Mark Watney, hlavní hrdina filmu Marťan ztvárněný Mattem Damonem, přežil svůj nedobrovolný pobyt na Marsu jen díky bramborám. Stejnou dietu zvolil zcela dobrovolně nyní i 36letý Australan Andrew Taylor. Rozhodl se, že po celý rok bude jíst pouze brambory a nic než brambory. Co ho k tomu vedlo? Především snaha zhubnout. Jsou ovšem brambory tou nejlepší volbou? A dá se na nich doopravdy přežít?

Po měsíci bramborového menu sdílel Taylor na Facebooku fotku svého nedojedeného bramborového mišmaše. Ilustroval tím „smyslově specifickou přesycenost“ neboli fakt, že potěšení z konzumování stále stejného jídla klesá, čím víc ho sníme, takže nakonec přestaneme celkově tolik jíst. Po prvním měsíci diety Taylor shodil 10 kilo, a navíc snížil náchylnost k onemocnění cukrovkou a jinými chronickými nemocemi. Co se ale stane s tělem při dlouhodobém stravování tímto jednotvárným způsobem? ptá se server Quartz.

  • Nedostatek bílkovin a tuků

Zkonzumování tří kilogramů brambor denně znamená přísun zhruba 2000 kalorií. I když jsou brambory skvělým zdrojem sacharidů a vlákniny, s množstvím bílkovin to tak slavné není. Stodvacetikilový muž potřebuje zkonzumovat zhruba 90 gramů bílkovin, ovšem tato dieta mu jich poskytne stěží 60 gramů.

Čtěte také: 9 potravin, které velice pravděpodobně jíte tak, jak se jíst nemají

Bílkovina se skládá ze škály aminokyselin, které jsou v našem stravování nezbytné. Brambory obsahují překvapivě dobrou rovnováhu těchto aminokyselin, ale i tak to není dost. Brambory také obsahují nízké množství tuků (pouze 9 gramů ve 3 kilogramech), takže Taylorova dieta neposkytuje dostatek dvou základních mastných kyselin ani vitaminy A, D, E a K rozpustné v tucích.

  • Vitamíny a minerály

Bramborový dobrodruh do sebe díky své dietě dostane dostatek vitaminů a minerálů, šanci na jejich dostatečný příjem zvýšil díky tomu, že si během své diety povolil konzumovat i sladké brambory. I tak mu ale stále chybí vitaminy D a B12. Díky tomu, že Taylor žije v Austrálii, není pro něj nedostatek vitaminu D v jeho stravě problém, jeho zásoby mu doplní slunce. Ovšem pokud si nenajde nějaký další doplněk, do roka zcela vyčerpá hladinu vitaminu B12. Jeho dlouhodobější nedostatek způsobuje chudokrevnost a dost možná také nezvratné nervové poškození.

Čtěte také: Jak si užít Francii, její jídlo a pití, a ještě u toho zhubnout  

Nedostatek zinku se zase brzy projevuje v našich ústech, střevech i na kůži. Následně dochází ke snížení imunity a poklesu hojivosti ran, a dokonce ztrátě chuťových pohárků. Nedostatek selenu může snižovat imunitu, ale i reprodukční schopnost. Stejně tak ovlivňuje funkci štítné žlázy.

  • Něco lepšího než brambory?

Krátkodobé konzumování stále stejného jídla neznamená pro tělo žádnou újmu. Každopádně neexistuje jídlo, které by dokázalo v dlouhodobějším horizontu poskytnout organismu všechny potřebné živiny. Vzhledem k Taylorově odhodlanosti dodržet dietu jednoho jídla jsou brambory pravděpodobně nejlepší volbou, protože obsahují širší škálu aminokyselin, vitaminů a minerálů než jiné škrobnaté potraviny, třeba těstoviny nebo rýže. Ovoce a neškrobová zelenina mají zase natolik nízký obsah bílkovin a tuků, že by jich musel sníst kvanta.

A nakonec varování: brambory vytvářejí solanin, který je jedovatý. Jeho množství v komerčních odrůdách brambor je obvykle nízké, ovšem hlízy, které byly poškozené nebo skladované na světle, zelenají a produkují více solaninu. Konzumace jenom malého množství zelených brambor může způsobit zvracení, křeče, horečku, závratě. Proto je určitě bezpečnější jíst „obvyklé“ množství brambor (do 300 gramů denně). Co se stane, když toto množství znásobíte deseti a budete ho konzumovat po celý rok, to zatím není zcela zřejmé. Ale máte snad chuť to testovat?