Kolik to ujede na jedno nabití? Pro mnoho kritiků elektromobility je délka nabíjení i dojezd hlavním problémem, kvůli kterému dávají stále přednost spalovacím vozům.
Nikoli však pro Petra Máru. Technologický evangelista patří k průkopníkům elektromobility v Česku a v posledních třech letech vlastní elektrické Porsche Taycan, se kterým za tu dobu najezdil zhruba šedesát tisíc kilometrů.
„Nikdy se mi nestalo, že bych někde zůstal viset,“ dělil se Petr Mára o své zkušenosti na dalším ročníku technologické konference Forbes Next Big Thing ve středu 13. září v pražském centru Cubex.
„Téma je dnes hotové. V elektromobilitě už není nic, co by bylo třeba objevovat. Teď už to bude o evoluci,“ domnívá se muž, podle kterého dnes elektromobilita stojí hlavně na dvou faktorech: infrastruktuře, která už je v západní Evropě poměrně rozvinutá, a kapacitě baterie.
„Pro mě je to dnes víc o rychlosti nabíjení než kapacitě baterie,“ dodal Mára. Vyřešení dojezdu očekává skrze takzvané solid state bateries, tedy baterie s pevným elektrolytem. Ty jsou bezpečnější, dají se rychleji nabíjet a auta by s nimi měla mít dojezd před tisíc kilometrů. Na trhu se mají objevit do sedmi let.
Michal Fichtner z brandýského Continentalu a Tomas Szaszi z brněnského Honeywellu (vpravo) v debatě s Petrem Šimůnkem
Velkým elektromobilním trendem pak bude i využití umělé inteligence. Mára například v několika málo letech očekává, že autonomie aut bude posunuta z úrovně tři na čtyřku, kdy už nemusíte držet ruce na volantu a necháte řízení opravdu na umělé inteligenci svého vozu.
„Level čtyři už testujeme v Continentalu. Ne přímo v naší brandýské digitální továrně, ale v ostatních závodech,“ přidal se do hovoru další z panelistů Michal Fichtner, který ve zmíněné firmě digitalizaci šéfuje. „Otázkou bude, co na to Evropa. Jsme tu hodně konzervativní,“ upozorňuje na skutečnost, že rozvoj autonomního řízení bude záležet zejména na míře regulace.
„Do pár let se pravděpodobně dočkáme dálničních úseků, kde budeme moci umělou inteligenci používat,“ předvídal Petr Mára.
„Ta je pro nás ještě v mnoha ohledech neprůhledná kvůli certifikačním požadavkům spojenými s explainabilitou,“ uvedl třetí řečník panelu Tomas Szaszi z brněnského Honeywellu. Firma pracuje na technologiích, díky kterým mají v budoucnu ve městech nejen jezdit, ale i létat takzvaná robotaxi.
Autonomní vozy pomalu začínají brázdit západní americké pobřeží, ale zatím jen na silnici. Honeywell usiluje o to, aby se automatizovaná doprava dostala i do vzduchu.
„Dnešní těžké baterie nejsou pro naše letadla vhodné. A ještě dlouho vhodné nebudou, proto přinášíme řešení v podobě vodíkových palivových článků a syntetických paliv,“ přiznal Szaszi. „Další výzvou je cena. Takové roboletadlo se bude pohybovat od čtyř do pěti milionů dolarů,“ vypočítal. Půjde tak spíše o řešení pro městské dopravce než soukromé klienty.
