Diamanty měly být věčné, jenže jejich těžaři dnes počítají miliardové ztráty, laboratoře chrlí levnější konkurenci a slavné doly jeden po druhém zavírají. Pro některé drahokamy to přesto může být začátek zlaté éry. Které kameny mají šanci uchovat hodnotu, kde se budou těžit další a proč ani miliony let pod zemí nejsou zárukou dobré investice?
„Diamanty se málo prodávají, ale není to tak, že bych jich bylo málo na prodej,“ říká Vladimír Kondratěnko, expert na diamanty a člen prestižní antverpské diamantové burzy.
V roce 2018 se po světě vytěžilo 149,5 milionu karátů přírodních diamantů, v roce 2025 podle Kimberleyského procesu už jen 98,8 milionu. Hodnota celosvětové produkce klesla ze 14,5 na 9,23 miliardy dolarů.
Diamantů ubývá, ale jejich cena automaticky neroste. Důvodem je slabší poptávka a konkurence laboratorních kamenů. Běžné diamanty ztrácejí část svého investičního lesku, ale ty nejvzácnější mohou být pro sběratele stále atraktivnější.
Když zavře důl
V listopadu 2020 skončila těžba v australském dole Argyle, který se za 37 let provozu proslavil především růžovými diamanty, kterých podle společnosti Rio Tinto dodával více než devadesát procent světové nabídky. Uzavření dolu změnilo jejich postavení, nové růžové diamanty sice lze vytěžit jinde, ale žádný další už nebude pocházet z Argyle.
„Přírodní barevné, zejména růžové, červené, oranžové, zkrátka unikátní syté barvy si drží hodnotu a cenu,“ říká Kondratěnko. „I dnes jsou diamanty z dolu Argyle žádanější právě z toho důvodu, že už v podstatě nikdy nebudou další nové na trhu,“ dodává.
Letos v říjnu navíc britská šperkařská společnost Boodles získala od Rio Tinto značku Argyle Pink Diamonds i poslední zbývající zásoby těchto kamenů. „Jsme nesmírně hrdí a poctěni, že nám byla svěřena budoucnost značky Argyle Pink Diamonds,“ uvedl výkonný ředitel Boodles Jody Wainwright.
Argyle přitom není jediný uzavřený důl. V březnu 2026 ukončil těžbu také kanadský Diavik, který za 23 let vyprodukoval více než 150 milionů karátů. „Před čtyřiceti lety jen málokdo věřil, že v Kanadě jsou diamanty,“ připomněla Sophie Bergeron, ředitelka divize Rio Tinto Iron & Titanium and Diamonds.
Karát
- zkratkou „ct“ je jednotka hmotnosti drahokamů, například diamantů, rubínů nebo safírů.
- 1 karát = 0,2 gramu, tedy jedna pětina
Konec těžby nemusí znamenat, že v zemi nezbyl jediný diamant, mnohdy se „jen“ nevyplatí jej dále získávat. „Některé doly byly před koncem své životnosti, ale pak se rozhodlo, že se změní způsob těžby do hlubinného těžení, a životnost dolu se prodloužila o další desítky let,“ vysvětluje Kondratěnko.
Největším světovým producentem přírodních diamantů zůstává Rusko, které v roce 2025 vytěžilo přibližně 31,5 milionu karátů. Následují Botswana a Angola s produkcí kolem patnácti milionů karátů každá.
A kde hledat budoucí těžební centra? „Určitě Afrika,“ odpovídá Kondratěnko. „Budoucnost tamních zemí, jako je Botswana, je velmi úzce spjatá s budoucností přírodních diamantů,“ dodává. A ostatně Botswana je na diamantovém průmyslu dlouhodobě ekonomicky závislá, doly Jwaneng a Orapa provozuje společnost Debswana, společný podnik tamní vlády a skupiny De Beers.
Pokles poptávky ohrožuje zisky těžařů, pracovní místa a státní rozpočty. Objev nového naleziště navíc ještě neznamená výdělečný byznys. „Společnosti potřebují, aby naleziště bylo dostatečně veliké na to, aby se tam mohla vybudovat celá gigantická a neskutečně drahá infrastruktura na těžbu,“ vysvětluje Kondratěnko.
Výstavba dolu stojí obrovské peníze, návratnost může trvat desetiletí a při nízkých cenách diamantů nové projekty investory příliš nelákají.
