Zatímco v automatizaci strojírenství udává Česko evropské trendy, v digitalizaci státní správy zamrzlo na nadějných základech. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka doplácí tuzemský byznys na neschopnost dotáhnout strategické projekty do konce. „Abychom byli úspěšní v roce 2036, bude třeba všechno dělat jinak. Klíčové je investovat do lidí, kteří jsou naší největší hodnotou,“ uvádí Zajíček.
V čele Hospodářské komory stojí od května 2023 a letos v dubnu před sněmem podnikatelů obhájil mandát na další tři roky. Chce provést tuzemský byznys érou geopolitické nestability a technologické revoluce způsobené rozmachem umělé inteligence.
„Z pohledu firem i státu musíme mít jasnou představu, kam budeme směřovat v další dekádě, ale zároveň musíme být připraveni strategii upravovat, přizpůsobovat se změnám a zvýšit svoji odolnost. To klade obrovské nároky na jednotlivce, firmy i společnost,“ říká Zajíček, který je zároveň předsedou představenstva ICT Unie.
Jednou z věcí, která by Česku mohla fungování v budoucnu usnadnit, jsou podle něj dobře položené základy pro digitalizaci státu představované systémem základních registrů. Ten zahrnuje registry obyvatel, osob a práv a povinností spravované Digitální a informační agenturou (DIA) a registr územní identifikace, adres a nemovitostí spadající pod Český úřad zeměměřický a katastrální.
„Systém je i dnes naprosto mimořádný, třeba i z Německa se ptají, jak funguje a jak by koncept mohli využít,“ připomíná Zajíček, který se na přípravách eGovernmentu sám podílel za dob svého působení na ministerstvech vnitra, spravedlnosti a financí mezi lety 2006 a 2013.
Problém je, že systém není dotažený a data se neotevírají veřejnosti ani firmám. To vyžaduje zmapování procesů a úpravu zákonů. V legislativě se dnes totiž prolínají předpisy pro eGovernment, tedy digitální služby veřejné správy, a eGovernance, čili samotné řízení a zabezpečení digitálního fungování veřejné správy.
Základy pro digitální dvojče státu
Hospodářská komora tedy prosazuje pročištění právního řádu i samostatný zákon pro eGovernance. Fungoval by podobně jako strategické normy pro správu IT či zavádění AI ve firmách. Návrh komora uplatnila v srpnu jako připomínku k návrhu zákona k další elektronizaci postupů vnitřní správy. Na straně úřadů ale narazila na tradiční brzdu. Čas.
„Dostali jsme odpověď, že to je zajímavý návrh. Že stojí za to o něm vést diskuzi, ale nepůjde to tak rychle. Podle nás to ale rychle jít musí. Potřebujeme jasné politické zadání, vytvořit týmy z kvalifikovaných odborníků na straně státu i soukromého sektoru. A potřebujeme dohodu napříč politickým spektrem, protože něco tak zásadního se nemůže měnit s každým volebním obdobím,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory.
Když se podaří přístup k eGovernance systematizovat, bude podle Zdeňka Zajíčka chybět už jen málo k tomu, aby mohlo vzniknout takzvané digitální dvojče státu. To by fungovalo podobně jako digitální dvojče továrny, přes nějž je vidět do všech procesů, snáz se zefektivňují a plánují a zároveň se mohou simulovat různé problémy i jejich řešení.
Začněme nekomfortem
Efektivně fungující systém je ostatně potřeba i kvůli nástupu umělé inteligence a adekvátním reakcím na změny, které nové technologie přinášejí. Obzvlášť v době, kdy ony změny podle Zajíčka přicházejí rychleji, než se původně očekávalo.
„Do tří až pěti let se nám dramaticky promění trh práce. Právě na to by stát mohlo připravit jeho digitální dvojče. Podnikatelský sektor se promění od základu. Představa, že zedníkům míchají beton a podávají cihly humanoidní roboti, už není sci-fi, ale blízká realita.
„Češi si umí poradit a přicházet s nápady. Měli bychom se ale vědomě vystavovat nekomfort. Jen tak najdeme neotřelá řešení a nové cesty,“ míní Zdeněk Zajíček.
Ostatně už teď vykazují české firmy obzvlášť ve strojírenském zpracovatelském průmyslu vysokou úroveň automatizace i robotizace, která je podle něj nadprůměrná i na evropské poměry. A firmy jako Allwyn či za e-commerce Rohlík ukazují, jak se v digitálních službách dá využít příležitost pro nasazení AI.
„Z pohledu celkové ekonomické sféry v tom ale bohužel zaostáváme. Souvisí to i s pojetím našeho vzdělávacího systému, jak mluvíme ve školách o AI, jak mluvíme o kritickém myšlení, které je pro používání umělé inteligence hodně potřebné,“ zmiňuje Zajíček.
Školy potřebují úzký kontakt s firmami
Česko nemá nerostné suroviny jako Norsko ani plyn jako státy Perského zálivu. Naší jedinou devizou je lidský kapitál. ‚Aby tuzemský byznys přežil, musí stát i firmy začít masivně investovat do lidí,‘ zdůrazňuje Zajíček.
„Řešíme se současnou vládou, stejně jako s bývalou a budeme řešit i s vládou budoucí, jak změnit vzdělávací systém tak, aby byl flexibilnější a dynamičtější a mohl lépe reagovat na rychlé změny technologického vývoje. Nejde přeci lidi připravovat na profesi, která se každé dva roky promění,“ podtrhuje.
Klíčové je podle něj, aby bylo hlavně střední a vysoké školství v daleko těsnějším kontaktu s firmami, které dokážou přinášet do učeben trendy z jejich reálného fungování. Absolventi by tak do zaměstnání nastupovali s praxí i s přehledem o aktuálním dění. Přinést by to mohly i částečné pracovní úvazky pro mladé od 15 let věku, na čemž se Hospodářská komora shoduje i s odbory.
„Firmy budou investovat do rozvoje svých budoucích zaměstnanců a studenti zároveň dostanou transparentní odměnu, aniž by si museli chodit vydělávat na brigády překládáním balíků v supermarketech nebo vařením v řetězci rychlého občerstvení,“ vysvětluje Zdeněk Zajíček.
Na to by podle něj mělo navazovat i kontinuální vzdělávání zaměstnanců, kterým už absolvování školy na celou profesní dráhu stačit nebude. Jak říká, i elektroinženýr by měl mít možnost přejít pracovat do IT oddělení strojírenství nebo třeba i do právního oddělení.
„I u toho by firmy měly být a mít možnost ovlivňovat, kam půjde v této oblasti podpora státu, aby se dokázal lidský kapitál co nejvíce posílit. Ten představuje naši budoucnost,“ apeluje prezident Hospodářské komory.
