Na druhého nejbohatšího Slováka Jaroslava Haščáka a jeho investiční skupinu Penta Investments, kterou spoluvlastní také český miliardář Marek Dospiva, se opět valí obří reputační problém veřejně známý jako Gorila. Může udeřit silněji než před osmi lety, kdy se jméno slovenského finančníka objevilo poprvé v souvislosti s údajnou korupcí a ovlivňováním slovenských politiků.
Slovenská média, zejména Denník N a SME, už několik dní přinášejí odposlechy a jejich přepisy, které vděčně dokreslují vztahy kolem bývalého premiéra Roberta Fica a také kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera, který kromě řady dalších prohřešků dnes čelí ve vazbě obvinění, že si loni objednal vraždu mladého novináře Jána Kuciaka. Obzvlášť výživná je asi hodinová konverzace mezi Kočnerem a bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou pořízená v roce 2014.
Zatímco třeba z odposlechů českých fotbalových šíbrů vznikla úsměvná klasika „Ivánku, kamaráde“ a zasmát se dá i u Kolibříka s Pavlem Bémem a Romanem Janouškem v hlavní roli, z Kočnerovy verbální exhibice (byť zřejmě účelově stylizované) směrem k defenzivnímu Trnkovi doslova mrazí. Nahrávka plná hrubých výrazů, slov o kupování slovenských politiků, vydírání a výhrůžkách likvidací v mnoha ohledech šokuje.
Haščák je zde spíše vedlejším produktem, nicméně Kočner ho tu poměrně barvitě popisuje jako svého kamaráda, se kterým „vybavovali“ politické záležitosti a kterého přece nenechá vydírat Trnkou a jeho kumpány. Výmluvné jsou i další odposlechy, na kterých figuruje, údajně, sám Haščák.
Na druhé straně je potřeba říci, že nyní zveřejněné odposlechy nepřinášejí směrem k Haščákovi zcela nové skutečnosti. Jen některé věci, které slovenská média rozvířila už v roce 2011, lépe dokreslují. Proč může šéfovi Penty současné dění tentokrát skutečně zlomit vaz?
Doba
se opět posunula. Slovensko volá po značných společenských
reformách. Po loňské vraždě investigativního reportéra Jána
Kuciaka, kterého společně s jeho přítelkyní v únoru zastřelil
nájemný vrah, je tu silná poptávka po konci éry hegemona
slovenské politiky posledních let Roberta Fica. Ten je u moci s
krátkou přestávkou prakticky 13 let. A Ficova éra je tak trochu i
érou Jaroslava Haščáka, přestože zmiňovaná kauza Gorila
zachycuje jeho styky ještě s ministry vlády Mikuláše Dzurindy.
Volba prezidentky, právničky a aktivistky Zuzany Čaputové naznačila budoucí směr a teď se jen čeká, zda ho potvrdí i výsledky voleb parlamentních, které Slovensko čekají zkraje příštího roku. Nikdo nepochybuje, že načasování úniku nahrávek do médií není náhodné. Chtělo by se říct otřepané: Je to kampaň. To ale na podstatě nic nemění.
Navíc
zadržením Kočnera, chronického nahrávače a bezskrupulózního
obchodníka s informacemi, se do rukou policie dostala možná
nejbohatší sbírka kompromitujících záznamů z prostředí
slovenské politiky, byznysu a podsvětí. Údajně jde o desítky
hodin záznamů a nikdo přesně neví, jaké další perly mohl jeho
mobilní telefon s šifrovací aplikací Threema vydat, ani to, podle
jakého klíče se následně dostanou do médií.
Bez ohledu na další vývoj v Pentě už teď dobře vědí, že na Slovensku je Haščák reputační problém a tak trochu společenská mrtvola. Jen těžko bude v příštích několika letech slavnostně přestřihávat pásky nově otevřených oddělení slovenských nemocnic či se jinak veřejně angažovat. Miliardář má za sebou první demonstrace před svým domem, politická opozice a aktivisté z ulice hovoří o zákonu lex Haščák, který by spolumajitele Penty omezil v některých částech veřejného a byznysového života.
