Hned na první pohled budí pozornost. Rozlehlá vila zaujme cihlovým obložením, ale i obrovským nápisem Sampi. Obklopena zelení, na níž se pasou koně, a protékající říčkou představuje oázu klidu. Jen co se ale otevřou dveře, z jejích útrob se vyřine ruch a emoce bublající u klávesnic. Vítejte v prvním českém gaming housu, tedy domu pro profesionální hráče počítačových her.

Tuto budovu o obytné ploše 538 metrů čtverečních na okraji Tuchoměřic nedaleko Prahy vlastní profesionální český fotbalista Jakub Jankto. Loni ji koupil, aby v ní vybudoval špičkové zázemí pro svůj esportový tým Sampi. Nyní dovnitř po několika měsících rekonstrukce a příprav konečně vpustil své svěřence.

„Řekli jsme si, že jestli se chceme posunout na vyšší úroveň a z hráčů udělat skutečné profesionály, musíme jít po vzoru největších týmů v zahraničí,“ přibližuje reprezentační záložník, věnující se hrám na denní bázi od svých 13 let, motivaci k vybudování herního domu.

„Nezasvěceným to může přijít úsměvné, ale je obrovský rozdíl, když hrají společně, než když si jen povídají přes sluchátka a nevidí se. Musí trávit čas spolu, aby se znali a navzájem si ve hře věřili, když si udílejí pokyny,“ doplňuje Jakub Faul, výkonný ředitel Sampi, který má chod domu na starosti společně s projektovou manažerkou Klárou Ottomanskou.

Původně byl gaming house zamýšlen jako dům, v němž bude vybraná desítka hráčů trvale bydlet a trénovat, nakonec se ale zástupci Sampi, podobně jako týmy v zahraničí, rozhodli pro takzvaný bootcamp. Ve vile se střídají v týdenních intervalech, přičemž pobyt v Tuchoměřicích představuje jakési soustředění spojené s teambuildingem.

Den s přísným režimem začíná vždy budíčkem v osm hodin. Počítačoví nadšenci pak mají dvě hodiny na to, aby se probrali a připravili na videorozbor z předchozího dne. Posléze je čeká první krátký trénink před obědem. Po něm následuje osm hodin hraní, které na dvě stejně dlouhé části dělí hodinová pauza. „Pracovní“ den končí zhruba v deset večer, i když někteří si trénink ještě ochotně protahují.

„O půlnoci je ovšem povinná večerka. Vyžadujeme, aby hráči spali alespoň sedm až osm hodin denně, protože si uvědomujeme, že spánek a kvalitní strava jsou pro fungování sportovců to nejdůležitější,“ popisuje Jakub Faul.

Dvoupatrový dům za Prahou vybrali Jankto a spol. mimo jiné proto, že je ideálně řešený: horní patro poskytuje zázemí pro odpočinek a spánek, spodek slouží pro trénink, regeneraci a případně zábavu. Obě patra propojuje dřevěné schodiště lemované desítkami fotbalových dresů, které Jankto sesbíral za dobu svého působení na Apeninském poloostrově.

„Mohlo by jich být mnohem více, ale držím se v tomto směru zkrátka. Přijde mi hloupé o ně škemrat. Někteří hráči si jejich výměnu domlouvají už v průběhu zápasu, to já se raději snažím plně soustředit na hru,“ říká fotbalista Sampdorie Janov a mimo jiné člen letošního výběru Forbes 30 pod 30 před zdí s trikoty hráčů jako Džeko, Hamšík, Schick, Dybala či Buffon.

V přízemí objektu je navíc ještě jedna malá místnost, která dost možná ukrývá poklad. Působí v ní „stážisté“, mladé hráčské naděje do věku kolem deseti let, kteří byli vybráni, aby si vyzkoušeli, jaké to je, být součástí esportového týmu. A kdo ví, třeba z nich časem vyrostou nové tváře Sampi.

Někteří si trénink ochotně protahují.

Momentálně dres s logem organizace obléká 17 hráčů, kteří tým reprezentují v hrách Counter-Strike, League of Legends, FIFA a čistě mobilní Brawl Stars. V Tuchoměřicích mají prvotřídní servis, aby se soustředili výhradně na zlepšování svých dovedností.

Nechybí výkonné počítače a posílený internet se záložním generátorem, díky němuž mohou při výpadku elektřiny hrát minimálně další tři hodiny. Spolehnout se mohou na pravidelný přísun zdravé stravy a k dispozici je jim rovněž stolní tenis, vířivka nebo posilovna s několika stroji a běžeckými pásy.

Jednou týdně za hráči dokonce dochází kondiční trenér, kterého by v budoucnu měl doplnit ještě kouč mentální, trénující jejich schopnost zvládnout turnajovou tíhu.

„Nedávno jsme třeba v Sazka eLeague skončili na turnaji v Counter-Strike v základní části na třetím místě a už jsme se viděli ve finále. Nicméně jsme vypadli hned v prvním kole play-off. Právě s tím by měl mentální kouč hráčům pomoci, aby se ve vypjatých situacích lépe popasovali se stresem a nepanikařili, pokud se nedaří,“ líčí Faul.

Nad rámec těchto služeb Sampi své esportovce navíc platí. Z reprezentantů v Counter-Strike dokonce učinil ryzí profesionály, kteří pobírají plat na úrovni průměrné mzdy v Česku plus samozřejmě podíl z vydělaných prize money.

Tým za to všechno na oplátku vyžaduje dvě věci: výkony a disciplínu. Hráči mají zakázáno kouření i pití alkoholu. Proto prý nehrozí, že by parta mladíků, jejíž věk se pohybuje od 16 do 24 let, pořádala na okraji tisícové vesnice bujaré večírky. Ostatně i reakce místních na projekt jsou zatím veskrze pozitivní.

Dosud Jakub Jankto vložil do projektu celkem 30 milionů korun. Jak sám říká, jde o osobní investici. „Kdybych to měl udělat čistě pro Sampi, asi bych do toho nešel. Kdyby se ale nedejbože něco stalo a tenhle projekt nevyšel, dům zůstane mně a pořád ho mohu výhodně zpeněžit,“ tvrdí čtyřiadvacetiletý rodák z hlavního města, který v metropoli vlastní také několik bytů nebo restauraci.

Jankto však věří, že k takovému scénáři nedojde. Cíle Sampi jsou totiž velké: stát se tváří esportu v Česku a jedním z nejlepších týmů v Evropě.