flock k monitorování toho, odkud a kam protestující cestují.
Svoji práci dělá dobře
Flock však nemá jen negativa – svůj slib chytat predátory, vrahy a zloděje podle mnohých policistů plní relativně efektivně. Dnes už jeho služeb využívá na čtyřicet procent všech policejních složek ve Spojených státech a ty zmiňují, že díky němu zvládají řešit zločiny mnohem rychleji.
Studie zveřejněná v City Journal zase odhalila, že v roce po zavedení systému klesl počet krádeží motorových vozidel přibližně o jedenáct procent a počet objasněných případů vzrostl o šestnáct procent.
Ne všichni policisté ale Flock vychvalují a ti v kalifornském Roseville provedli vlastní analýzu, podle které si systém spletl poznávací značku v 71 procentech ze 1427 zaslaných upozornění na podezřelá vozidla. O analýze informoval Business Insider.
Lidem dále vadí praktiky společnosti, které mnohdy visí na hraně legality. Firma například tvrdí, že data neposkytuje protiimigračním úřadům, poskytuje je však policejním sborům spřáteleným s těmito úřady, takže jich úřady údajně stejně využívají. Za to už společnost čelí několika žalobám, protože státy jako Kalifornie tento postup výslovně zakazují.
Flock navíc nezůstává u sledování automobilů, ale postupně svou širokou špionážní síť zdokonaluje. Masivní nevoli vyvolalo například zavedení audiosenzorů, které mají sloužit k rozpoznávání lidského křiku, čímž obchází zákony zakazující plošné odposlouchávání.
I kvůli praktikám společnosti tak řada obcí rozvázala nebo neprodloužila smlouvu na kamerový systém, což však Flocku výrazněji nevadí. Například když v srpnu město Grass Valley v Kalifornii kamery sundalo, společnost je jednoduše nainstalovala zpět.
Littleton v Coloradu dočasně kamery zablokoval, Flock přesto nejméně pět z nich bez upozornění znovu zapnul. Když Cambridge ve státě Massachusetts nechal šestnáct kamer deaktivovat, Flock nainstaloval další dvě. V nejméně třech městech se pak společnost nenamáhala ani několik měsíců po zrušení smluv kamery odstranit, na což reagovali místní zakrýváním sledovacích zařízení pytlíky do koše.
Panika kolem kamer už se rozšířila po celých Spojených státech, kde již vandalové zničili desítky těchto kamer. Jen v srpnu přišla alespoň o jednu kameru téměř polovina ze všech států federace, přičemž pachatelé na kamery stříkají spreji, narážejí do nich auty či po nich střílejí.
K tomu přispívají stále dystopičtější scénáře, které se mezi Američany šíří. Často se například domnívají, že kamery dokážou rozpoznávat obličeje, lidi sledují v reálném čase, automaticky rozdávají pokuty nebo se k jejich záznamům dostanou soukromá sousedská sdružení.
Přestože to – alespoň prozatím – pravda není, nenávist k Flocku se šíří, a to nehledě na politické názory Američanů. Jen během jednoho srpnového týdne se k organizacím proti společnosti přidalo 25 tisíc lidí a stále hlasitějších protestů si všímají i politici.
Z demokratů už se proti firmě postavil například senátor Bernie Sanders, guvernér Pensylvánie Josh Shapiro nebo kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez. Proti jsou ale i někteří republikáni, kteří jinak podporují větší sílu policie.
Foto Flock Safety
Například texaský guvernér Greg Abbott nařídil zastavit využívání státních prostředků pro Flock, a floridský guvernér Ron DeSantis nařídil odstranění sledovacích zařízení ze státních silnic a označil systém za „vymknutý kontrole“. Obavy z něj mají i organizace na ochranu práva na držení zbraní, podle kterých by státu mohl sloužit k případnému odzbrojení Američanů.
Znepokojení mezi mnohými vyvolává rychlé šíření kamer i kvůli nadcházejícím volbám. Aktivistické skupiny se obávají, že systém, který už dnes policie využívá ke sledování lidí protestujících proti vládnutí Donalda Trumpa, by mohly bezpečnostní složky využívat minimálně k zastrašování voličů.
Tyto obavy u nich posilují i poslední výroky prezidenta, který varuje, že pokud volby jeho strana nevyhraje, půjde on sám od moci. Svým podporovatelům zase řekl, že jestli nepůjdou k volbám, čeká je posmrtný život v pekle.
Rozpaky vyvolává také to, že se Trump nepřidal ke svým soukmeníkům a systém neodsoudil – téměř před měsícem řekl, že si názor na Flock rozmyslí a prozradí ho během následujících pár týdnů, doteď se však nevyjádřil.