Zatím jde ale přece jen spíše o emoce a politiku. Byznysu Penty zatím nic nehrozí, stejně jako z hlediska trestního práva může být Haščák v klidu. Ten mu dodává i fakt, že materiály z kauzy Gorila slovenská policie zkoumá bezmála osm let, zatím bez konkrétního výsledku, natož aby výsledkem bylo trestní stíhání Haščáka. Navíc sám už posledních několik let pracuje spíše směrem dovnitř firmy. Je sice motorem a hlavním stratégem skupiny s hodnotou aktiv přes 10 miliard eur, nikoli však její tváří. Pro introvertního Haščáka, který si zakládá spíše na excelových tabulkách a účetních závěrkách, je to odjakživa přirozenější poloha, jejíž protiváhu tvoří živelný Čech Marek Dospiva.
Toto rozložení rolí v rámci skupiny, kde Haščák s Dospivou dohromady kontrolují přes 80 procent, se bude jen dál upevňovat. Jeho spolupracovníci vědí, že jen politické manifesty a demonstrace bojovného Haščáka do ústraní nevyženou. Jinou věcí by byl posun do trestněprávní roviny, která by reálně mohla zatěžovat byznys skupiny.
Pokud by byl Haščák stíhán, mohli by se toho zaleknout obchodní partneři, financující banky, klienti i zákazníci. V takovém případě se dají ve skupině, která ovládá Fortunu, Dr. Maxe, Aero Vodochody, zdravotní pojišťovnu Dôvera či Prima banku a zaměstnává přes 40 tisíc lidí, čekat velké změny. Sám pragmatický Haščák by jistě zvolil raději ústup.
Stratégové a advokáti v Pentě si pochopitelně připravují postupy pro všechny možné scénáře, neboť další vývoj kauzy je těžko čitelný. Extrémní scénáře počítají s jeho stažením ze všech exekutivních pozic minimálně na úroveň pasivního akcionáře. Jeho úplný odchod z Penty je ale jen těžko představitelný, neboť vypořádání takto obrovského podílu by bylo velmi obtížné jak právně, tak ekonomicky. Navíc chemie Penty stojí na trochu nesourodé dvojici někdejších spolužáků z Moskvy a Pekingu, Dospivy a Haščáka.
Obtížná doba pro oba přichází v roce jejich padesátin, kdy zároveň podle našich odhadů poprvé pronikli do prominentní společnosti nejbohatších osob planety s majetkem nad miliardou dolarů. Škody způsobené „Gorilou 2.0“ na jejich majetku si zatím netroufáme odhadovat, stejně jako případný dopad na budoucí strategii Penty. Už nyní se sice spekuluje o cíleném odchodu z některých strategických odvětví, avšak načasování s chystaným prodejem výrobce letadel Aero Vodochody a také části nemocniční skupiny Penta Hospitals se zdá čistě náhodné, neboť oba procesy začaly už před několika měsíci.
Výsledkem bude zřejmě silnější pozice Marka Dospivy, který bude muset výrazněji převzít roli lídra, alespoň navenek. I on se umí pohybovat na hranici byznysu a politiky, nejde daleko pro ostrý výraz a celkově má pověst predátora, který před lety uměl vyjít s Romanem Janouškem, stejně jako dnes s Andrejem Babišem. Avšak jeho společenská pozice je ve srovnání s jeho slovenským parťákem luxusní.
Jeho výhodou je paradoxně fakt, že v Česku Penta nepatří mezi úplně největší a nejmocnější hráče. Díky tomu tolik nepřekáží, neprovokuje. Je to dané i tím, že zatímco v Bratislavě budovala kapitalismus prakticky od jeho počátku, do Prahy přišla se zpožděním několika let. Skupina v Česku dnes také není tolik provázaná s veřejným sektorem.
Připomeňme, že na Slovensku vlastní velkou zdravotní pojišťovnu Dôvera, největší privátní síť nemocnic, stejně jako jeden z nejsilnějších mediálních domů. Na rozdíl o Haščáka na Slovensku Marek Dospiva u nás není hlavním reprezentantem svébytného ekonomicko-politického systému. I přes svůj miliardový majetek a bohaté vztahy v dobách politických turbulencí není na ráně.