Přesně před deseti lety se Britové v celostátním referendu rozhodli těsnou většinou opustit Evropskou unii. Pro vystoupení země z jednotného trhu tehdy hlasovalo 51,9 procenta tamních obyvatel. Zastánci takzvaného brexitu si od toho slibovali především znovuzískání kontroly nad vlastními hranicemi.
Odchod Spojeného království z evropského společenství, k němuž došlo až v roce 2020, nicméně přinesl něco jiného. Nejen Čechům zdražil prestižní studia a ztížil jim možnosti přestěhovat se do ostrovní země za prací. Uvalil také drahé poplatky na cestovatele i jejich domácí mazlíčky a znepříjemnil nákupy z britských e-shopů.
Přesto se černé ekonomické scénáře některých analytiků zcela nenaplnily: Čechů dnes žije v Británii o dvacet tisíc více než před referendem a Londýn zůstává nejrušnější leteckou linkou z Prahy. Co vše se změnilo od doby, kdy Britové zvolili v historickém hlasování možnost „leave“?
Politika
Brexit vzal mnoho výhod plynoucích z existence v rámci spolku zemí a mohl za zavedení nových opatření i kontrol. Co však způsobil, byla také proměna nejen českého vnímání odchodu z Evropské unie – po rozhodnutí Británie v mnoha státech sedmadvacítky naopak vzrostla podpora pro sdružení zemí.
Například v Česku byla podpora členství v EU v roce 2016 na historickém minimu. Podle průzkumů agentury STEM by tehdy setrvání v evropském bloku podpořilo pouze 38 procent občanů, za což mohla zejména tehdejší migrační krize.
Jenže uběhl rok a najednou Unii podporovalo o sedm procent Čechů více a rok nato se přidalo dalších osm procent. Chaos, který tehdy panoval kolem vyjednávání o brexitové dohodě zjevně přesvědčil řadu občanů, že odchod z jednotného trhu se nemusí vyplatit.
Cestování
Brexit odebral nejen Čechům také možnost bezstarostného cestování do Spojeného království. Pro cesty tam už nestačí občanský průkaz, ale od října 2021 je potřeba i cestovní pas. Cestující se navíc musejí registrovat v systému ETA, což se sice dá vyřídit online, povolení ale stojí poplatek.
To samé se stalo rovněž Britům, kteří chtějí cestovat do Evropy. Pro ty platí například systém EES, který automaticky registruje otisky prstů a sken tváře namísto fyzického razítkování pasů.
Na konci letošního roku navíc Evropská unie spustí systém ETIAS, což znamená, že britští turisté budou muset platit poplatek sedm eur za schválení vstupu do schengenského prostoru.
Na brexit přitom doplatili i majitelé domácích mazlíčků. Převoz koček či psů na ostrovy sice měl zvláštní pravidla již v době, kdy byla Británie členem Evropské unie, po jejím vystoupení z bloku se však ještě zpřísnila.
Co se ale pro Čechy téměř nezměnilo, je používání mobilních telefonů. Hlavní tuzemští mobilní operátoři T-Mobile, O2 i Vodafone se dobrovolně rozhodli ponechat Velkou Británii ve stejné roamingové zóně jako země Unie.
Pro Brity však situace dopadla hůře – podobně vstřícní k nim jejich operátoři nebyli, a tak většina velkých britských sítí zavedla pro telefonování z evropských států fixní denní poplatky.
Zhoršené podmínky na obou stranách se nicméně na počtu cestovatelů mezi zeměmi výrazně neprojevily. Například pražské letiště letos oznámilo, že z hlediska počtu přepravených cestujících byl loni Londýn nejrušnějším pravidelným spojením. Po této trase se proletělo 1,3 milionu pasažérů.
Pobyt a práce
Brexit nesnížil ani počet Čechů, kteří ve Velké Británii pobývají dlouhodobě – dokonce naopak, protože zatímco před rozhodnutím voličů v zemi oficiálně přebývalo na padesát tisíc krajanů, dnes jich je přes sedmdesát tisíc.
Je ale možné, že někteří z těchto nově hlášených Čechů už v zemi žili před zavedením nových pravidel, jelikož úřady měly počet imigrantů podhodnocovat.
