Lucie Horníková se už více než dvacet let věnuje problematice domácího násilí, k níž se dostala náhodou. Během covidu začala spolupracovat i s online psychoterapeutickou platformou Hedepy, kde prostřednictvím videohovorů nabízí pomoc obětem fyzického, psychického i sexuálního napadání.

Takových činů stále přibývá, loni evidovala policie v České republice více než 430 případů týrání osoby žijící ve společném obydlí a vzrostl i počet obětí znásilnění na 880.

„Případů je více možná i proto, že se odkrývá špička ledovce a toto téma přestává být tabu. Už se nebojíme o něm mluvit. A dnešní doba nepřispívá k tomu, abychom se k sobě chovali hezky. Velmi často vzniká tlak na lidi, ať už ekonomický, nebo kariérní, a ne každý je schopen ho zvládnout na pohodu a pomáhá si násilím,“ vysvětluje terapeutka, která funguje i v krizové intervenci.

Nejhorší podle ní je, když oběti nikdo nevěří, ta se pak do sebe uzavře a trvá dlouhé roky, než najde sílu o svém trápení mluvit.

„Lidé se moc nestarají o druhé, nechtějí být do něčeho zataženi a nedokážou si představit, že by se něco takového mohlo někomu dít. I proto je obtížné domácí násilí odhalit. Je skryto za zavřenými dveřmi a často o něm nevědí ani blízcí příbuzní,“ dodává Lucie Horníková.

Jako krizový intervent nabídla své služby i policistům, kteří zasahovali u loňské střelby na Filozofické fakultě.

„Tyto konzultace byly jedny z mých nejtěžších. Nikdo jsme předtím takovou situaci nezažili a ti kluci tam šli a nasazovali životy. Viděli mladé lidi zraněné, mrtvé. Takový zážitek je ovlivní na celý život.“

Jak bychom se měli k obětem chovat, jak se změnil přístup policie a soudců? Co je syndrom vařené žáby a jak je složité pomoci a odhalit domácí násilí, kde je v roli oběti muž? To všechno uslyšíte v novém dílu podcastu Jak být lepší.