Pouhý měsíc stačil k tomu, aby se hnutí Tálibán se šokující lehkostí prohnalo Afghánistánem a téměř čtyřicetimilionovou zemi ovládlo. Afghánská armáda čítající tři sta tisíc mužů se prakticky nezmohla na odpor.

Afghánský prezident Ashraf Ghani o víkendu uprchl do Tádžikistánu a v oficiálním prohlášení vítězství Tálibánu uznal. „Zvítězili svými meči a zbraněmi a nyní jsou zodpovědní za čest, majetek a sebezáchovu svých krajanů,“ stojí v prezidentově prohlášení.

A co čest a majetek Spojených států amerických, donedávna afghánských okupantů? Obojí je nejspíš v nenávratnu. Tisíce afghánských překladatelů a spolupracovníků s rodinami čekají na udělení víz do USA, zatímco se bojovníci Tálibánu triumfálně promenádují kábulskými ulicemi v terénních autech a tancích, které tam po americké armádě zbyly.

Za dvacet let, které brzy uplynou od 11. září 2001, zaplatily Spojené státy za válku v Afghánistánu více než dva biliony dolarů. To je tři sta milionů dolarů každý den po dvě celé dekády. Amerika za udržování Tálibánu pod kontrolou zaplatila víc, než je hodnota majetků Jeffa Bezose, Elona Muska, Billa Gatese a dalších třiceti nejbohatších amerických miliardářů dohromady.

Tato astronomická suma v sobě zahrnuje například osm set miliard dolarů přímých bojových nákladů nebo pětaosmdesát miliard investovaných do výcviku afghánské armády.

Té armády, která se složila jako domeček z karet poté, co Pentagon na začátku července náhle uzavřel svou hlavní leteckou základnu v Bagrámu a přestal tak poskytovat slíbenou vzdušnou podporu proti postupujícímu Tálibánu. Američtí občané přispívali na platy afghánských vojáků ze svých daní ročně 750 miliony dolary.

Americká Brownova univerzita odhaduje celkový americký účet za afghánskou válku na 2,26 bilionu dolarů. 

A tohle závratné číslo ještě vzroste, pokud se pokusíme započítat i ztracené životy. Během dvaceti let války zahynulo v Afghánistánu dva a půl tisíce amerických vojáků a další čtyři tisíce dodavatelů z řad amerických civilistů. Pro srovnání, za stejnou dobu padlo 69 tisíc příslušníků afghánské vojenské policie, 51 tisíc z řad opozičních bojovníků a navrch bylo zabito dalších 47 tisíc afghánských civilistů.

Postarat se o své zraněné a mrtvé zatím vyšlo Ameriku na tři sta miliard dolarů, přičemž odhadem asi ještě půl bilionu bude potřeba vyplatit.

Náklady na válku se budou zvyšovat ještě dlouho poté, co se z Afghánistánu stáhne poslední americký voják. Spojené státy totiž přirozeně financovaly afghánskou válku z půjčených peněz.

Podle výzkumníků Brownovy univerzity americký stát zaplatil na úrocích z válečných peněz více než 500 miliard dolarů (tato částka je zahrnuta v konečné odhadované sumě 2,26 bilionu). Do roku 2050 by se však mohly jen samotné úroky z válečného dluhu vyšplhat na 6,5 bilionu dolarů.

Potupný ústup a temná budoucnost

Z videí pořízených na kábulském letišti je patrné, že přítomných šest tisíc amerických vojáků není schopno kolem letištních ranvejí zřídit ochranný perimetr. Videa zachycují Afghánce, jak se plazí jeden přes druhého a snaží se dostat do některého z evakuačních letadel. Jeden let však dokáže přepravit pouze 640 osob, přičemž na evakuaci čeká více než deset tisíc amerických občanů.

Někteří Afghánci se tak zoufale snaží uniknout ze země pod vládou Tálibánu, že se vrhají na podvozky letounů vzlétajících z kábulského letiště, aby se několik okamžiků nato zřítili na betonovou dráhu letiště vstříc jisté smrti.

Ještě menší naději na úprk ze země má celá generace afghánských žen a dívek. Ty vyrostly v liberálnější době posledních dvaceti let, avšak nyní se musí navrátit k povinnému zakrývání obličeje a smířit se s nulovými nadějemi na vzdělání či možnost pracovat.

To jsou všechno důsledky dlouholeté války proti ženám, kterou hnutí Tálibán rozpoutalo koncem devadesátých poté, co se poprvé zmocnilo vlády v zemi. Během uplynulých dvaceti let stoupla zaměstnanost žen o více než 1,6 milionu. Nejen to se však s vládou Tálibánu téměř jistě okamžitě změní.