České vládě se ani napotřetí nepodařilo naplnit příslib podpisu největší zakázky v dějinách České republiky v podobě dostavění jaderné elektrárny Dukovany. To se tak odkládá na neurčito, o čemž se vládní a podnikatelská delegace z Jižní Koreje dozvěděla v úterý 6. května krátce po dosednutí na Ruzyni. Je to ale pro obě strany problém, nebo naopak spása?
„Jednoznačně jsme vybrali nejvýhodnější nabídku pro domácnosti i pro firmy,“ řekl po středečním jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura. Tehdy už měla být podepsaná finální smlouva o hlavní části projektu dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Tam mají vzniknout dva nové bloky pod taktovkou jihokorejské skupiny KHNP, která v tendru uspěla nad druhým finalistou celé soutěže, francouzskou skupinou EDF.
„Energetika a energetická bezpečnost je součástí širšího konceptu bezpečnosti, kdy jde o naše národní zájmy a o bezpečnost České republiky,“ dodal k tomu Petr Fiala s tím, že Česko musí mít možnost co nejdříve realizovat tento projekt, jehož podpis dočasně zablokoval soud.
Hraje se o čas. V Česku se stejně jako v celé Evropě postupně vypínají uhelné elektrárny, jaderné elektrárny stárnou a Česko je navíc specifické tím, že namísto nich ve velkém nestaví plynové zdroje a v rozvoji obnovitelných zdrojů je stále na chvostu Evropy. I když situace se v tomto směru v posledních letech viditelně zlepšuje, OZE dnes ještě nejsou tou spásou, která by měla zajistit stabilní výrobu elektřiny.
OZE naopak často stojí za destabilizací celé přenosové soustavy, přesně jako jsme viděli v minulém týdnu na Pyrenejském poloostrově, kde došlo k masivnímu blackoutu.
Dle zpráv z průběhu vyšetřování za rozkolísáním celé přenosové soustavy a následně i jejím vypnutím v počátku stála vysoká produkce fotovoltaických elektráren ve Španělsku. Česko tak dnes stojí na hraně toho, že se po dlouhých desetiletích stane dovozcem elektřiny.
Nad tendrem ovšem od svého začátku viselo mnoho otazníků. Vláda dle svých slov preferovala nabídku Jihokorejců proto, že byla nejlepší ve všech parametrech. Z pohledu ceny, zaručení se za dodržení termínu výstavby i uhrazení vícenákladů, stejně tak dodržení podílu českých firem výstavbě, který má být šedesátiprocentní, stavební firmy ale zatím mají smluvně zajištěn jen třicetiprocentní podíl.
Na druhé straně nad ní viselo riziko sporu s americkým konkurentem Westinghouse ohledně exportu amerických technologií z jihokorejského poloostrova, poukazováno bylo i na teritoriální a kulturní vzdálenost Korejců a zejména ze strany Francouzů se vedou diskuse o tom, zda nabídka KHNP nebyla subvencovaná tamní vládou, což jí umožnilo nabídnout nižší finální cenu.
To se možná ještě stane předmětem soudních sporů na úrovni celé Evropské unie, kam se EDF v této věci také může obrátit, důležitějším milníkem je ale její v pátek podaná stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proti postupu zadavatele tendru při vyhodnocování nabídek. A té ÚOHS toto úterý vyhověl.
„Podstatné je, že pokud by došlo k uzavření smlouvy, francouzský uchazeč by nenávratně ztratil možnost získat veřejnou zakázku, a to i kdyby mu soud dal v soudním sporu za pravdu,“ uvedl soud v tiskové zprávě.
Rozhodnutí brněnského soudu může celý tendr zcela zhatit. Je totiž reálné, že soudu bude rozřešení tohoto případu trvat nikoli několik měsíců, ale podle právníků je možné, že i několik let. A i když vláda ve středu podpisem stvrdila, že finální smlouva bude podepsána hned, jak soud opatření odblokuje, je reálné, že finální podpis přijde až v dalším volebním období. Dle aktuálních volebních průzkumů má největší šanci stát se premiérem opět Andrej Babiš.
