Když se před dvaceti lety zřítila po teroristickém útoku k zemi newyorská Dvojčata, proměnila se výrazným způsobem tvář celého New Yorku. Nejenže zmizela dominanta, kterou znal s trochou nadsázky snad každý na světě, ale začala i nová fáze rozvoje v nejlidnatějším a nejvýznamnějším městě Spojených států amerických.
Výročí největšího teroristického útoku v dějinách je tak zároveň připomínkou toho, co je pro New York typické – rozvoje a neustálého růstu.
Během dvaceti let od teroristického útoku na místě původního Světového obchodního centra vznikl zcela nový komplex. Včetně 541 metrů vysoké věže One World Trade Center za čtyři miliardy dolarů, jejíž výstavba trvala osm let.
O tom, jak má více než šestihektarové ground zero v budoucnu vypadat, se začaly vést diskuse už několik měsíců poté, co se dolní Manhattan proměnil v hromadu trosek. Společnost Lower Manhattan Development Corporation, kterou založil tehdejší starosta Rudy Giuliani, dostala za úkol rozdělit téměř deset miliard dolarů, které měl New York slíbené z federálních rezerv na přestavbu Světového obchodního centra.
Po prvním nástřelu masterplánu, který navrhoval celou oblast zastavět a obsahoval téměř milion metrů čtverečních kanceláří a retailu a také hotel, přišla vlna kritiky. Mimo jiné proto, že návrh postrádal jakoukoliv stopu po původních dvou věžích obchodního centra.
Z kritiky proto vyplynula mezinárodní soutěž s jasným zadáním: nechat základy dvojčat netknuté, zapracovat novou výškovou dominantu a zaplnit území už zmíněným milionem čtverečních metrů kancelářských ploch.
Rozložení nových budov WTC
Výsledkem je současná podoba dolního Manhattanu. Od západního k východnímu břehu cípu ostrova se táhnou nové parky, mrakodrapy se sídly nejdůležitějších korporací, luxusní apartmány a také ty nejdražší obchody a restaurace.
Výstavbu ale provázela i řada průtahů a změn projektů, a tak ani po dvaceti letech od teroristického útoku není rekonstrukce místa kompletní.
One World Trade Center
Novou dominantou finančního centra New Yorku se stala věž One World Trade Center, přezdívaná někdy také Freedom Tower, což byl její původní oficiální název. Nakonec však „svoboda“ z názvu ustoupila, aby věž příliš neprovokovala další potenciální teroristy.
Otevřela se v říjnu roku 2014 a je v ní téměř tři sta tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. S cenovkou přes čtyři miliardy dolarů se stala nejdražší kancelářskou budovou na světě. Vyhlídková podlaží 100 až 103 jsou přístupná od roku 2015.
Její výstavba se ale neobešla bez problémů. Původně měla totiž vypadat výrazně jinak. Poté, co společnost zodpovědná za přestavbu obchodního centra pozvala řadu špičkových architektů, aby předložili návrhy na novou podobu ground zero, vybrala porota architekta Daniela Libeskinda.
Ten jako dominantu navrhl právě novou věž One World Trade Center, která by dosáhla symbolické výšky 1776 stop (542 metrů). A měla představovat triumf New Yorku nad terorismem. Šlo o štíhlou, protáhlou věž s vysokou špičkou, která se od současné poměrně masivní věže výrazně lišila.
Jeho původní návrh byl však nakonec stažen. Objevily se například námitky ohledně bezpečnosti konstrukce a vadilo i to, že ve štíhlé budově bylo málo prostoru pro kanceláře. Libeskinda tak nahradil David Childs, který stojí za nynější podobou budovy a který navrhl rovněž budovu 7 WTC. Nutno dodat, že celkový urbanismus místa však Libeskindovu původní vizi následuje.
2 World Trade Center
Od roku 2012 projekt budovy 2 WTC spí. Jde o jednu ze dvou budov, které ještě zbývá v rámci komplexu obchodního centra dokončit. Stavba má nabídnout asi 230 tisíc čtverečních metrů kanceláří a i v jejím případě se projekt postupně měnil. Původní návrh studia Normana Fostera z roku 2006 počítal se skosenou střechou v podobě jakýchsi diamantů.
