Dva Ondřejové, dvě bistra a jedna touha po vlastní limonádě. Tak by se dal popsat začátek Franty, Spratka a Něco jako coly, což je společný byznys dvou kluků, kteří měli každý své bistro v jiné části republiky – a v hlavě stejnou myšlenku. 

Na začátku stálo to na Letné jménem Pipca, kde se oba Ondřejové seznámili. První bistro spoluvlastnil, druhý v něm začal pracovat jako kuchař. Už tehdy si oba sedli. A tak když se Ondřej Starý po pár letech rozhodl z Pipcy odejít a založit si kousek od rodného Šumperka bistro vlastní, zůstal s Ondřejem Volákem v kontaktu.

Volákova letenská grilovaná kuřata se chytla podobně jako Starého bistro Nejen Párek v severomoravských Velkých Losinách, kde s manželkou prodávali hot dogy. Oběma Ondřejům ale něco chybělo – česká limonáda jako alternativa ke colám a dalším zavedeným nápojům.

A protože jsou oba neposedové, kteří pořád něco vymýšlejí, napadlo je si vlastní limonády prostě vyrábět svépomocí. „Český trh válcují převážně lahvové limonády z Německa a Polska, proto vznikla myšlenka udělat českou lokální limonádu tak, aby se co nejvíce zkrátilo její doručení. Kupovat drinky ze zahraničí a vracet prázdné lahve zpět třeba do Hamburku nám nedávalo smysl,“ vzpomíná Ondřej Starý.

První výsledek se pod výmluvným názvem Něco jako cola v jejich bistrech objevil loni v dubnu. V listopadu pak následovala Franta a Spratek. „Letos v březnu pak naši trojici limonád doplnila Nula, tedy cola bez cukru,“ říká Ondřej Volák, který jako spolumajitel stojí za oceňovaným ginem z Garage22 a měl tak do začátku zkušenosti s výrobou lahvových nápojů.

„Receptury jsme měli dlouho v hlavě, zkoušeli jsme několikrát namíchat vzorky a do měsíce byla cola hotová. Franta a Spratek pak vznikly za dva dny. Když máte jasnou představu a paměťovou chuť a víte, jak by měl produkt chutnat, není to žádná věda,“ tvrdí sebevědomě Ondřej Starý.

Limonády v jejich bistrech se chytly a začaly je poptávat okolní podniky. Ještě víc pak všechno nakopl účet, který Ondřejové limonádám vytvořili na Instagramu. Kdykoli je sdílel nějaký provoz z gastro scény, ozval se další – a dnes své limonády dodávají do více než tří set sedmdesáti podniků po celé republice.

„Každý den voláme a obepisujeme další bistra, kavárny, hotely nebo restaurace, jestli od nás nechtějí poslat degustační balíček na ochutnání,“ popisuje Ondřej Starý, jak pracují na marketingu. Jejich limonády tak najdete třeba v síti Ambiente, kdy například U Kalendů dokonce udělali z Franty, meruňkovice a prosecca vlastní koktejl. Potkáte je ale také v Brně a na spoustě dalších mimopražských míst.

„Všichni jsou super a inspirují nás, hlavně ti, kteří jsou z malého města, protože tam je těžké se dostat, natož tam získat nějakého distributora,“ doplňuje Volák.

Po roce a půl jsou s limonádami na osmimilionovém obratu, osmadvaceti tisících prodaných lahvích měsíčně a mají otevřenou cestu na Slovensko a do Polska, kam už dodávají, a organicky se jim otevírá také Maďarsko. Všechny čtyři druhy limonád přitom vyrábí kousek za Prahou.

Franta má pětiprocentní podíl pyré z maracuji a Spratek zase z bio citronu, cola je bez kofeinu, který podle Ondrů patří do kávy, ne do limonády. Online prodávají na Kofiu, Dobré lahvi nebo na Lihovárku a fyzicky od října také v obchodech Sklizeno. Největší zájem je o colu, které se měsíčně prodá třináct tisíc lahví, a Frantu, mířícího k devíti tisícům lahví.

Novinkou dvojice Ondřejů má být tonic. „Aktuálně hledáme výrobce, který nám naplní lahvičky o objemu dvou deci nebo deci a půl, ale zatím se nám to nedaří,“ přiznává Volák. 

Nejde zároveň o jediný trabl, který jim vstoupil do cesty. Letos v červnu, tři dny před koncem ochranné lhůty k zapsání Spratka jakožto celosvětové ochranné známky, přišla žaloba od nizozemských advokátů skupiny Rolling Stones – logo Spratka se jim zdálo příliš podobné s logem legendární skupiny.

„Mysleli jsme si, že jde o spam, ale krátce nato se ukázalo, že to je vážnější. Museli jsme Spratka stáhnout z prodeje a logo změnit. Naštěstí vše dopadlo dobře, ale musím říct, že to bylo nepříjemné a nikdy by nás nenapadlo, že se může něco takového stát,“ vzpomíná Starý na zážitek, ze kterého je dnes alespoň historka k prolomení ledů na schůzce s novými klienty.

Své bistro v Losinách nakonec loni prodal a vrhl se s manželkou naplno do limonád a budování brandu. I tentokrát zafungoval pomyslný soulad s druhým Ondřejem – Volák z bistra Pipca vystoupil a věnuje se už jen ginu v Garage22 a limonádám, které chce v tandemu s kolegou posouvat dále. Novým cílem je teď vedle tonicu recyklace.

„Do budoucna chceme být plně recyklovatelní. To je pro nás další mezník, čeho bychom chtěli co nejdříve dosáhnout, jen to nejde tak rychle, jak jsme si mysleli,“ uzavírá upřímně.