skip to main content
Český byznys

E-shop s neexistujícím zbožím. Jak parta z Hithitu vybudovala byznys se stamilionovým obratem

3 minuty čtení

Před osmi lety znal to slovo málokdo. Dnes, když se u nás řekne crowdfunding, má většina lidí jasno: Hithit.

Platformu pro hromadné financování projektů založila v roce 2012 parta čtyř nadšenců. A přesto, že Hithit už postavil na nohy více než tři a půl tisíce podniků a kreativců, sám je byznys jako každý jiný. S neskromným obratem 100 milionů za rok 2020. Všechno přitom začalo náhodou.

Producent Aleš Burger se potkal s Norbertem Nagyem a Pavlem Müllerem, programátory, kteří stojí za technologickou firmou GuideVision. Burger znal ze své práce lidi, kteří sršeli nápady, ale na své projekty neměli peníze. Ajťáci se naopak pohybovali v branži, ve které peníze nechyběly, a navíc uměli přes noc naprogramovat perfektní web pro crowdfundingové kampaně.

Reklama

Tým nakonec doplnil i bývalý novinář a PR specialista Pavel Eichler a jak už asi tušíte, vznikl byznys, který dnes zajišťuje 80 procent všech crowdfundingů u nás.

Založit firmu byla jedna věc, vysvětlit lidem, co to vlastně ten crowdfunding je, byla věc druhá. „První rok si o nás i média myslela, že nejsme byznys, ale charita, která přišla spasit českou kulturu. A ona je to vlastně pravda, jen si za to bereme provizi,“ směje se Burger a dodává, že ani samotné projekty nevěděly, jak s Hithitem pracovat a jak hromadného financování využít.

„První roky jsme proto těžili jen z našich kontaktů a znali jsme všechny, kdo si u nás projekt vytvořili. Náš produkt jsme nabízeli kamarádům a známým, třeba Tata Bojs nebo výtvarníku Musovi, a s jejich pomocí jsme edukovali veřejnost,“ dodává Eichler.

Související vydání

Velký zlom podle něj přišel v době, kdy Hithit začali využívat kromě kreativců i podnikatelé. „Postupně čím dál víc lidem s nějakým byznysplánem docházelo, že za spuštění kampaně na Hithitu nic neplatí a není důvod to prostě nezkusit.

Alternativou je půjčit si peníze v bance na produkt, o kterém nevíte, jestli je o něj zájem. U nás zjistíte, jestli je váš nápad dost dobrý, trh vám sám řekne, jestli má ta věc být modrá nebo červená a jaká je vhodná cena, a to ještě dávno před tím, než začnete vyrábět. A i když náhodou neuspějete, je to pro vás skvělý feedback, navíc bez dluhů v bance,“ popisuje Burger.

Pěti- až devítiprocentní provizi odvádí Hithitu jenom kampaně, které úspěšné jsou. „To je jednak velká výhoda oproti jiným platformám, kde většinou platíte nějaké procento vždy, a jednak to motivuje nás samotné. My totiž nejen chceme, ale i potřebujeme, aby co nejvíce projektů uspělo,“ říká Eichler.

Reklama

Cílové částky v kampaních přitom stabilně dosahuje víc než polovina projektů. Recept je prý jednoduchý: nejúspěšnější projekty jsou prostě ty, za kterými stojí silný příběh.

Své o tom ví například Václav Staněk, majitel značky bot Vasky, který se do našeho výběru 30 pod 30 dostal už ve svých jednadvaceti letech. Se svou kampaní nakonec sesbíral 5,5 milionu korun a stal se tak po DVTV druhým nejúspěšnějším projektem za celou historii webu.

Původně přitom cílil na částku 450 tisíc. „Jsou totiž dva způsoby, jak prodat boty. Můžete říkat: vyrábíme boty, kupte si boty. Nebo můžete být jako Staněk, mladý rodák ze Zlína, ručně a precizně vyrábět boty a za vzor si klást Baťu,“ říká Burger.

Podobný úspěch zažila na Hithitu i firma Skinners, výrobce bot, které je možné srolovat do kapsy. Na rozjezd byznysu z garáže tehdy chtěla vybrat 90 tisíc korun, ale po tom, co jí fanoušci poslali rovnou půl milionu, zamířila na mezinárodní trh. V průběhu tří let prodala přes 300 tisíc párů ponožkobot a expandovala do všech koutů světa. „A tohle je kouzlo crowdfundingu,“ směje se Burger.

S podobnými kampaněmi samozřejmě roste i sám Hithit. Jen letos se jeho obrat zvýšil o 40 procent.

Holešovická crowdfundingová platforma na jaře navíc spustila program pomoci malým podnikatelům #HithitAntivir a přehodnotila podmínky, za kterých se projekty můžou o financování ucházet.

„Dříve jsme jako nejnižší částku, na kterou můžou projekty cílit, měli nastavených 50 tisíc. Jenže teď jsme zjistili, že i 10 tisíc může mnohé živnostníky dělit od krachu. Standardně také musel každý projekt natočit video, vytvořit zajímavé odměny a podobně. Věděli jsme, že musíme začít přemýšlet jinak,“ popisuje Burger.

Mít účet na Hithitu bude brzy stejně běžné jako mít účet na Facebooku.

„Podnikatelé zasažení lockdownem potřebovali zaplatit nájem, ne vymýšlet kreativní odměny. Takže jsme to zjednodušili,“ pokračuje. Zájemcům o kampaň tak dnes stačí vytvořit jednoduchý seznam produktů nebo služeb, které můžou nabídnout, a jejich cílová částka může být klidně pět tisíc.

Na jaře si tak díky speciálnímu anticovid programu úspěšné projekty na Hithitu rozdělily přes devět milionů korun. „A tohle nás jenom utvrdilo v tom, co se snažíme prosazovat – že každý byznys by si měl kampaň na Hithitu alespoň zkusit,“ uzavírá Burger s tím, že s trochou nadsázky věří, že mít účet na Hithitu bude brzy stejně běžné jako mít účet na Facebooku.

Reklama
Reklama