Lukáš Pleskot je otcem českého esportu. První server, kde se pořádaly soutěže v počítačových hrách, založil už v roce 2002. O šest let později přetavil svůj koníček v podnikání.

Založil společnost PLAYzone, která je dnes největší esportovou firmou v Česku. Poslední dobou se ukazuje, že vsadil na dobrého koně. Esport celosvětově roste a nejinak je tomu v Česku. Letos se v něm podle odhadů v tuzemsku protočí kolem 100 milionů korun.

Nárůst zájmu zažívá i portál PLAYzone, který ročně navštíví kolem 2,5 milionu lidí. Letos jeho sledovanost narostla asi o 40 procent. „Napomohla tomu pandemie. Spousta lidí byla zavřená doma a měla čas dívat se na soutěže v počítačových hrách. Navíc se rušila klasická sportovní utkání a velká média přenesla svou pozornost právě na esport, který se dá hrát i z domova,“ popisuje 39letý podnikatel v jedné ze zasedaček budovy FTV Prima, kde má PLAYzone kanceláře.

Majitel televize Ivan Zach loni koupil v esportové firmě poloviční podíl. A zájem o herní byznys mají i další velcí hráči. Loni do esportu investovali například miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří získali 50procentní podíl v herní agentuře Grunex.

„To jen potvrzuje, že už nejde o zábavu pro pár nerdů, ale že se esport stává mainstreamovým byznysem,“ říká Pleskot.

Soutěže vysílá PLAYzone z nového studia CNN Prima News, které má rozlohu 600 metrů čtverečních. Diváci je mohou sledovat třeba na Facebooku nebo na streamovací platformě Twitch. Tímto způsobem se odehraje i letošní Vodafone Mistrovství České republiky v počítačových hrách.

Obvykle se koná v rámci festivalu Life! na brněnském výstavišti, který loni navštívilo asi 52 tisíc lidí. Letos se ale kvůli restrikcím spojeným s pandemií koronaviru ruší.

Lukáš Pleskot začal pořádat soutěže v počítačových hrách už v roce 2002. | Foto Libor Fojtík

„Uvidíme, jestli budou moci být ve studiu jen moderátoři, nebo i hráči. Hrát sice mohou i z domu, ale má to své nevýhody. Každý má trochu jiný počítač a odlišnou kvalitu připojení k internetu. Naprosto stejné podmínky se tak dají zajistit, jen když jsou všichni na jednom místě společně,“ popisuje šéf PLAYzone.

I proto podle něj esport bez fyzických eventů dlouhodobě nemůže fungovat. Sponzoři jsou navíc na takové akce ochotni dát vyšší stovky tisíc až miliony korun, zatímco na přenos ze studia jen nižší stovky tisíc korun. „Byť jim zajistíme stejný rozsah prezentace i sledovanost, má to pro ně zatím menší kredibilitu. Snažíme se proto naše obchodní partnery edukovat, aby byli ochotni zaplatit více i za digitální reklamu,“ říká Pleskot.

V minulosti sponzoring esportu zajímal pouze firmy, které vytvářely produkty pro hráče. Dnes jsou jeho diváci cílovou skupinou i pro výrobce rychloobrátkového spotřebního zboží, mobilní operátory, banky, sázkové kanceláře nebo třeba automobilky.

Naším cílem je dělat osvětu v oblasti esportu a vyvrátit představu, že jde jen o bezduché sezení u počítače a ztrátu času.

Eventy tvoří větší část obratu PLAYzone, který loni dosáhl 29 milionů korun. Letos tak firma očekává jeho pokles až o 50 procent. Pleskot ale věří, že jakmile pandemie odezní, dostane se jeho byznys opět na vzestupnou trajektorii.

Gamingový trh se snaží rozvíjet i z pozice předsedy České asociace esportu, kterou spoluzakládal. Ta je také jedním ze zakládajících členů Evropské esportové federace, která vznikla na začátku letošního roku.

„Naším cílem je dělat osvětu v oblasti esportu a vyvrátit představu, že jde jen o bezduché sezení u počítače a ztrátu času. Teď například rozjíždíme projekt Zdravý hráč, v rámci kterého chceme ukázat provázanost sportu a esportu,“ uvádí Pleskot.

Pleskot se chce soustředit na propojení sportu a esportu. | Foto Libor Fojtík

Skrze influencery tak chce motivovat hráče, aby nezapomínali na pohyb. Ostatně úspěch vrcholových gamerů je do velké míry postavený na fyzické kondici a součástí jejich přípravy jsou i sportovní tréninky.

„Podobně by mohly fungovat i kroužky pro děti, které by spojovaly hraní her s fyzickou aktivitou. Nenásilnou formou bychom tam mohli vést děti ke sportu, a to v prostředí, které je jim přirozené,“ přibližuje Pleskot.

Propojení sportu a esportu je podle něj skvělý marketingový nástroj. „Často se řeší, jestli se jednou gaming stane součástí olympijských her. Na jednu stranu to může reputaci esportu prospět. Na druhou stranu časem jeho sledovanost dost možná překoná i klasický sport a olympiádu by tak ani nepotřeboval,“ říká podnikatel.

Řada zemí už esport dokonce uznala jako oficiální sport. Patří mezi ně třeba Německo, Ukrajina, Rusko nebo některé asijské země. „Ve srovnání se zahraničím jsme stále ještě pozadu. Je to dáno ale i velikostí našeho trhu. Na světových turnajích se hraje o odměny v řádech milionů dolarů a to u nás nikdy nebude možné. Obecně se ale v esportu dostáváme na evropskou úroveň,“ popisuje Pleskot.

Vydání Forbesu Zázrak

Vedle PLAYzone se angažuje i v další firmě zaměřené na hraní počítačových her. Investoval do značky Dev1s, která vyrábí herní příslušenství. Podniká také v oblasti poskytování internetu, vývoje informačních systémů a webových stránek a tisku reklamy. Celkem má šest firem.

Není tak divu, že na gaming už si sám tolik času nenajde. „Dlouho jsem hrál závodně. První hra byla Counter-Strike 1.6, která loni oslavila 20 let. Vždy, když vyjde nějaká nová počítačová hra, tak se s ní snažím seznámit. Jinak dnes hraji jen málo, a to převážně na mobilu hry jako Brawl Stars nebo Clash Royale. Podnikání v esportu je pro mě ale pořád srdeční záležitost,“ říká Pleskot.