Zatím poslední známý návrh 2 WTC | Vizualizace Bjarke Ingels
Postupně se ale ukázalo, že původní navržení budovy přestává být pro budoucí nájemce výhodné, a tak se nového návrhu ujal dánský architekt Bjarke Ingels. Jeho představa budovy připomíná schodiště, které tvoří několik teras se zelení. Jenže ještě v loňském roce se plány opět změnily a developer Larry Silverstein oznámil, že se k projektu vrací zpět Norman Foster. V nejbližší době ale budova stát nebude.
Zatím na místě plánované budovy, která má být druhou nejvyšší v komplexu WTC, stojí jen základy a čeká se především na to, kdo se stane hlavním nájemcem.
3 World Trade Center a 4 World Trade Center
Budova WTC s pořadovým číslem tři je kompletní od roku 2018. Jedná se o osmdesátipodlažní skleněnou věž od architekta Richarda Rogerse, jejíž výstavba vyšla na necelé tři miliardy dolarů. Kancelářská budova těsně sousedí s vedlejší 4 WTC, která byla dokončena o čtyři roky dříve. V ní si pronajímá více než pětačtyřicet tisíc metrů kanceláří například hudební streamovací gigant Spotify. Cenovka za vybudování 4 WTC dosáhla 1,7 miliardy amerických dolarů.
Five World Trade Center
Five World Trade Center | Foto DBOX for KPF
Druhou nedokončenou kancelářskou budovou komplexu WTC je věž číslo pět. Její výstavba se dlouhou dobu odkládala. Nakonec ale developerské společnosti Silverstein Properties a Brookfield Properties letos v únoru oznámily, že mají podobu nové osmdesátipatrové věže. Ta má být vysoká 270 metrů a počítá se v ní se smíšeným využitím.
Hlavní náplň má tvořit 110 tisíc metrů čtverečních obytných prostor rozkládajících se na 69 podlažích, čítajících 1 325 jednotek. Po dvaceti letech budování na ground zero tak jde o první stavbu, která zahrnuje primárně bydlení. V plánu je ale také retail a kanceláře. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2023 a dokončení na rok 2028.
7 World Trade Center
Poslední budova WTC, která šla po útocích v roce 2001 k zemi, a zároveň první, která byla znovu vystavěna. To je osud 7 World Trade Center, 227 metrů vysoké věže dokončené v roce 2006 za sedm set milionů dolarů. Jejím architektem se stal David Childs a od jedenáctého patra až po střechu se v ní nachází kanceláře.
7 World Trade Center
Perelman Performing Arts Center
Foto Luxigon
Prvkem, který má do plejády kancelářských budov vnést trochu kultury, je chystané Centrum múzických umění Ronalda O. Perelmana. To se má stát novým domovem pro začínající i zavedené umělce v oblasti divadla, tance, hudby, komorní opery, filmu a médií z New Yorku i z celého světa.
Výstavba domu z pera studia REX Architecture, který bude ze všeho nejvíce připomínat zářící krychli, se už blíží do finále. Otevření kulturního centra je naplánované na rok 2023. Budova kulturního centra byla mimochodem jedním z hlavních prvků původního Libeskindova masterplánu.
Oculus
Někým obdivovaná, jinými zatracovaná stavba s názvem Oculus v sobě skrývá nádražní halu a centrální přestupní hub pro veřejnou dopravu na jižním cípu Manhattanu. Budova od španělského architekta Santiaga Calatravy měla původně stát dvě miliardy, nakonec se její cena vyšplhala na dvojnásobek.
Hned po svém otevření v roce 2016 se stal Oculus oblíbenou turistickou atrakcí. Především proto, že na sebe i v konkurenci okolostojících mrakodrapů dokáže přitáhnout pozornost.
Přitahuje však i pozornost kritiků, kteří Oculus nazývají nejpředraženější železniční stanicí světa. Oválná stavba, kterou zvenku charakterizují bílá žebra a která uvnitř zaujme především obrovskou, 107 metrů dlouhou halou bez jakýchkoliv sloupů, je však podle architekta Calatravy darem všem Newyorčanům.
Památník a muzeum
Velkolepou a působivou připomínkou všech obětí 11. září je Národní památník a muzeum. Památník, který tvoří dvě velké nádrže kopírující základy obou původních věží Světového obchodního centra, byl dokončen v roce 2011. Muzeum funguje od roku 2014.
Autory podoby památníku jsou architekti Michael Arad a Peter Walker. Na deskách po okrajích obou nádrží jsou vyrytá jména obětí útoků z New Yorku, Pentagonu i letadel použitých při teroristickém útoku.
Foto Getty
