Takovou proměnu česká železnice nepamatuje. Z bídné trati odsouzené k zániku je suverénně nejmodernější regionální dráha v celé zemi. Klikatá železnice z Lovosic do Mostu, přezdívaná Švestková dráha, se vine mezi vyhaslými sopkami Českého středohoří od roku 1898. Jezdili po ní horníci do mosteckých dolů nebo se tudy sváželo ovoce z okolních rozlehlých sadů. Jak název napovídá, hlavně švestky.
Moderní doba
ovšem s lokálkou dost zacvičila. Ovoce už nikdo vlakem
nevozí a lidé z pomalých vlaků přesedli do autobusů.
V roce 2007 tu tak motoráky dojezdily a o sedm let později
železniční správci nabídli čtyřicetikilometrovou spojku coby
zbytnou k prodeji. A kupec se našel. Společnost AŽD Praha.
Dominantní výrobce drážní zabezpečovací techniky, který loni
hospodařil se sedmimiliardovým obratem a téměř půlmiliardovým
ziskem.
Firma těsně navázaná na českou železnici si trať s ještě jednou nepoužívanou lokálkou koupila v roce 2016 za šest milionů korun. Původně mělo jít o rychlé peníze. Získat, povinných pět let držet ve správě a poté rozprodat, co se dá. Nakonec ale vše dopadlo trochu jinak.
Drážní firma trať opravila, namontovala do ní svou nejmodernější techniku a celkem do ní napumpovala 100 milionů korun. Za stejnou částku koupila a zmodernizovala čtyři německé vlaky a v půli prosince tu spouští na objednávku Ústeckého kraje pravidelný provoz.
Společnost operující v celé střední Evropě, na Balkáně, v Turecku či v Malajsii si zkrátka na 40 kilometrech otevřela showroom, kde chce zákazníkům demonstrovat, co všechno na dráze dokáže. „Trať nám tu budou například kontrolovat drony. Vyletí z hangáru, podle GPS najdou místo problému, kamera zacílí na kolejnici, rozpozná případný lom a závažnost závady,“ popisuje jednu z vychytávek generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.
Dlouholetý šéf firmy projektem evidentně žije, sám ho protlačil a během prázdninového zkušebního provozu tu také motoráky sám řídil. „Startujeme v neděli 15. prosince, první vlak jede v 0:24. To tady budeme asi všichni, je to pro nás srdeční záležitost,“ povídá na nádraží v Třebívlicích, kde se budou vlaky potkávat.
Ve zdánlivě obyčejné vesnické stanici se ukrývá technologické srdce celé dráhy, místo desítek pák ovládajících výhybky a výpravčího v červené čepici je malá budova nacpaná elektronikou. Vlaky na dráze umějí automaticky zpomalit i zastavit, nepotřebují výpravčí ani semafory. Operátoři v lovosickém velínu tak mohou klidně svačit a dohlížet na to, zda vše funguje správně.
„Zkrátka vše je připravené na to, abychom tady vyzkoušeli vlaky bez strojvedoucích. Chvilku to ale potrvá. Jsme přece jen v otevřené krajině, kde je spousta divoké zvěře. Já sám jsem srazil tři srny, ovci i divoké prase. A to jezdím jednou za měsíc,“ říká Chrdle.
Z dalších vychytávek jmenuje inteligentní zastávky s úsporným osvětlením a hlášením pro nevidomé. Na dráze se má testovat i součinnost s několika mobilními aplikacemi. Díky jedné by si lidé měli dopředu objednat zastavení vlaku, druhá je zase při poslechu hudby varuje před blížícím se vlakem.
Největší předností celé dráhy je ale podle jejího majitele to, že se stala konkurenceschopnou. Díky repasi, systému řízení i automatickým přejezdům se závorami tu vlaky zrychlily o půl hodiny a nyní dokážou z Mostu do Lovosic dojet za 52 minut, tedy o 26 minut rychleji než autobus. I díky tomu si kraj na dráze objednal pravidelnou dopravu a firmě se může její showroom i rentovat. A vydělají i cestující, kteří se zcela nečekaně dočkali dráhy 21. století.