skip to main content
Kryptoměny

Dokument, který změnil svět. Návrh bitcoinu oslavil třináct let, svou roli sehrály i dvě pizzy

Reklama

Devět stran textu změnilo svět, jak jsme jej znali před příchodem kryptoměn. Dokument s názvem Bitcoin: peer-to-peer systém elektronických peněz je s námi již třináct let. Ani on ale nedokázal dohlédnout, kam až se kryptoměny za více než desetiletí posunou. Na počátku Bitcoinu ostatně nevěřili ani jeho dnešní největší a nejvytrvalejší zastánci, a navíc dokument neobsahuje jedinou zmínku o blockchainu.

Vše začalo 1. října 2008, když tajemná entita pod pseudonymem Satoshi Nakamoto odeslala do e-mailové konference hostované na stránkách metzdowd.com rozpracovanou verzi svého návrhu digitální měny bitcoin (slavný Bitcoinový whitepaper).

Měla to být měna a transakční systém v jednom, obojí fungující na bázi přímých převodů mezi uživateli a bez nutnosti dohledu nějaké třetí autority. Díky absenci prostředníka sliboval bitcoin také síť pro přesun peněz, která je plně odolná proti transakční cenzuře.

Pokud čekáte, že se Nakamoto v této e-mailové konferenci ihned dočkal oprávněného uznání, bouchání šampaňských nebo alespoň uznalého poklepání po ramenou, musíme vás bohužel zklamat. Ohlasy těch, kteří se vůbec namáhali reagovat, byly převážně negativní nebo nechápající. Tak už to ale u revolučních idejí bývá.

Jenže Nakamoto byl na zklamání připravený a nenechal se odradit. Nebylo to ostatně poprvé. Již v srpnu totiž zkoušel zaslat krátký e-mail s prvotním nástřelem toho, jak by bitcoinový systém měl fungovat, Adamu Backovi, autorovi konceptu takzvaného „důkazu prací“ (proof of work), na kterém stojí celá transakční bezpečnost bitcoinové sítě.

Od Becka se ale dočkal pouze ignorace. Kdyby se Nakamoto tehdy vzdal, žili bychom dnes v trochu jiném světě.

Reklama

Proč vzbudil Nakamotův objev tak negativní emoce a nepochopení? Částečně to bylo jistě tím, že jeho materiál je neuvěřitelně kondenzovaný a místy připomíná spíše zápisky šíleného génia. Představuje také amalgám konceptů a přiznaných, ale občas i nepřiznaných zapomenutých myšlenek z vědecké literatury. To by byl tedy jeden důvod. Svoji roli ale sehrála i ješitnost ostatních diskutujících a prostý fakt, že Nakamotovo jméno v akademickém světě nikdo neznal.

Dokument si ale přece jen nakonec cestu k srdci cypherpunkerů, tedy lidí věřících v to, že šifrovací technologie vedou k větší svobodě, našel. A hlavně, Satoshi se nenechal odradit a v lednu 2009 byl vytěžen první bitcoinový blok. O 170 bloků později pak proběhne první bitcoinová transakce mezi Nakamotem a již zesnulým Halem Finneym, který v té době pracuje pro společnost PGP Corporation jako jeden z jejích klíčových vývojářů.

Satoshi v rámci tohoto převodu poslal Halovi deset bitcoinů, aby si ověřil, jestli jeho síť správně funguje. Protože síť tehdy nikdo nezatěžoval jinými transakcemi, mohl Nakamoto Finneymu poslat bitcoiny s nulovým transakčním poplatkem.

Bitcoin by se ale nejspíš nikdy nestal tím čím dnes, kdyby někoho nenapadlo zkusit skrze něj provést první komerční transakci. Tu uskutečnil až v květnu 2010 jiný vývojář, Laszlo Hanyecz, který na bitcoinovém fóru Bitcointalk nabídl deset tisíc bitcoinů tomu, kdo mu doručí dvě velké pizzy.

Trvalo to celé čtyři dny, než na nabídku někdo zareagoval a Hanyecz mohl slavnostně na fóru potvrdit, že provedl první obchodní transakci za bitcoiny v historii. Nebýt jí, možná by současný ekosystém s hodnotou přes dva biliony dolarů zůstal navždy jen prázdným snem.

Reklama
Reklama