Je to vůbec největší sportovní akce v Česku. Masarykův okruh v Brně ovládne už o víkendu motocyklový závod seriálu MotoGP. Loni na něj zamířilo na 220 tisíc fanoušků, letos jich může být ještě víc. Jejich pozornost a zájem o vstupenky zvýšil i zatím životní výsledek jediného českého jezdce v seriálu ve třídě Moto2 Filipa Salače.
Ten po posledním závodě v Maďarsku vystoupal na stříbrnou příčku. Teď si věří na Brno. Ví, že na domácí trati bude pod větším tlakem, podle jeho slov se mu ale pod ním pracuje nejlépe. „Mám formu, jakou jsem ještě neměl, a chci toho využít,“ vzkazuje fanouškům. Ty čeká kromě tréninků a hlavních závodů také bohatý doprovodný program a oproti loňskému ročníku, kdy se Velká cena vrátila do Česka po pěti letech, i celá řada vylepšení.
Čím je brněnský okruh tak výjimečný? A vyplácí se státu do něj investovat?
96 let historie
Píše se rok 1930, je září a na Masarykově okruhu se vůbec poprvé rozezněly závodní motory. Na unikátní trať, v níž se mísily rychlé pasáže s členitými a kopcovitými úseky, na jejíž přípravě se podílela i legendární jezdkyně Eliška Junková, se sjíždějí ta největší závodnická esa světa. Okruh dlouhý 29,1 kilometru, který vedl městskou zástavbou i lesem, se stal pro jezdce náročnou výzvou.
Po sedm let, než tradici přerušila druhá světová válka, si na něm sjížděli gumy svých strojů třeba legendární Tazio Nuvolari nebo jeho největší rival Achille Varzi. Vůbec nejúspěšnějším závodníkem se pak stal Louis Chiron, který v Brně zvítězil třikrát po sobě. Závod si nenechaly ani ujít slavné týmy – k vidění byly stáje Scuderia Ferrari, Maserati či Bugatti.
Po „válečné“ odmlce se zvuky motorů rozeřvaly na okruhu znovu až v roce 1949. Namísto jednostopých vozidel zažilo Brno premiéru Velké ceny Československa vozů formule 1. Nebýt komunistického režimu, mohl se Masarykův okruh zařadit mezi slavné trasy mistrovství světa F1. V roce 1950, kdy vzniklo, se měl závod jet také v Brně.
Jenže komunisté zatáhli před Západem oponu a trať od té doby ovládly motorky i automobilové závody. Aby okruh zařadili pořadatelé do mistrovství světa silničních motocyklů, což se jim v roce 1965 povedlo, museli zvýšit jeho bezpečnost. Z profilu okruhu vykrojili zajížďku do Žebětína a zkrátili ho na 13,9 kilometru. Ani to však v průběhu let nestačilo a bylo jasné, že městskou trať, ač závodníky milovanou, musí nahradit nová, která bude mimo zástavbu.
V roce 1987 se v lesích nad Žebětínem zrodil moderní automotodrom, na nějž se závodníci sjížděli z celého světa až do roku 2020. V následujícím ročníku už se seriál v Brně nejel. Důvodem byl vysoký zalistovací poplatek pro Dornu Sports, která navíc požadovala kompletní rekonstrukci trati zhruba za sto milionů korun. Peníze na ni nemělo ani město, ani Jihomoravský kraj a poskytnout je nechtěl ani stát.
Foto: Creditas Autodrom Brno
Pod novou značkou
Třebaže se zdálo, že se mistrovství světa silničních motocyklů do Brna už nikdy nevrátí, v roce 2023 vše změnil nový majitel areálu Karel Hubáček se svou společností Shakai. Zapojil do ní významného partnera – skupinu Creditas, za níž zase stojí jeden z nejbohatších Čechů Pavel Hubáček, bratranec nového vlastníka. Automotodrom prošel rozsáhlou rekonstrukcí, jež byla nezbytnou podmínkou pro opětovné pořádání světového šampionátu.
Výměna asfaltového povrchu, instalace moderních signalizačních LED panelů, rozšíření bezpečnostních zón podél závodní dráhy, to vše se zvládlo a loni se tak poprvé ikonická závodní trať znovu zařadila do kalendáře MotoGP. Dostala nové logo a název – Creditas Autodrom Brno.
Jezdci
Hlavním a jediným současným stálým českým jezdcem v seriálu MotoGP je Filip Salač. Čtyřiadvacetiletý rodák z Mladé Boleslavi je v kategorii Moto2 součástí týmu OnlyFans American Racing a na motocyklu má číslo dvanáct. Jeho nejlepším umístěním bylo letošní druhé místo v závodě Grand Prix Maďarska v Balaton Parku.
