Bitcoinová kauza kráčí ke svému vyvrcholení. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu ve věci darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Před soud se má postavit čtveřice obviněných – včetně hlavní osoby Tomáše Jiřikovského –, přičemž pro darknetového maniaka žalobkyně navrhuje souhrnný trest dvaceti let vězení a k tomu dalších devět let za samotné darování kryptoměny státu. Pro úředníky ministerstva požaduje shodně šest a půl roku ve vězení, pro organizátora let osm.
Obžalobu podala státní zástupkyně olomouckého vrchního státního zastupitelství už v poslední červencový den u Krajského soudu v Brně, veřejnost o ní ale informovala až v pondělní tiskové zprávě, kterou podepsal vrchní státní zástupce Radim Dragoun.
Případ se týká daru bitcoinů, který ministerstvo spravedlnosti přijalo v březnu loňského roku. Obžaloba směřuje na čtyři fyzické osoby, z nichž jedna je stíhána vazebně.
Tisková zpráva žádná jména neuvádí, ale podle informací Forbesu je hlavním obviněným Tomáš Jiřikovský. Další tresty mají směřovat na bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela a pak na advokáta Kárima Titze.
Jak se z bitcoinů vyvedených z darknetového tržiště stal miliardový dar státu, kde stál v ministerské kanceláři a proč se u otevření peněženky neobjevil notář, který převod stvrdil? To všechno si můžete přečíst níže.
Jiřikovskému klade obžaloba za vinu, že v letech 2014 až 2016 provozoval darknetové tržiště, přes které proběhlo větší množství obchodů s omamnými a psychotropními látkami.
K tomu se přidává legalizace výnosů z trestné činnosti z roku 2015 v rozsahu zhruba dvanácti milionů korun. Za tyto prohřešky i za trestné činy navrhuje žalobkyně souhrnný trest dvaceti let odnětí svobody, propadnutí majetku a propadnutí věci.
Dál mu pak žalobkyně klade za vinu praní špinavých peněz spojené s darem ministerstvu. Konkrétně jde o 468,468 bitcoinu, tedy více než 960 milionů korun, které stát v březnu loni přijal. Za to žalobkyně navrhuje dalších devět let vězení.
Další dva obvinění – Blažek a Daňhel – se podle obžaloby na legalizaci výnosů podíleli a záměrně přitom porušili své povinnosti úředních osob.
Jejich jednání je posuzováno jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, zčásti dokonaný a zčásti ve stadiu pokusu. Žalobkyně pro ně shodně navrhuje šest a půl roku vězení a peněžité tresty v řádu jednotek milionů korun.
Kárim Titz měl pak celou věc zorganizovat. Vedle toho mu obžaloba samostatně klade za vinu, že se v březnu a dubnu 2025 podílel na legalizaci dalších čtyřiceti bitcoinů v hodnotě zhruba 74 milonů korun. Návrh pro něj zní na osm let vězení, peněžitý trest v řádu desítek milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.
Kauza vypukla poté, co ministerstvo spravedlnosti přijalo kryptoměnu pochybného původu v hodnotě blížící se miliardě korun. Blažek dar prezentoval jako gesto polepšeného odsouzeného, kritici naopak upozorňovali, že si dárce podílem odevzdaným státu fakticky koupil přístup ke zbytku svých bitcoinů. Blažek na post ministra loni rezignoval.
Že je s darem něco v nepořádku, odhalil loni v květnu Deník N. Jeho text popsal, že kryptoměna pochází od dříve odsouzeného Jiřikovského a že se transakcí už zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Vyšel přitom večer předtím, než ministerstvo plánovalo tiskovou konferenci, na níž se chtělo nečekaným výnosem z dražby bitcoinů pochlubit. Během následujících dvou dnů podal Blažek demisi.
