skip to main content
Jak být lepší

Děti, práce, pandemie. Duševní zdraví Čechů je na bodu mrazu

Pandemie zamávala s naším duševním zdravím jako už dlouho nic. Nejpostiženějšími skupinami jsou podle odborníků zejména děti, mladší dospělí mezi osmnácti až pětadvaceti lety a důchodci, ale rok home officů a omezeného setkávání s blízkými výrazně ovlivnil i psychiku běžných dospělých. 

A není také divu. Efektivně a bez sebemenších zádrhelů by pracovní den, kdy kolem nás pobíhají děti frustrované z dálkové výuky, zatímco naše drahá polovička pracuje z vedlejšího pokoje, nezvládl ani Superman. Psychického zápřahu svých zaměstnanců si všímá i čím dál víc českých firem, v jejichž zájmu samozřejmě je, aby se lidé cítili co nejlépe.

Právě z toho důvodu v posledních měsících přibývá těch, které mezi své firemní benefity přidávají psychoterapeutická sezení ve snaze své zaměstnance uchránit od psychických problémů a pomoci jim vyrovnat se s těmi již vzniklými. 

Foto: Terap.io
Reklama

Zatímco u nás tento trend pandemie teprve akcelerovala, v západním světě jde už léta o běžnou praxi, se kterou lidé při nástupu do nového zaměstnání téměř automaticky počítají. 

Zastáncem je i samotná WHO, která vypracovala studii, podle které se firmám investice do duševního zdraví vyplácí zhruba čtyřnásobně s tím, že na každou korunu na terapii ušetří čtyři koruny případné ztráty kvůli snížené efektivitě práce.

Rostoucího zájmu si všímá zakladatel platformy pro online terapii Terap.io Chadi El-Moussawi, který tvrdí, že v posledních týdnech a měsících se na ně obrátily až desítky českých firem. Jejich zaměstnanci se na terapeuty přitom nejčastěji obracejí především kvůli problémům ve vztazích, depresím, tíživé životní situaci nebo okrajově i kvůli závislostem, kterých za poslední rok vlivem pandemických opatření také výrazně přibylo. 

„Duševní zdraví má přímý vliv na produktivitu práce, což firmy na celém světě dobře vědí a psychické zdraví svých zaměstnanců řeší stále více. Je jednoduše mnohem levnější a efektivnější mít v práci zaměstnance, který je takříkajíc ‚v pohodě‘, než depresemi utrápeného člověka, kterého práce nebaví,“ říká.

Jednou z firem, které mezi své zaměstnanecké benefity zařadily poukazy na online terapii přes Terap.io, je například české Bonami. „O tom, jak své kolegy doma podpořit, jsme začali přemýšlet již loni na podzim, kdy jsme pochopili, že práce z domova bez možnosti setkávání s kolegy a sdílení jen tak nekončí,“ říká vedoucí HR oddělení Tereza Vítková. 

„Připravili jsme pro všechny své kolegy tzv. home office balíček, který zahrnoval mimo jiné i kredit na nákup monitoru a pohodlné kancelářské židle nebo lekce jógy. Jedním z komponentů bylo i psychoterapeutické sezení, skrze které poskytujeme odbornou pomoc každému v týmu, kdo ji potřebuje,” říká a dodává, že službu může každý zaměstnanec  využívat zcela anonymně. 

Podobně to vidí i Denisa Ferková z Heureky, která patří mezi firmy, které začaly s platformou v nedávné době spolupracovat. „Zaměstnanci jsou pro nás na prvním místě a investice do nich je pro nás tou nejcennější a nejdůležitější komoditou,“ vysvětluje. 

Zakladatel a CEO platformy Hedepy, Lukáš Krčil / Foto: Hedepy
Reklama

I v tomto případě se společnost rozhodla službu přidat, jakmile začala pozorovat dopady pandemie na duševní zdraví zaměstnanců. Přestože situace je složitá a v Heurece vnímají, že spousta lidí na tom není dobře, považuje za pozitivní, že se o psychických problémech a dopadech na lidi konečně začíná mluvit a tato problematika přestává být tabu. 