Právě ten stál za rozhodnutím o zrušení předchozího tendru na dostavbu Temelína a právě k němu už vzhlíží i zástupci EDF, se kterými se dle kuloárních informací česká vláda o výběru KHNP fakticky vůbec nebaví.
Foto Ministerstvo financí ČR
Premiér Petr Fiala tlačí soudy k rychlému rozhodnutí, sám si ho ale přát vůbec nemusí. Nad tendrem totiž i v době plánovaného podpisu viselo mnoho otazníků.
Jedním z nich je hlavně financování, které už máme posvěceno u prvního plánovaného bloku Dukovan od Evropské komise, takzvané notifikace (umožnění financování výstavby z veřejných peněz, pozn. redakce) na druhý blok ale měla být dojednána až po podpisu smlouvy, ať si pod tím představíme cokoli.
Cena samotné výstavby je odhadovaná na celkem 420 miliard korun, ze zkušenosti z jiných jaderných projektů v Evropě i jinde ve světě je ale známo, že tato zmiňovaná cena ve finále tvoří jen zlomek celkových peněz, které stát přes dceřinku ČEZ EDU II celkově pošle do rozšíření Dukovan. Výsledná cena se tak může snadno dostat až k jednomu bilionu.
Česko ovšem dnes nemá dost svých zdrojů na plánované investice, i bez nich se nedokáže vymanit z každoročních stamiliardových schodků. A kromě výstavby jaderné elektrárny ji čeká ještě vzhledem ke stárnoucí populaci problém s financováním důchodů, do toho chce zvyšovat výdaje na obranu nebo v rámci podpory dostupného bydlení posílat desítky miliard na nové byty.
Kde na to vše vezmeme, to dodnes není schopen nikdo říct. A finální podpis smlouvy ohledně dostavby Dukovan by k tomu ještě více zadlužilo Česko ne na pár let, ale rovnou na několik desítek. Tento dluh budeme splácet my všichni skrz své účty za energie.
Jinými slovy po desítky dalších let budeme muset platit za elektřinu předem stanovenou cenu, která nebude reflektovat ceny na evropském trhu. A existuje reálná možnost, že Češi budou za elektřinu kvůli splátkám za jádro platit více než jejich sousedé.
Předběžné opatření soudu může toto břímě Petra Fialy v podobě vyřknutí ortelu nad dnes téměř jedenácti miliony občany posunout až na Andreje Babiše, u kterého je podobně jako u Trumpa těžké odhadovat, jakým směrem zamíří jeho budoucí uvažování.
Bude v tendru pokračovat a stát na straně Korejců, nebo se otočí více k Francouzům a bude chtít tendr zrušit a poté vypsat nový, třeba na míru Rusům?
Pro Korejce už dnes tendr v Česku také není tak významný, jako byl v době jeho vypsání. Tehdy se totiž Korejci v Evropě ucházeli o několik dalších jaderných projektů například v Polsku, Švédsku nebo ve Slovinsku, z kterých postupně různými způsoby nakonec vycouvali.
Původně oznamované výhody, že Korejci tu vzhledem k několika evropským projektům budou mít na starém kontinentu vytvořený silný výrobní i dodavatelský ekosystém a že z více souběžných staveb mohou plynout pro Dukovany pozitivní synergie, už jsou také minulostí.
Česko by se pro KHNP stalo jedinou evropskou baštou, kde bude zcela na svá bedra stavět jadernou elektrárnu a její aktivita i přítomnost bude v Evropě násobně nižší, než se dříve čekalo. A budovat celý ekosystém výroby i logistiky kvůli jedné elektrárně jí už nemusí přijít tak atraktivní
I když obě strany hovoří o nutnosti pro Česko pokračovat v přípravách na dostavbu naší nejstarší jaderné elektrárny a před médii vystupují tak, že soud jim přidělává vrásky na čele, pro současnou vládní koalici i samotnou KHNP tedy nemusí být soudem vydané předběžné opatření zásadním problémem, ale možná i vítanou únikovou hrou.
Bita na jakýchkoli prodlevách a nejasnostech bude ve finále jen Česká republika, respektive její energetická soběstačnost.
