Bez chemických látek, lepku, konzervantů, barviv a dochucovadel. Taková jídla Petr Sogel už 10 let vyrábí v Trutnově pod svou značkou Expres Menu. Našel a patentoval si metodu, díky které jeho jídla vydrží čerstvá tři roky v pokojové teplotě, a se svým synem tak stojí za jedinou značkou podobného trvanlivého jídla u nás.
I díky tomu má v současné situaci desetinásobek objednávek oproti minulému roku a se svou „potravinářskou pastou“ se plánuje dostat až na Mars.
„Od manželky jsem jako dárek k šedesátým narozeninám dostal pobyt ve tmě. Tam jsem přemýšlel nad tím, kam ještě výrobu posunout dál, a protože jsem velký fanoušek Elona Muska, napadlo mě vytvořit potravinu, která bude ideální pro pobyt ve vesmíru,“ vysvětluje původním povoláním architekt Petr Sogel, jehož firma měla za minulý rok obrat 40 milionů korun.
Ten kromě novinky, homogenizované pasty Space Menu, kompletně nahrazující celé jedno jídlo, postavil svůj byznys na trvanlivých jídlech podle klasických českých receptur pod názvem Expres Menu. Těch loni prodal kolem půl milionu.
Kuře na paprice, svíčková na smetaně, rajská omáčka s hovězím masem nebo španělský ptáček. To jsou jídla, která se v těchto dnech prodávají nejvíce. S nárůstem objednávek způsobeným pandemií koronaviru musel Sogel přijmout pět nových pracovníků a v trutnovské továrně už od minulého týdne vyrábí od rána až do noci.
Před 20 lety, ještě před vznikem Expres Menu, rekonstruoval architekt Petr Sogel čtyřhvězdičkový hotel v Trutnově. Když mu bylo nabídnuto, aby ho také provozoval, na nabídku kývl. Po nějaké době ho ale začalo trápit, že kuchyně nevyužívá celou svou kapacitu a funguje jen na snídaně a večeře.
„Tak mě napadlo, že začneme vařit jídla pro nově vznikající firmy v okolí jako alternativu k závodnímu stravování pro odpolední a noční směny. Tehdy jsme jídla ještě šokově mrazili a už za necelý rok poptávky překročily kapacitu hotelové kuchyně,“ vzpomíná Sogel.
V roce 1999 se proto rozhodl založit vlastní firmu, která se bude zabývat čistě výrobou trvanlivého jídla. V Trutnově našel provozovnu a z povolání architekta si udělal koníček. Když k němu nastoupila provozní s dětmi s intolerancí na lepek, vize byla jasná: vyrábět jídla bez lepku, konzervantů, dochucovadel a barviv.
Podnikání mu 10 let šlapalo skvěle, Sogel se ale pořád snažil najít metodu konzervace bez nutnosti mrazení. Studoval nové technologie v knihovnách a chodil se radit na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.
Po více než roce práce a bádání přišel s metodou kontinuálního tepelného procesu, na kterou po pár letech získal patent a která umožňuje jídla uchovávat v nedotčeném stavu, aniž by musela být v chladu.
„To znamená, že nám jídlo musí dodavatelé poskytovat čerstvé a ve speciálních podmínkách. Například kysané zelí nám dodávají v kádích bez stabilizátorů. Najít dodavatele uzenin, slaniny, rajčatového protlaku nebo třeba smetany bez jakýchkoli éček nám dalo celkem dost práce,“ popisuje Sogel, který vede sedmadvacetičlenný tým.
Jeho jídla si kromě jednotlivců objednávají také hasičské a policejní sbory a Lékařům bez hranic poskytl zásoby například na misi na Haiti. Speciální způsob výroby vynalezl také pro novou produktovou řadu Space Menu, se kterou se plánuje dostat do vesmíru.
Homogenizovaná pasta ze semínek a jader má schopnost nahradit komplexní vyváženou stravu a Sogel ji chce nabídnout společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. V současnosti testuje 10 jídel v tubě se šroubovacím uzávěrem, aby se obsah dal jednoduše vytlačit do úst.
„Myslím si, že mi při vedení celého byznysu, a hlavně vývoji nových výrobků pomohlo právě to, že jsem vystudovaný architekt a nikdy jsem neměl s gastronomií nic společného,“ soudí Sogel.
„Nebyl jsem proto nikdy zatížený žádnými stereotypy a umím věci řešit v širších souvislostech,“ popisuje přes rok dlouhý vývoj vesmírné pasty. Momentálně ale Trutnovské nejvíce zaměstnává probíhající pandemie koronaviru.
„Od minulého týdne všichni pracujeme přesčasy, od rána do večera. I když je to zátěž, jakou jsme zatím nezažili, dává mi pocit, že můžeme naším jídlem poskytovat také jakýsi pocit bezpečí. A to stojí za to.“
