Americký dolar je nejsilnější za poslední dvě dekády. Světovou měnu číslo jedna ženou zejména vyhlídky na další utahování opasků americkou centrální bankou. V pondělí se opět dostala nad paritu s eurem, tedy kurz ‚‚jedna k jedné“, a nad touto hranicí se drží i během úterý. Rekordní síla dolaru maže miliardy z tržeb amerických vývozců a ohrožuje i některé chudé země.
Takzvaný dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru vůči dalším šesti hlavním světovým měnám, od pondělí osciluje kolem hranice 109 bodů. Naposledy byl takto vysoko v roce 2002. Do značné míry se na tom podepsalo slabé euro, jehož kurz se propadá kvůli mizivým vyhlídkám pro evropskou ekonomiku na příští měsíce.
Zdroj: Investing.com
Euro od pátku ztrácí mimo jiné kvůli oznámení ruského Gazpromu, že koncem srpna zastaví na tři dny dodávky plynu do Evropy, což vyvolalo obavy z dalšího prohloubení energetické krize. Kromě dopadů války na Ukrajině kontinent v posledních měsících sužují i problémy s rekordním suchem, podle Evropské komise nejhorším za posledních pět set let.
Euro se kvůli krizi dostalo pod paritu s dolarem už v polovině července, poprvé za posledních dvacet let. Americkou měnu žene především politika tamní centrální banky Fed, která bude nejspíš pokračovat v razantním zvyšování úrokových sazeb.
Fed je letos zvedl už třikrát, ve snaze dostat nejvyšší inflaci za posledních čtyřicet let zpátky ke kýženým dvěma procentům. Naposledy zvýšil sazby na svém červencovém zasedání.
Zápis z tohoto jednání, zveřejněný minulý týden, ukázal, že zvednutí o 0,75 procentního bodu bylo jednomyslné. „Představitelé Fedu zdůraznili své odhodlání posunout sazby hlouběji do restriktivního teritoria. Kromě toho zmínili, že úroky zůstanou na zvýšených úrovních nějakou dobu,“ komentoval zasedání portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Samotný záznam červencového jednání nepůsobí jednoznačně jestřábím dojmem, to už však nelze říct o prohlášeních některých centrálních bankéřů, která minulý týden následovala.
Například James Bullard z pobočky Fedu v Saint Louis uvedl, že na zářijovém jednání se bude klonit k dalšímu zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, už třetímu v řadě. Mary Daly ze sanfranciské pobočky dodala, že zvýšení o 50 až 75 bazických bodů by bylo „rozumné“.
Trhy nyní napjatě očekávají páteční projev šéfa Fedu Jeroma Powella, který má promluvit na každoroční konferenci centrálních bankéřů v Jackson Hole ve státě Wyoming. Analytici vesměs předpokládají, že Powell jestřábí kurz centrální banky potvrdí.
Vysoké úrokové sazby zpravidla kurzu dolaru prospívají. Lákají totiž zahraniční investory, což žene nahoru poptávku po měně. A v době krize je dolar považován za bezpečný přístav, což platí i u současných obav z blížící se recese.
Pro americké firmy prodávající do zahraničí je to však špatná zpráva. Výsledky ze druhého letošního kvartálu ukázaly, že silný dolar jim z tržeb z exportu smazal miliardy dolarů. A teď začíná být jasné, že musejí upravit své vyhlídky i na zbytek roku.
Například IBM odhaduje, že je posilování americké měny bude letos na tržbách stát celkem 3,5 miliardy dolarů. Zástupci společnosti Johnson & Johnson mluví o čtyřech miliardách. Netflix u posledních kvartálních výsledků uvedl, že jej silný dolar stál mezi dubnem a červnem 339 milionů dolarů.
V ohrožení jsou však i některé chudé země. Zejména ty s nízkými rezervami a pohledávkami v dolarech. Nedostatek dolarů například na Srí Lance přispěl k nejhorší ekonomické krizi v dějinách země. A kurz pákistánské rupie se na konci července propadl na rekordní minimum vůči dolaru, což zemi posunulo na pokraj platební neschopnosti.
V problémech je i Egypt, který se potýká s vyčerpanými zásobami dolarů a exodem zahraničních investic. Všechny tři země se už musely obrátit s prosbou o pomoc na Mezinárodní měnový fond.
