Kdybyste mohli ve firmě okamžitě udělat jednu významnou změnu bez ohledu na názor majitele či akcionářů, jaká by to byla? Když jsme tento dotaz směřovali na desítky českých CEOs, mysleli jsme si, že se budou zdráhat mluvit. Nestalo se tak, šéfky a šéfové nám naopak představili řadu zajímavých nápadů.
Chtěli by například šetřit tuny papíru, omezovat byrokracii či nakopnout digitalizaci. A také víc angažovat v řízení společnosti zaměstnance a přerozdělit jim větší část zisku. Někteří by se pustili do ovládnutí jiných byznysů nebo rozšířili záběr firmy mimo její dosavadní pole působnosti.
„Já bych všechny členy top managementu a nejužší vedení posadil do jednoho velkého open spacu. Takový permanentní war room. Pak bychom byli nezastavitelní,“ míní CEO skupiny Creditas Jiří Hrouda.
Nejvíc navrhovaných změn se však točilo kolem omezování byrokracie. „Za mě je to ještě větší a rychlejší investice do digitalizace a zredukování mnoha zbytečných složitých procesů a reportů,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup pro Česko Jaroslava Rezlerová. Podobně mluví také šéfka E.ON Claudia Viohl a CEO Orlenu Unipetrol Tomasz Wiatrak.
Ředitel české divize DHL Express Luděk Drnec by omezil zasahování regionálních a globálních struktur firmy do rozhodování v jednotlivých zemích.
„Jsem v korporaci dost dlouho na to, abych chápal, že nějaká pravidla pro rozhodování a schvalování být musejí a že si země nemohou úplně dělat, co chtějí. Ale v poslední době mám pocit, že hladina, od které nám někdo něco musí schválit, stále klesá,“ uvádí Drnec.
Padaly však i mnohem konkrétnější návrhy změn. Šéf českého Penny Marketu Jens Krieger by rád prodejny zbavil papírových cenovek. „Určitě bych v celém řetězci nainstaloval elektronické štítky na police, bylo by to efektivnější a ročně bychom ušetřili tuny papíru,“ říká.
CEO českých závodů Witte Automotive Michal Hornák by rád rozšířil portfolio společnosti. Kromě dílů do aut by podle něj měla začít vyrábět i součástky pro elektrické skútry a koloběžky. „Automobilový trh je stále konkurenčnější a zároveň čelí výzvám spojeným s udržitelností. Tyto alternativní způsoby dopravy získávají na popularitě díky své ekologičnosti a schopnosti snížit závislost na osobních automobilech ve městech,“ vysvětluje.
Hned několik českých top manažerek a manažerů v reakci na náš dotaz uvedlo, že by se jejich zaměstnanci měli víc angažovat na řízení firmy a dostávat vyšší podíl z jejího zisku. „Jsem přesvědčen, že právě zaměstnanci jsou klíčovým atributem úspěchu každé společnosti,“ míní šéf cihláren Heluz Jan Smola.
„Navrhl bych, aby se část zisku rozdělila podle předem stanoveného klíče mezi pracovníky, a ti by se tak mohli stát spoluvlastníky s alespoň malým podílem nebo počtem akcií. Myslím, že by někteří z nich cítili větší odpovědnost za svou práci a měli větší motivaci a zájem v podniku zůstat a pracovat na jeho rozvoji,“ odpověděl ředitel Pivovarů Staropramen Teo Ćendo.
Předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth s nadsázkou říká, že by na dva roky „vypnul odbory“.
„Odborových partnerů si vážím, není to žádné ofenzivní přání vůči nim. Ale v naší společnosti máme devět odborových organizací a tak, jak se vyvíjí náš obor, potřebujeme i v personální oblasti rychle reagovat. O změnách bychom tak méně jednali a rychleji je zaváděli, věřím, že ke spokojenosti zaměstnanců i zaměstnavatele. Odbory bychom následně pozvali k vyhodnocení. Kdo řídil velký korporát, ví, o čem mluvím,“ líčí Tóth a zdůrazňuje, že provozní zaměstnanci jsou jedním z hlavních pilířů ČD Cargo.
Šéf českého T-Mobilu Jose Perdomo Lorenzo by rád ve společnosti vytvořil novou samostatnou jednotku s oddělenými zdroji i zaměřením, která by se soustředila na „disrupci jiných odvětví mimo telekomunikace“. Podobně tajuplně se vyjádřil i CEO Linetu Tomáš Kolář, který by se pustil do „akvizice nového byznysu“.
Řada oslovených šéfek a šéfů by však ve svých firmách nic moc neměnila, případně zdůraznila, že důležitá rozhodnutí nikdy neleží na bedrech jediného člověka.