Změnilo se toho pro ně přitom hodně. Češi, kteří v Británii žili před 31. prosincem 2020, si mohli zažádat o status usedlíka a uchovali si tak většinu původních práv, včetně přístupu ke zdravotní péči a na trh práce.
Noví zájemci to mají složitější – pro pobyt delší než šest měsíců je nutné získat pracovní, studentské nebo rodinné vízum. Musejí si také povinně platit roční poplatek za britské zdravotnictví, což dlouhodobý pobyt výrazně prodražuje.
Foto Ilovetheeu, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Pracovní víza pak vyžadují oficiální nabídku od certifikovaného zaměstnavatele, splnění platového prahu a prokázání znalosti angličtiny. V rámci tohoto bodového systému je stále těžší se do Británie na delší dobu dostat, protože například minimální mzdová hranice se v průběhu let zvyšuje.
Odpustit si cestu do jedné z historicky nejvýznamnějších zemí regionu si museli i mladí Češi, kteří tam jezdívali „na zkušenou“.
Zdokonalovat druhý jazyk a přivydělat si na pozicích v pohostinství či zemědělství už většinou nemohou, protože nesplňují kritéria. Rozhodnutím odříznout se od zbytku Evropy si tak Britové podle studie Oxfordu zařídili například dražší ovoce a zeleninu.
Migrace
Paradoxním faktem je i to, že jedním z hlavních důvodů, proč Britové hlasovali pro brexit, byla snaha omezit migraci do země – jenže podle letošní studie připadá na každého najatého mladého Brita 27 mladých pracovníků ze států mimo Evropskou unii.
V některých odvětvích, například v pohostinství, stavebnictví nebo dopravě, totiž začala po brexitu chybět levná pracovní síla, a když už nebylo možné sehnat potřebné zaměstnance ze zemí EU, musely firmy sáhnout jinam.
Vystoupením z jednotného trhu se tak fakticky proměnila pouze národnost migrantů, kdy Poláky, Bulhary, Rumuny, Slováky nebo Čechy nahradili přistěhovalci z Asie. Jejich počet však ve skutečnosti narostl. Zatímco v roce 2016 přišlo do Velké Británie 589 tisíc legálních imigrantů, loni to bylo 813 tisíc.
Třetina Britů, jež podle průzkumu Michaela Ashcrofta hlasovala pro odchod z Unie, právě aby „země znovuzískala kontrolu nad imigrací“, tak svým rozhodnutím naopak podpořila větší migraci, a to navíc ze států, které jsou jim méně kulturně blízké – v roce 2016 přišlo do Británie na čtvrt milionu unijních imigrantů, loni to bylo pouze 76 tisíc.
Studium
Kdo z Čechů chtěl studovat na prestižních univerzitách, jako je Oxford či Cambridge, tomu brexit ublížil. Nově jsme klasifikováni jako mezinárodní studenti, a zatímco před odchodem bylo školné pro studenty z Unie zastropováno zhruba na 9250 librách (260 tisíc korun) ročně, dnes se běžně pohybuje mezi dvanácti a třiceti tisíci librami za akademický rok. U prestižnějších škol bývá tato částka i výrazně vyšší.
Před brexitem si navíc mohl občan Evropské unie vzít výhodnou půjčku od britské vlády, kterou splácel až po dostudování a dosažení určitého příjmu. Nyní je přitom školné nutné platit předem, což si bez stipendií nebo bohatých rodičů málokdo může dovolit.
K tomu se platí i za studentská víza a Spojené království vystoupilo také z programu Erasmus, jejž nahradilo vlastním Turing Scheme. Ten ovšem financuje pouze britské studenty cestující do zahraničí, nikoli unijní studenty mířící do Británie. Letos v dubnu však země podepsala, že se chce k Erasmu od příštího roku vrátit.
Foto Ben Seymour / Unsplash
Změnilo se také uznávání kvalifikací – před brexitem fungovalo v rámci unijního systému automatické uznávání profesních kvalifikací, dnes má Spojené království status třetí země.
Pokud nyní český občan dokončí studium medicíny či architektury v Londýně, jeho diplom v tuzemsku neplatí automaticky, a je jedno i to, že je na něm logo jedné z nejlepších škol světa.
Pro běžné akademické tituly však stále platí Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací. Proces uznání diplomu pro další studium nebo práci v neregulované sféře tak sice funguje, ale přibyl administrativní mezikrok.
