Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země? A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka ti, kdo stojí v čele těchto společností? Na to hledá odpověď série rozhovorů a článků, které najdete tady, na Forbes.cz.
Oslovili jsme desítky žen a mužů, kteří vedou české podniky. A to nejen ty největší, ale i středně velké a z nejrůznějších oborů. Chceme znát jejich zkušenosti s nejtěžším rokem poslední dekády, chceme vědět, jak se změnili a kam směřují. Chceme vědět, jak funguje páteř a mozek české ekonomiky, a jak tím pádem funguje a bude fungovat celá země.
DHL a Deutsche Post, Royal Mail, British Post a… Česká pošta?
Vedení státního podniku se rozhodlo po letech dohnat konkurenci a přiblížit se dnes už zavedenému západoevropskému modelu členění poštovních služeb. Jeho podstata je jednoduchá: oddělit komerční služby, které mají šanci prosadit se na volném trhu, od těch státem garantovaných. Podle generálního ředitele Romana Knapa tím Česká pošta reaguje na liberalizaci poštovního trhu a s tím spojenou rostoucí konkurenci.
„Měníme kulturu celé firmy. Už to není státní podnik, který tady vždycky byl a vždycky bude. Když tady nebudeme pro zákazníka, za chvíli nebude důvod, abychom tady byli pro stát,“ říká.
Podle plánu by tak už zkraje roku 2023 mělo dojít k rozdělení v tuto chvíli jednotného podniku na komerční logistickou a pobočkovou větev. Ta druhá jmenovaná funguje s pravidelnou ztrátou coby státem garantovaná infrastruktura i v místech, kde by komerční podniky považovaly zřízení kamenné pobočky jako ekonomický nesmysl. Po republice momentálně poboček funguje zhruba 3200, z nichž určitá část je dlouhodobě ztrátová.
„Je potřeba, aby komerční část podniku nebyla zatížena o kouli na noze v podobě správy poboček, ale také, aby garantovaná infrastruktura státu nebyla závislá na kondici komerčních služeb,“ vysvětluje Knap.
Foto Michael Tomeš
S rozdělením pošty na jednotlivé větve se podle něj už dále nebude křivit trh, čímž se automaticky vypnou i všechny námitky konkurentů, které poukazují na dotační podporu komerčních služeb České pošty.
„Je potřeba poštu transparentně rozdělit a říct, která část kolik stojí. Stejně jako se to stalo v případě Českých drah a Správy železnic nebo v případě rozdělení telekomunikací. To je cesta, jak do fungování státního podniku vnést tržní ekonomické principy fungování firmy, čímž vznikne obrovský tlak na efektivitu, aby případná spolupráce vzniklých subjektů na trhu obstála,“ dodává Knap.
Od 1. ledna 2022 by tak měly vzniknout samostatné odštěpné závody a postupně budou zřízeny samostatné účetní okruhy. Konkrétní podoba vztahu budoucí komerční společnosti se sítí poboček však zatím známa není, stejně jako to, jaké jméno nová firma ponese. Podle generálního ředitele pošty je ale pravděpodobné, že se bude jednat o holding.
Pilířem budoucí podoby pobočkové sítě bude také model spolupráce s dalšími subjekty napříč byznysem, stejně jako v případě koncese se skupinou ČEZ, které pošta poskytne kapacitu svých přepážek pro kontaktní místa společnosti. Na síti výdejních boxů pak nyní pošta spolupracuje i se Správou železnic.
Foto Michael Tomeš
„Pro firmy je méně a méně výhodné držet vlastní fyzickou síť, protože jim tam chodí málo lidí, úplně zrušit však pobočky nemůžou. Proto hledají cesty, jak efektivně využívat už existující sítě,“ vysvětluje Knap.
„Stejně tak to pomůže i nám s pokrytím fixních nákladů zmíněných poboček. To je ten motiv, se kterým to děláme. Jako Česká pošta chceme takto spolupracovat s velkými partnery napříč celou republikou,“ dodává.
Cíle, který si dlouhodobě ztrátový státní podnik stanovil před třemi lety, tedy dostat se zpátky do černých čísel, chce pošta dosáhnout ještě letos. Přesněji letos ve svém finančním plánu počítá s čistou nulou a ke konci května byl podnik i v nepatrném zisku. Přitom ještě za rok 2020 pošta vykázala rekordní ztrátu dosahující 1,4 miliardy korun.
„Bylo to opravdu za minutu dvanáct. Kdybychom před třemi lety nezačali s restrukturalizací, pošta by brzy už nebyla schopna dále financovat svůj provoz. To, že dosáhneme takříkajíc černé nuly, ale neznamená, že pošta už bude perfektně fungovat a naše práce tím skončila,“ dodává však Knap.
S komerční částí podniku má například i ambici expandovat na další trhy, přičemž v hledáčku je především východní Evropa a balkánské země.
