Ve věku devadesáti let zemřela skutečná průkopnice softwarového inženýrství. Margaret Hamilton byla první programátorkou, kterou MIT najalo na práci na vesmírných projektech, ale během své kariéry zásadně ovlivnila nejen tempo a způsob, jakým lidé dobývali Měsíc.
Její dcerka spávala v laboratoři na zemi, zatímco máma pracovala na programech, které se nakonec dostaly do řídicích modulů Apolla. To ona poskládala jedničky a nuly do softwaru pro kosmické lety NASA, jenž se stal základem všech dalších programů v přenosných počítačích využívaných dodnes.
A kromě toho, že úspěšně dostala astronauty na Měsíc a zpět, několika z nich taky přímo zachránila život svojí tvrdou hlavou a tím, že si u vedení NASA prosadila přístup „lidé jsou omylní a počítače s tím musejí počítat“.
Tohle všechno je odkaz Margaret Hamilton, matematičky a softwarové inženýrky, která zemřela ve svých devadesáti letech. „Říct, že Hamilton byla průkopnicí, že předběhla svou dobu, by bylo dramatické zlehčování jejího významu,“ uvedl ve středu Massachusettský technologický institut ve svém prohlášení k jejímu úmrtí.
Kariéru měla za sebou víc než úctyhodnou. A často přepisovala historii. Byť se psal rok 1960 a nebylo zrovna obvyklé, aby vědkyně bádaly v technických oborech, mladá matematička Margaret byla první programátorkou, jíž se podařilo prosadit v počítačové laboratoři na MIT. Kromě toho, že ji obor fascinoval, začala na MIT pracovat i proto, aby její manžel mohl dokončit studium práv.
K projektu Apollo se pak Hamilton dostala v roce 1965 – a protože byla schopná, povýšili ji na ředitelku vývoje softwarového kódu, na němž běžely palubní počítače měsíčních misí. Mimochodem – takový počítač vážil třicet kilogramů a na palubě Apolla byly dva – jeden v řídicím modulu, který vynesl astronauty za oběžnou dráhu země, druhý v přistávacím modulu, jenž s nimi dosedl na povrchu Měsíce.
Možná jste někdy zahlédli slavnou fotografii, na které mladá Margaret stojí vedle stohu papíru vyšším než ona sama – nejde o nic menšího než vytištěnou každou řádku softwaru, který vedl k tomu slavnému „malému kroku pro člověka, ale velkému skoku pro lidstvo“.
Foto By Adam Cuerden – This is a retouched picture, which means that it has been digitally altered from its original version. Modifications: dust and scratches removed; curves tweaked to bring out shadows, approximately 3 pixels cropped from bottom in order to remove a border. See upload history of the PNG for version without colour tweaks. The original can be viewed here: Margaret Hamilton.gif: ., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=59655977
V počítačové laboratoři MIT Margaret Hamilton vedla tým stovky programátorů, kteří psali software pro měsíční mise – a právě tomu kódu vděčí Neil Armstrong a Buzz Aldrin za to, že jejich modul Apollo 11 bezpečně přistál a oni stanuli jako první lidé na Měsíci.
Batole otestovalo Apollo
Některé momenty ze života Margaret Hamilton jsou dnes už skoro legendární. Třeba to, jak se jí o víkendech a po večerech v práci pod nohama batolila dcera Lauren, která se ve čtyřech letech osvědčila i jako neúmyslná testerka mise Apollo.
Když si Lauren hrála na astronautku, spustila omylem během simulace letu program určený pro předstartovní přípravu. Co se stalo? Počítač se zhroutil. Margaret tehdy kvůli tomu chtěla přidat do systému další vrstvu ochrany proti lidské chybě, od vedení NASA nicméně dostala odpověď, že vycvičení astronauti by takový kiks neudělali.
Při letu Apolla 8, shodou okolností hned následující vesmírné mise, přesně tu chybu ovšem astronauti na palubě za letu skutečně udělali, a teprve potom dostala Margaret Hamilton svolení pojistku do softwarového kódu doplnit.
K programování softwaru vesmírných misí se Margaret Hamilton původně dostala přes vývoj předpovědních modelů počasí a studium teorie chaosu, když pak skončila svoji štaci ve vedení programátorů misí Apollo na MIT, stala se podnikatelkou.
Její první firma Higher Order Software a o deset let později druhá, Hamilton Technologies, se věnovaly chybám v komplexních systémech a tomu, jak jim předcházet.
Právě Margaret Hamilton mimochodem anglofonní svět vděčí taky za zavedení termínu „software engineers“ pro programátory. A to navzdory tomu, že se jí její kolegové smáli v době, kdy tohle slovní spojení propagovala jako nejvhodnější název pro nový obor, a stávala se kvůli tomu terčem vtipů.
Margaret ale byla přesvědčená, že když se tenhle výraz v angličtině ujme, pomůže lidem pochopit význam programování, které přestane být mezi technickými obory vnímané podřadně. A čas (i anglický slovník) jí nakonec dal za pravdu.
