Řidiči a řidičky vozů s čistě benzinovými a naftovými motory to budou mít v Evropě nejen čím dál dražší, ale také obecně složitější.
Palivo pro ně bude postupně zdražovat kvůli emisním povolenkám, které od roku 2027 začnou platit i v segmentu silniční dopravy. Evropa zároveň chystá další novinky, týkající se například řidičských průkazů, zvýhodňujících obsluhu vozů s alternativním pohonem.
Evropská unie v úterý schválila další reformu v rámci klimatického balíku Fit for 55, jehož součástí je i rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na budovy a silniční dopravu.
„Zákony jsou součástí balíčku, který nastaví politiku Unie v souladu s jejím závazkem snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o padesát pět procent ve srovnání s rokem 1990 a dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050,“ uvedla Rada Evropské unie k úternímu schválení.
Zavedení emisních povolenek do osobní dopravy je jasným vzkazem, že auta se spalovacími motory to budou mít kvůli klimatické krizi v Evropě čím dál složitější. A také čím dál dražší.
Podle nejaktuálnějších dat Evropské agentury pro životní prostředí byla v roce 2019 doprava odpovědná za zhruba čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého v Unii. Ta silniční se na množství podílela ze 71,7 procenta.
Z grafu je zároveň patrné, že emise z dopravy se jako jediné v posledních zhruba třiceti letech zvýšily – v porovnání s rokem 1990 o třiatřicet procent. Je proto jasné, že v rámci cílů Fit for 55 být do roku klimaticky neutrální je potřeba tyto emise razantně snížit.
A když se na statistiky podíváme detailněji, zjistíme, že silniční provoz k celkovým emisím z dopravy přispívá z více než sedmdesáti procent. To jsou čísla, která evropské politiky a političky vedou k čím dál většímu znevýhodňování vozů se spalovacím motorem.
Kolik si tedy kvůli emisním povolenkám od roku 2027 připlatíme za benzin a naftu? S povolenkami především nebudou obchodovat občané, ale dodavatelé paliv. Řidiči a řidičky tedy zavedení povolenek pocítí zejména při pohledu na totemy čerpacích stanic.
Evropská unie v rámci rozšíření povolenek pro dopravu stanovila cenový strop čtyřicet pět eur (zhruba tisícovky korun) za tunu oxidu uhličitého. V přepočtu na koruny to znamená, že povolenky mají za současného kurzu sílu zvýšit cenu jednoho litru pohonných hmot u benzinu o 2,50 koruny, u nafty pak o 2,80 koruny.
„Při maximální ceně čtyřicet pět eur a ročním nájezdu patnácti tisíc kilometrů dělá měsíční náklad sto čtyřicet korun u auta s emisemi sto gramů oxidu uhličitého na kilometr. Výkyvy cen ropy hrají větší roli a náklady dál sníží úsporné auto či míň kilometrů,” uklidňuje europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer.
Jenže mezi dalšími odborníky se vedou diskuze, jestli cenový strop odolá ekonomické realitě. A jestli nakonec zdražení nebude o poznání vyšší. „Nelze říci, že mechanismus cenové stability skutečně zaručí, že cena tuto úroveň nepřekročí,“ uvedl pro Euractiv Michael Pahle, odborník na trh s emisemi potsdamského Institutu pro výzkum klimatických dopadů (IPK).
Je nicméně jasné, že emisní povolenky v dopravě nejvíce dopadnou na majitele a majitelky vozů poháněných čistě fosilním palivem. Naopak se nebudou týkat těch s čistě alternativním pohonem, dnes nejčastěji elektrovozem. Unie sází na to, že ekonomické znevýhodnění pohonných hmot donutí lidi k pořizování si vozů s čistým a tím pádem levnějším pohonem.
A nezůstane jen u ekonomického tlaku. Začátkem března představila Evropská komise svůj návrh směrnice o řidičských průkazech, přinášející změny pro držitele průkazů skupiny B. Novinky se mají dotýkat zejména hmotnostních limitů.
Pokud by byl návrh směrnice schválen, posunul by omezení hmotnosti vozidla z 3,5 tuny na 4,25 tuny, tedy o 750 kilogramů více. Jenže je tu jeden háček.
„Dva roky poté, co byl řidičský průkaz udělený pro skupinu B vydán poprvé, je platný pro řízení vozidel s alternativním pohonem uvedených v článku 2 směrnice Rady 96/53/ES13 s maximální přípustnou hmotností nad 3500 kilogramů, ale nepřevyšující 4250 kilogramů bez přípojného vozidla,” píše se v oficiálním dokumentu, ke kterému se mohou Evropané prostřednictvím připomínek vyjadřovat do konce května.
To sice majitele běžných osobních aut, nacházejících se hluboko pod původní hranicí, nijak zásadně neomezí – ale jiná situace nastane v případě dnes tolik oblíbených obytných aut či karavanů, kde jejich vlastníci přemýšlí nad každým kilem nákladu, aby se do platného limitu vešli. Nově by mohli mít tři čtvrtě tuny k dobru, pod podmínkou pořízení obytňáku s alternativním pohonem.
