skip to main content

Dinosauří byznys. Proč se investice miliardáře Pražáka do pravěku může vyplatit

Když se miliardář Karel Pražák nadchl pro dinosaury a usmyslil si, že si fosilii jednoho z nich pořídí, motivací mu byla především radost. Teď má koster pravěkých plazů plné muzeum a kromě potěšení mu přinesly i zajímavý způsob, jak zhodnotit své finance.

Interaktivní svět Dinosauria Museum Prague, který na začátku října Pražákova skupina Kaprain otevřela nedaleko pražského letiště, působí velkolepě od první chvíle, kdy do něj člověk vkročí. Obří kostry se v něm kloubí s nejnovějšími technologiemi, což návštěvníkům nabízí dosud nepoznaný zážitek.

Na první pohled je zřejmé, že šlo o nákladnou investici. Její přesnou výši nicméně podle Forbesu 56. nejbohatší Čech nechce upřesnit. Mluví se však o stovkách milionů korun. Už nyní, bez ohledu na budoucí návštěvnost, se přitom zdá, že investice to nebyla marná.

„Byznys s dinosaury zažívá v Evropě ohromný rozkvět. Poptávka po fosiliích roste a s tím stoupají i ceny,“ říká Eric Mickeler, světově uznávaný expert na paleontologii a mimo jiné muž, který obstarával kostry praještěrů pro Karla Pražáka.

„Když koupíte dobrého dinosaura, rozhodně na tom nemůžete tratit, ba naopak,“ podotýká odborník zpracovávající analýzy pro londýnskou aukční síň Sotheby’s.

Expert na paleontologii Eric Mickeler

Jak se trh v poslední době posunul, nejlépe ilustruje dražba Tyrannosaura rexe Stana z října loňského roku. Podle Mickelera, který byl u obchodu přítomen, byla jedna z největších a nejúplnějších koster na světě před aukcí k mání za deset milionu dolarů. Nakonec se ale vydražila za 31,8 milionu, což je v přepočtu stěží uvěřitelných tři čtvrtě miliardy korun.

Tahle událost, která předešlý dražební rekord (pokud jde o dinosaury) překonala hned čtyřikrát, záhy zvedla hodnotu i ostatních fosilií. Například diplodocus srovnatelný s tím v Pražákově muzeu, jehož kosti jsou z devadesáti procent původní, by nyní na trhu stál kolem tří milionů dolarů, tedy něco málo přes 60 milionů korun.

„Právě procento originálních kostí určuje cenu. Čím větší podíl, tím vyšší částka. U masožravých dinosaurů, kteří jsou obecně podstatně dražší, se navíc hodnota odvíjí ještě od komplexnosti lebky,“ vysvětluje expert, který stojí také za kostrou diplodoca na londýnském letišti Heathrow či allosaura v prvním patře Eiffelovy věže v Paříži.

Skupina Kaprain projevila prvotní zájem o dinosaury v roce 2018, kdy její stoprocentní vlastník našel v těchto plazech zalíbení.

Šéf skupiny Kaprain Karel Pražák
Reklama

Původním záměrem bylo pořídit jednu kostru, která by doplnila prostory Pražákova outletového a zábavního centra POP airport. Nakonec se ale naskytla příležitost koupit jich více a s ní i otázka: proč nevybudovat rovnou muzeum?

O necelé tři roky později se letos v Tuchoměřicích u Prahy veřejnosti otevřel prostor, v němž se nachází ojedinělé dinosauří pozůstatky. Sbírka, tvořená například již zmíněnou čtyřiadvacet metrů dlouhou kostrou diplodoca, velmi zachovalým exemplářem triceratopse či dvěma mosasaury, je jednou z největších a nejmodernějších svého druhu.

„Není to mazání medu kolem pusy. Jde opravdu o mimořádnou výstavu, která díky přítomnosti originálních koster a zapojení interaktivních částí nemá minimálně v Evropě ekvivalent,“ tvrdí kurátor vystavené sbírky Eric Mickeler.

„Diplodocus, kterého v Praze máte, je bezpochyby nejkrásnější na kontinentu. Strašně obrovský, téměř celý originální, lepšího už snad ani nalézt nejde,“ dodává muž, který se v oboru pohybuje přes pětadvacet let.

Dát dohromady takovou sbírku přitom není běžné, natož snadné. Komerční paleontologie vyžaduje vedle značného množství peněz velkou dávku trpělivosti a částečně také štěstí na spolupracovníky a dobu, neboť v Severní Americe, odkud pochází většina legálních nálezů, je z klimatických důvodů možné vykopávky provádět jen několik měsíců v roce.

Karel Pražák francouzského odborníka prý přesvědčil svou vizí a ochotou naslouchat jeho radám a návrhům.

„Svým způsobem mi pan Pražák připomíná Andrewa Carnegieho,“ naráží Eric Mickeler na amerického ocelářského magnáta, nadšence do dinosaurů, který na počátku 20. století financoval řadu paleontologických expozic. Během nich dokonce objevil do té doby neznámý druh diplodoca, jehož sádrové odlitky posléze daroval několika světovým muzeím.

„Neznám mnoho lidí, kteří by přišli s takto geniálním projektem. Až se tuchoměřické muzeum zaběhne a dostane se do povědomí, bude v něm frmol,“ je přesvědčen Mickeler.

Expert na paleontologii Eric Mickeler