Vakcína je, zdá se, na světě. Hurá! Pokud se potvrdí laboratorní výsledky a nadějná látka projde dalšími testy, stačí ji už jen dostat k lidem. Jenže i to může být vzhledem ke striktním požadavkům na její skladování poměrně tvrdý oříšek.
Když začátkem minulého týdne probleskla všemi světovými médii zpráva o nadějné protikoronavirové vakcíně od firmy Pfizer s až 90procentní účinností, spadl lidstvu obrovský kámen ze srdce. Pandemie sice nejspíš ještě nějaký ten měsíc potrvá, vidina jejího konce a návratu našich životů k normálu je však najednou o poznání blíž.
Pravda, lidé od Netflixu ze zmíněné novinky zřejmě tak úplně nejásali, neboť akcie oblíbené streamovací služby se vzápětí propadly. Podobně jako u řady jiných firem, pro jejichž byznys je koronakrize div ne požehnáním.
V případě multiplexů, hotelových řetězců, agentur pořádajících koncerty či aerolinek nicméně informace o dostupnosti nového a hlavně nadějného očkování zapůsobila jako pomyslné polití živou vodou.
Přitom pokud jde o samotné letecké společnosti, lze očekávat, že právě na ně bude ze strany veřejnosti během nadcházejících měsíců vyvíjen tlak, jakému pravděpodobně ještě nikdy předtím nečelily. A důvod je prostý: zejména na nich bude totiž záležet, jak rychle se podaří slibnou vakcínu dostat k lidem.
Vědí to i v Emirates, a proto za tímto účelem začalo vedení dubajských aerolinek podnikat první potřebné kroky. Společnost navázala kontakt s jednotlivými farmaceutickými firmami, včetně již zmíněného Pfizeru, a nyní zkoumá způsoby, jak zřejmě nejžádanější zboží příštích měsíců distribuovat co nejefektivněji.
„Odvětví se v případě této logistické výzvy snaží najít co nejpraktičtější metodu, která by za využití třetích stran zajistila, že se vakcína dostane všude tam, kde ji tak zoufale potřebují – což je de facto celá planeta,“ sdělil zpravodajskému serveru CNBC šéf Emirates Tim Clark.
Vedení Pfizeru se podle NBC News nechalo slyšet, že prvních 50 milionů dávek by mělo být k dispozici už letos, dalších 1,3 miliardy pak během příštího roku.
Samotné objemy ale nejsou vše. Hlavní výzva v distribuci očkování spočívá jinde, a sice v zacházení s ním.
Aby byla zajištěna její maximální účinnost, musí být vakcína skladována při teplotách okolo −70 stupňů Celsia. A takové prostředí je nutné na palubě letounů nejprve vytvořit.
„Vakcínu Pfizeru budeme přepravovat ve speciálně navržených kontejnerech umístěných v našich zavazadlových prostorech i kabinách pro cestující a budeme ji v takovém stavu udržovat, dokud ji nepředáme dále. Máme chladicí zařízení, máme mrazicí boxy, máme jako letecká společnost z pohledu logistiky vše, co je potřeba k tomu, abychom vakcíny dostali tam, kam ostatní nemohou,“ uvedl Clark.
Jak dlouho potrvá, než se očkování proti covidu-19 dostane ke všem potřebným, si v tuto chvíli nikdo říct netroufne. Podle šéfa Emirates se nicméně dá očekávat, že pokud by se k látce vyvinuté Pfizerem přidaly i vakcíny jiných společností, které by z hlediska teploty skladování nebyly natolik citlivé, mohl by být celý proces značně urychlen.
Ve třetí, závěrečné fázi klinických testů je v současnosti celkem jedenáct druhů očkování. Vedle vakcíny od Pfizeru vykazují zatím slibné výsledky rovněž očkování vyvinutá společnostmi Moderna, AstraZeneca nebo Johnson & Johnson.
Zpráva o (snad) brzké dostupnosti kýžené vakcíny přichází pro řadu aerolinek z celého světa v pověstných za pět minut dvanáct. Podle údajů Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) došlo na mezistátních linkách jen během letošního září k meziročnímu propadu poptávky o 89 procent. Spousta z nich bojuje o přežití, přičemž některým společnostem odborníci již příliš šancí na šťastný konec nedávají.
V nezáviděníhodné pozici se v minulých týdnech ocitla například nízkonákladovka Norwegian, které norská vláda odmítla poskytnout dodatečnou vládní pomoc, a nechala ji tak napospas svému osudu.
Vedení aerolinek už bylo přitom před časem nuceno propustit na tři čtvrtiny všech svých zaměstnanců a oznámilo, že bez dalších státních financí jí veškeré zbývající peníze na provoz dojdou už během prvního čtvrtletí roku 2021.
Ani v případě Emirates nicméně není situace kdovíjak příznivá, ba naopak. Z nově zveřejněných údajů totiž vyplynulo, že v období od letošního dubna do září se tržby firmy propadly o masivních 75 procent a poprvé za 30 let se společnost ocitla v červených číslech.
V průběhu oněch šesti měsíců každý den tratila v přepočtu 421 milionů korun, přičemž celková půlroční ztráta se vyšplhala na úroveň 77 miliard. I proto Clarkovi nezbývá než věřit, že díky nové vakcíně se současná situace na poli letecké dopravy velmi rychle zvrátí ve prospěch Emirates.
„Jelikož bude vakcína uvedena na trh v roce 2021, a to ve velkém, nebo alespoň tak rychle, jak ji farmaceutické společnosti zvládnou vyrábět, můžeme říct, že k obnovení globální poptávky dojde během příští zimy, respektive během závěrečných tří měsíců. A proto je z globálního hlediska nezbytně nutné, abychom se o její distribuci postarali,“ uzavřel Clark.
