O kryptoměnách se v poslední době mluví snad všude, na sociálních sítích, mezi přáteli na pivu i u rodinných večeří. Jejich popularita už však vzrostla natolik, že se dostaly i do hledáčku vlád jednotlivých zemí světa, které uvažují nad tím, jak se k blížící se lavině postavit. A to pro kryptoměny není dobrá zpráva.
Zatím se zdá, že si státy, které je chtějí nějakým způsobem regulovat, vybírají ze dvou různých přístupů. Jsou vlády, které zvažují kontrolu kryptoměn, jejich omezení či dokonce úplný zákaz. A pak jsou země, které je chtějí naopak oficiálně podpořit a přijmout.
Jakkoliv podivně to zní, oba scénáře mohou přitom pro kryptoměny znamenat konečnou.
Scénář 1.: Kryptoměny nechceme
V případě první možnosti je problém nasnadě – vlády mohou kryptoměnu zakázat. Nejblíže je k tomu zatím Indie. Podle zprávy agentury Reuters „Indie navrhne zákon zakazující kryptoměny, pokutující kohokoliv, kdo s kryptoměnami obchoduje či je vlastní jako digitální majetek.“
Mírnější postup pak zvolily Spojené státy americké, kde všichni občané a rezidenti musí vlastnictví kryptoměny oznámit. Návrh Indie by naproti tomu „vlastnictví, vydávání, těžbu, obchodování a převod kryptoměny kriminalizoval,“ jak uvádí Reuters.
Důvody, proč vlády o zákazu kryptoměn vůbec uvažují, přitom není zase tak těžké pochopit. Tím prvním je fakt, že kryptoměny se zdají být jako ušité na míru drogovým dealerům a teroristům, kteří chtějí provádět nelegální obchody a financovat své aktivity.
Zákaz kryptoměn samozřejmě problém terorismu ani distribuci drog nevyřeší, nicméně žádná země světa nechce svým občanům tyto činnosti usnadňovat. A je jasné, že lidem obcházejícím zákon by zákaz kryptoměn bezpochyby aspoň trochu zkomplikoval život.
Americká investiční banka Academy Securities situaci shrnuje ve své zprávě. „Otázka kryptoměn dostává v poslední době velkou pozornost. Turecko se snaží jejich regulací snížit kriminalitu na svém území, Spojené státy se pak pokoušejí na digitální měnu uvalit sankce. Dalším problémem je otázka zdanění. Vlády se snaží kontrolovat způsob, jakým jsou kryptoměny vlastněné a zdaněné,“ píše se v ní.
Druhým a možná důležitějším důvodem k zákazu kryptoměn je pak skutečnost, že se vlády tradičně snaží přimět své obyvatele, aby používali státní měnu. Může za to takzvané ražebné, které se dá zjednodušeně popsat jako výnos způsobený rozdílem mezi výrobní a nominální hodnotou peněz.
Problém s výnosem z ražebného však spočívá v tom, že funguje, pouze pokud lidé tištěné peníze používají. A pokud budou mít atraktivní alternativu, může to na domácí měnu tvrdě dopadnout.
Scénář 2.: Kryptoměny přijmeme za své
A co se stane, pokud vláda kryptoměnu naopak oficiálně přijme? I to může být paradoxně problém. Americký prezident Ronald Reagan jednou prohlásil: „Nejděsivější slova v angličtině zní: Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.“ Zkusme si cvičně představit, že jednotlivé země začnou přicházet bitcoinu a ostatním kryptoměnám na chuť.
Téměř jistě by se to neobešlo bez zásahů do toho, jak dnes tyto technologie fungují, politici po celém světě ostatně rádi uvalují omezení na cokoliv. A pokud státní regulace umí ochromit vzkvétající průmyslové odvětví, proč by to nedokázala s kryptoměnami?
Dalším problémem jsou daně, které se kryptoměnám v případě oficiálního přijetí určitě nevyhnou. Čím dál častěji jsou politici voleni výměnou za příslib služeb, které svým voličům poskytnou. A na to potřebují peníze. Pokud se kryptoměny dočkají vysokého zdanění, jejich atraktivita půjde nejspíš strmě dolů.
Ještě víc by ji ale mohla pohřbít otázka, co by se stalo, pokud by vlády měly záznamy všech transakcí, které kdy kdo provedl. Zejména v zemích s totalitním režimem je to velmi děsivá představa, ale i v demokratických státech by to mohlo důvěru v tyto technologie silně narušit.
Pokud by se některé z těchto scénářů naplnily, bude to v přímém rozporu s tím, kvůli čemu fanoušci po celém světě kryptoměny zbožňují. A může to být důvodem, proč je začnou ve velkém opouštět.
Ať už vlády kryptoměny zakážou, či je přijmou, existuje proto poměrně velká šance, že jejich zlaté časy tím skončí.
