Ruská ekonomika navzdory západním sankcím roste, zásluhu na tom ale má především zbrojní průmysl. Slábnoucí rubl, klesající kupní síla, omezenější vývoz ropy a plynu a stále vyšší náklady na dovoz dávají Rusům čím dál více pocítit dopady rok a půl trvající války na Ukrajině.
Ruská média o tom nyní otevřeně informují, přestože stát ekonomická data často tají. Dalším tématem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože migranti zemi opouštějí s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, píše agentura DPA.
Šéf Kremlu Vladimir Putin, který před osmnácti měsíci 24. února zahájil invazi na Ukrajinu a rozpoutal turbulence na celém světě, rád poukazuje na stále ještě solidní stav hospodářství.
„Aktuální rozpočtová situace je v zásadě stabilní a nepředstavuje žádné rizika pro makroekonomickou stabilitu,“ řekl Putin 22. srpna. Do konce roku ale očekává dvouprocentní deficit, protože výdaje převýší příjmy.
Také západní ekonomičtí experti v Moskvě míní, že země v podstatě čelí sankčnímu tlaku lépe, než se čekalo. Sankce proti Rusku zavedlo v reakci na útočnou válku mnoho vlád.
Ruské hospodářství dokonce roste, zatímco třeba německá ekonomika by letos podle odhadů měla klesnout. Západní ekonomové také zdůrazňují, že Rusko vděčí za růst především válečnému hospodářství a masivně navýšené produkci zbraní a munice. Udržitelný růst to není.
Jiné oblasti hospodářství si stěžují na chybějící zakázky a především na nedostatek investic. Ránu ekonomice zasadilo především zvýšení základní úrokové sazby v polovině měsíce o 3,5 procentního bodu na dvanáct procent, přičemž měnu se stejně stabilizovat nepodařilo, píše deník Nězavisimaja gazeta.
Nynější vysoké úroky spíše extrémně zdražují úvěry, což zase dusí ochotu investovat.
Srpnová anketa ruské centrální banky ukázala, že většina ruských podniků druhý měsíc po sobě snižuje výrobu. Z průzkumu také vyplynulo, že podniky si stěžují na nedostatek pracovních sil, jelikož statisíce mužů vykonávají vojenskou službu, a na logistiku dodávek. Rusko musí za devizy draze nakupovat materiál a náhradní díly.
Vzhledem k tomu, že přístup z Evropské unie je kvůli sankcím z velké části uzavřený, dováží Rusko zboží nákladně a zčásti obcházením sankcí přes Turecko, Gruzii, Kazachstán a další země.
Zdlouhavá doprava, dovozní cla a nevýhodné směnné kurzy vůči euru a dolaru mnohé výrobky zdražují a omezují už tak oslabenou kupní sílu. Míra inflace činila v červenci podle centrální banky 4,3 procenta.
Letos v létě, kdy hodně Rusů odjíždí na dovolenou do Turecka nebo dokonce do Španělska, je nákup deviz téměř dvakrát dražší než před rokem. Euro stálo 23. srpna 2022 podle kurzu centrální banky 59,5 rublu, o rok později musejí lidí zaplatit zhruba 103 rubly.
Média blízká Kremlu přitom Rusy připravují na to, že rubl by mohl zůstat slabý delší dobu. „Takto je nyní nastaven náš devizový trh,“ říká titulní zpráva týdeníku Expert o rublu.
Kritizuje se tam například, že se měna stala předmětem spekulací na burze. „Ale v makroekonomickém ohledu není důvod k panice.“ Ropa je i nadále poměrně drahá, geopolitická situace se nemění, píše list.
Zároveň je ale jasné, že Rusko nyní získává výrazně méně deviz. Jednak se kvůli západnímu bojkotu a cenovému stropu snížil vývoz ropy a plynu, ale surovinová velmoc s nimi zároveň částečně obchoduje v rublech, což měnu loni posilovalo.
Teď ale eura a dolary chybí. A protože země musí více než devadesát procent zahraničního dluhu splácet v západních měnách, je nedostatek tvrdé měny patrný.
Podle centrální banky musí Rusko ve finančním roce, který začal v dubnu, do dvanácti měsíců splatit dluh ve výši zhruba 130 miliard amerických dolarů, tedy zhruba 2,9 bilionu korun. Také výplata dividend pro ruské firmy v zahraničí je stále v cizích měnách.
Proto se znovu diskutuje o přísnějších kontrolách odlivu kapitálu. Podle odhadů expertů bylo v roce 2022 z Ruska staženo zhruba 243 miliard dolarů, což je 13,5 procenta jeho hrubého domácího produktu.
Hlavním tématem ruských médií teď je, že mnoho lidí dostává za své peníze pořád méně potravin. Průměrný příjem na hlavu se v uplynulých dvou letech podle ruského statistického úřadu téměř zdvojnásobil na zhruba 48 tisíc rublů měsíčně, tedy zhruba 11 300 korun.
Po zohlednění inflace je ale jeho dnešní kupní síla o 6,5 procenta nižší než v roce 2013, vypočetla Nězavisimaja gazeta.
Odborníci tak nevidí důvod k optimismu, který Kreml rád šíří. Pro „silný a respektovaný rubl“, který představuje ruskou suverenitu, je zapotřebí více úsilí, cituje list Stolypinův ekonomický institut.
Měnu by mohly stabilizovat například nové požadavky na firmy, aby povinně prodávaly až devadesát procent svých devizových příjmů z exportu.
Ruská centrální banka minulý rok dočasně zakázala nákupy valut a nařídila exportérům, aby převáděli své příjmy v cizích měnách na rubly. To vedlo k převisu nabídky dolarů a eur a k posílení rublu.
Už jen samotná diskuse o možném návratu k tomuto nástroji teď další propad kurzu zpomalila. Podle Stolypinova ekonomického institutu to ale trvale účinkovat nebude a je tu nebezpečí, že se situace vymkne kontrole.