Na Brno si Salač věří. Profil zdejší trati, která patří mezi jeho nejoblíbenější, mu sedí. Má rád změny směru a esíček je na Masarykově okruhu spousta. Hnát za vítězstvím ho budou také fanoušci. I ti doufají, že by to tentokrát mohlo „cinknout“. A kdo ví, třeba se Filip Salač jednou prosadí také v královské kubatuře. Ostatně, sám říká, že je to jeho sen a důvod, proč závodí.
Vyhrát závod Grand Prix dokázali čeští jezdci v minulosti jen sedmkrát. Přičemž o čtyři vítězství se postaral legendární František Šťastný, který vyhrál poprvé v roce 1961 závod kubatury „třistapadesátek“ s motocyklem Jawa. Ve stejné kubatuře i na stejném stroji si pro vítězství dojel také na GP Švédska. O čtyři roky později přidal další zlatou na Grand Prix v Belfastu a své poslední prvenství si odvezl český tovární jezdec Jawy tentokrát v královské kubatuře pětistovek v roce 1966 z východoněmeckého Sachsenringu.
Na úspěch Františka Šťastného se podařilo navázat až v roce 2007 Lukáši Peškovi. S motocyklem Derbi 125 ccm vyhrál závod Grand Prix Číny na okruhu v Šanghaji a ve stejném roce si to zopakoval ještě na Phillip Islandu.
Tři roky nato se na stupně vítězů postavil Karel Abraham. První místo vybojoval v závodě ve španělské Valencii, kde se s motocyklem FTR-Honda představil v tehdy úplně nové kubatuře Moto2.
Jak Pešek, tak Abraham patří do top trojky nejúspěšnějších českých jezdců s největším počtem bodů. Trojici doplňuje a také jí vévodí Jakub Kornfeil, který závodil v kategorii Moto3, v níž vybojoval v letech 2015 až 2018 třikrát druhé místo a jednou třetí, na okruhu v Brně.
Nicméně od roku 2010 na zlato Česká republika čeká.
Důvodů, proč nemá Česko tak výrazné jezdce, jako třeba Itálie nebo Španělsko, může být více. Tím nejvýraznějším ale zůstávají peníze. Dostat se do elitních týmů, to vyžaduje velké sponzorské zázemí v řádech desítek milionů korun. Druhým důvodem je pak chybějící masivní podpora dětských talentů, která by jezdce připravila na tlak světového šampionátu.
Creditas Autodrom Brno
Peníze
Rozpočet akce se pohybuje kolem 320 milionů korun. Pětatřicet milionů je částka, kterou se město Brno a Jihomoravský kraj každý rok zavázaly podpořit Grand Prix na Masarykově okruhu, a to po dobu pěti let. Peníze pomáhají pokrýt takzvaný zalistovací poplatek, jejž hradí pořadatel společnosti Dorna Sports. Na financování Velké ceny ČR se rovněž podílí stát, a to prostřednictvím Národní sportovní agentury. Ta loni poslala částku sto milionů korun.
Do veřejných rozpočtů přitom přinesla Velká cena ČR celkem 310 milionů korun. Náklady veřejného sektoru spojené s jejím pořádáním činily 176,5 milionu korun. Takové byly alespoň propočty studie, kterou zpracovala Vysoká škola ekonomická. Motocyklový šampionát pomohl rovněž vytvořit 1400 pracovních míst a studie vyčíslila celkový efekt zvýšení takzvané hrubé přidané hodnoty v české ekonomice na 1,4 miliardy korun.
„HPH je klíčovým ekonomickým ukazatelem. Zjednodušeně řečeno, jde o nově vytvořené bohatství – tedy hodnotu finálních výrobků a služeb očištěnou o náklady na vstupy. Právě tato hodnota je základem pro tvorbu hrubého domácího produktu. V případě MotoGP se drtivá většina této hodnoty realizovala přímo v Jihomoravském kraji, kde díky tomu HDP vzrostl o 0,15 procenta,“ vysvětlil docent Petr Mazouch z Fakulty informatiky a statistiky VŠE.
Peníze nechali v Brně hlavně zahraniční fanoušci, a to i přesto, že tvořili zhruba třetinu diváků. U tržeb za ubytování tvořili cizinci šedesát procent objemu.
Novinky
Letos se organizátoři rozhodli zaměřit svou pozornost více na rodiny s dětmi, i na návštěvníky, kteří závody mistrovství světa motocyklů sledovali jen v televizi. V rámci iniciativy nazvané „Zažij Brno poprvé“ budou mít děti do čtrnácti let v pátek 19. 6., kdy začínají tréninky, vstup na přírodní tribuny zdarma a na nedělní závodní program mohou využít zvýhodněné vstupné na vybrané sedadlové tribuny.
Děti musejí přijít v doprovodu dospělého. Program má zároveň charitativní rozměr, kdy z každé vstupenky prodané v rámci této iniciativy poputuje sto korun na podporu pacientů Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno prostřednictvím Nadačního fondu dětské onkologie Krtek.