Online platforma Hedepy, která rovněž poskytuje psychoterapii online, umožnila firmám využít psychoterapii pro své zaměstnance koncem loňského roku. Podle jejího zakladatele a šéfa Lukáše Krčila masivní růst tohoto trendu pozoruje zejména od ledna, poslední dva měsíce je ale zájem nejintenzivnější.

„Denně nám píšou dvě až tři firmy a na to jsme kapacitně ani týmově nebyli vůbec připravení. Ačkoli bych měl mít radost, že je o naše služby zájem, spíš mě děsí, nakolik vážná je aktuální psychická kondice českého národa,“ říká a dodává, že Hedepy v současné době odbaví zhruba tisíc terapeutických sezení měsíčně, přestože začalo fungovat teprve na konci loňského léta. 

I on přitom považuje za jednoznačného viníka právě pandemii koronaviru. „Lidé mají plné zuby home officu. Přeskakují z jednoho Zoom callu na druhý, nemají své denní rituály, jako je cesta do práce, pauza na kávu a klábosení s kolegy, se kterými můžou probrat, co je trápí. Jednoduše ztrácejí motivaci pokračovat,“ vysvětluje, co je nejčastější příčinou špatného duševního stavu. 

Co ho v posledních měsících překvapilo, je zájem ze strany velkých, často mezinárodních firem. Zatímco v lednu se na Hedepy obracely spíš globální startupy s dobře našlápnutou firemní kulturou, které produktivitu zaměstnanců více měří a chytají se globálních trendů, teď jsou to velké společnosti s minimálně dvěma sty zaměstnanci. 

Z nejčastějších klientů lze jmenovat právní kanceláře, produktové firmy nebo pojišťovny. Ať už je to jedna z těchto, nebo jakákoli jiná, pro každou z nich v Hedepy v případě zájmu o tuto formu benefitu vytvoří landing page na míru s vlastním logem a unikátním kódem voucheru, který každý zaměstnanec může anonymně využít ve webové aplikaci. 

Své zkušenosti s terapií skrze Hedepy pro zaměstnance popisuje například Lenka Auerová z digitální společnosti Dentsu, která tvrdí, že ze strany zaměstnanců zájem rozhodně je, ačkoli jde o velmi citlivé téma. 

„První reakce jsou velmi pozitivní. Někdy jednoduše pomáhá jen ten pocit, že se o vás někdo skutečně zajímá a že v případě potřeby máte možnost využít pomoc ověřeného terapeuta. Vždy je ale klíčové vynakládat maximální úsilí v oblasti interní manažerské práce, kterou v případě složitějších témat (duševní zdraví sem rozhodně patří) rozšiřujete o podporu externích odborníků,“ komentuje tuto problematiku. 

Je přesvědčená, že investice do duševního zdraví zaměstnanců se firmám vyplatí. „Nejsme stroje, když se necítíte dobře, často se to projeví i na vašem pracovním nasazení a výkonu. Je to situace náročná na čas i energii manažera a často může vést k odchodu zaměstnance. Byznysově tento projekt smysl určitě dává. Primárně je ale výsledkem upřímného zájmu o lidi ve firmě,“ dodává. 

Právě proto, že se v Česku k terapiím ještě stále přistupuje jako k určitému stigmatu, bude nějakou dobu trvat, než lidé získají plnou důvěru v terapeuty a pochopí, že tím neukazují vlastní selhání. Že se zatím k této formě benefitu přistupuje s odstupem, potvrzuje i Radka Pučelíková z plzeňské společnosti Aimtec, kde zatím využilo tuto možnost třináct lidí z dvou set zaměstnanců. 

„V rámci zpětné vazby se nám ale ukazuje, že si zaměstnanci cení už pouze faktu, že mají možnost něco podobného využít, a to i když ve skutečnosti terapii nevyužijí. Ukazuje se také, že jsou ze sezení příjemně překvapení. Že se při terapii cítí dobře, může tam být i zábava a výsledkem jsou nové úhly pohledu či návrhy řešení,“ popisuje první zkušenosti a věří, že zájem se začne projevovat teprve v dalších měsících. 

Reklama
Reklama