V dole s De Beers
Společnost De Beers, která pomohla světu vštípit představu, že zásnubní prsten bez diamantu není úplný, čelí zásadní proměně trhu. Za rok 2025 vykázala tržby přibližně 3,5 miliardy dolarů, současně však zápornou EBITDA ve výši 511 milionů dolarů. Produkce meziročně klesla z 24,7 na 21,7 milionu karátů.
Co za tím stojí? „Nízká poptávka a lab-grown diamanty,“ odpovídá Kondratěnko. Laboratorní diamanty mají stejnou chemickou podstatu i krystalickou strukturu jako přírodní, ale vznikají technologicky a výrazně levněji, leč ne nutně ekologičtěji.
Zákazník však může získat prakticky totožně vypadající kámen za zlomek ceny. Pro běžné bezbarvé diamanty představuje tato konkurence zásadní problém. Pro investora z toho plyne, že ani přírodní původ a omezená nabídka nezaručují růst ceny, rozhoduje také poptávka.
Alternativou mohou být mimořádně kvalitní barevné drahokamy, jejichž hodnota se odvíjí od barvy, průhlednosti, velikosti, původu a případných úprav. A třeba dva podobně vypadající rubíny proto mohou mít zcela rozdílnou cenu. Významnými producenty jsou dnes Mosambik, známý rubíny, a Zambie, proslulá smaragdy. V obou zemích působí společnost Gemfields.
Ani tento segment není bez rizika. Gemfields v prvním pololetí roku 2026 dosáhla tržeb 106 milionů dolarů, současně ale odepsala 125,2 milionu dolarů z hodnoty aktiv spojených s rubínovým dolem Montepuez.
„První pololetí roku 2026 bylo pro Gemfields obtížným obdobím, především kvůli přetrvávajícímu nedostatku vytěžených prémiových rubínů v Montepuez,“ uvedl David Lovett, prozatímní generální a finanční ředitel společnosti.
Vedle afrických nalezišť si mimořádné postavení drží také kolumbijské smaragdy z oblastí Muzo, Chivor a Coscuez, rubíny z myanmarského Mogoku a safíry z Kašmíru.
Samotný slavný původ nestačí, důležité je i laboratorní ověření a informace o úpravách. Nevyhřívané rubíny a safíry mohou být výrazně dražší než upravované exempláře. U smaragdů zase hraje roli rozsah vyplnění přirozených prasklin.
Jak investovat
„Pokud diamant, tak určitě velmi kvalitní růžový, modrý. Bílý bych v této situaci nedoporučoval,“ míní Kondratěnko. Z dlouhodobého sběratelského hlediska stojí za pozornost zejména mimořádně kvalitní přírodní barevné diamanty, především růžové, modré a vzácné červené. U diamantů z Argyle může být výhodou doložitelný původ z uzavřeného dolu.
Další zajímavou kategorií jsou špičkové nevyhřívané rubíny a safíry, ideálně z renomovaných nalezišť. U smaragdů zase rozhoduje především kvalita barvy, průhlednost a minimální rozsah úprav.
Výjimečný drahokam však není automaticky výhodnou investicí a rozdíl mezi maloobchodní nákupní cenou a následnou výkupní nabídkou navíc může být značný. Základem je nezávislá certifikace, důvěryhodný obchodník, znalost trhu a dlouhý investiční horizont. Nejdražší kámen zkrátka nemusí být nejlepší investicí, důležité je, zda za jeho skutečnou vzácnost neplatíte příliš.
Ani zavírání dolů neznamená, že přírodní diamanty zmizejí z trhu. Miliony kamenů už totiž dávno vlastní lidé po celém světě a část z nich se postupně vrací do prodeje. „Nezapomínejme na ‚secondary market‘. Mezi lidmi je neuvěřitelné množství vytěžených diamantů a samozřejmě se pak dostávají zpátky,“ připomíná Kondratěnko.
A budoucnost samotné těžby? Tu je obtížné předpovědět. „Všechno, co se týká dolů, jsou projekce vždycky na desítky let. Čtyřicet padesát let nejsou vůbec výjimky,“ říká Kondratěnko.
Nové technologie mohou zpřístupnit dnes nerentabilní naleziště. Stejně důležité ale bude, zda lidé budou mít o přírodní diamanty zájem. Diamantový trh se může výrazněji rozdělovat na běžné kameny, které čelí cenové konkurenci, a mimořádné sběratelské exempláře, jejichž kvalitu, původ a historii nelze zopakovat.
Leč vytěžení posledního diamantu zatím nehrozí. „Elon Musk stejně chce těžit nerosty i ve vesmíru,“ zmiňuje Kondratěnko.