Zahraniční obchod
Před deseti lety vykreslovali analytici scénáře od kompletního kolapsu obchodu mezi Českem a Spojeným královstvím až po možné zachování většiny výhod plynoucích ze členství v Evropské unii. Zahraniční obchod mezi státy nakonec přežil, zásadně se ale změnil.
Ačkoli se v roce 2021 podařilo sjednat dohodu o obchodu a spolupráci, přetrvávají vyšší náklady, nové celní formality a přísnější regulatorní pravidla, což vedlo k poklesu přímého vývozu a nárůstu byrokracie.
To zasáhlo třeba český automobilový průmysl, pro který je spolupráce s ostrovním státem klíčová. Jelikož tam jsou dodavatelské řetězce vysoce integrované, nová pravidla původu, jež požadují například určitý podíl komponentů vyrobených přímo v Unii nebo v Británii, výrazně zkomplikovala logistiku a zvýšila konečné náklady na exportovaná vozidla i náhradní díly.
Suma sumárum, Česko si oproti roku 2016 ve vývozu do Británie polepšilo. Zatímco tehdy to byly produkty zhruba za dvě stě miliard korun, loni už to činilo více než 230 miliard korun.
Diplomacie
Také diplomaté se museli přeorientovat na novou situaci. Konec je běžnému multilaterálnímu vyjednávání přes unijní struktury v Bruselu, nově se věci řeší hlavně skrze bilaterální dohody.
To mělo vliv rovněž na Česko, jež kdysi zejména v otázkách exportu a regulací nacházelo v ostrovním království spojence, po brexitu se však muselo přeorientovat na nové unijní partnery.
Kultura
Vyšší náklady a větší papírování pro české pořadatele. Odchod z Evropské unie způsobil, že mnoho tuzemských nezávislých divadelních souborů, menších kapel či filmařů upouští od vydávání se do Velké Británie.
K tomu se přidává i fakt, že přeprava hudebních nástrojů, jevištní techniky a divadelních rekvizit nyní vyžaduje nákladné celní dokumenty.
To platí pro všechny země Evropské unie – podle organizace Best for Britain po zavedení brexitu klesl počet unijních hudebníků na britských festivalech o polovinu.
Nákupy online a spotřebitelská práva
Daň z přidané hodnoty, clo pro zásilky nad 150 eur a poplatky za celní zastoupení. Přestože je nám tak blízko, Velká Británie je i v tomto považována za třetí zemí podobně jako Spojené státy nebo Čína.
Před brexitem navíc české zákazníky chránila silná a plošná legislativa napříč celou Unií, dnes je ale vymáhání spotřebitelských práv při nákupech v britských e-shopech mnohem složitější.
Například standardní dvouletá záruční doba, na niž jsme zvyklí, u britských prodejců automaticky neplatí, pokud e-shop přímo necílí na české zákazníky.
Británie ve svých zákonech zachovala právo spotřebitele na vrácení zboží bez udání důvodu zakoupeného na dálku do čtrnácti dnů, i tak ovšem odchod Británie z Unie rovněž v tomto ohledu nakupování znepříjemnil.
Čech totiž musí balíček poslat jako „export mimo EU“, což se projevuje na poštovném, a žádost o vrácení již zaplaceného cla a DPH zpět od tuzemského celního úřadu představuje další bariéru.
Silně omezené jsou i možnosti pomoci ze strany evropských orgánů, pokud českého kupce britský obchodník „obere“, jelikož Londýn opustil Evropské spotřebitelské centrum. Právě to zdarma pomáhá řešit přeshraniční spory nakupujících s e-shopy.
Věda a inovace
Po odtržení Velké Británie ztratili čeští vědci možnost snadno se zapojovat do velkých konsorcií vedených špičkovými britskými univerzitami, které dříve evropskému výzkumu dominovaly. Situace přitom některé z tamních vědců vedla k přehodnocení toho, zda se jim vyplatí v zemi zůstávat – a někteří se rozhodli, že ne.
Špičkových mozků mířících do kontinentální Evropy využila například Masarykova univerzita, jež získala historika umění a filozofa Matthewa Rampleye. Domů se kvůli administrativním komplikacím vrátili také někteří čeští vědci, kteří dlouhodobě působili v Oxfordu či Cambridgi.
