skip to main content

Est arrivé! Vše, co jste chtěli vědět o Beaujolais, ale báli jste se zeptat

Jako vždy se třetí čtvrtek v listopadu opět objeví nápisy „Le Beaujolais nouveau est arrivé!“ a sklenky se naplní červeným „božolé“ aktuálního ročníku.

Popularita tohoto mladého vína byla na vrcholu v osmdesátých letech. Své oblasti pak přinášelo po mnoho let velkou slávu a snadný odbyt, za což později tvrdě zaplatilo – a dodnes se z toho úplně nevzpamatovalo.

Ač i zde najdete velmi chutná bílá a výtečná šumivá stojící za pozornost, exceluje především stará modrá burgundská odrůda Gamay, zrozená pravděpodobně právě v Beaujolais již před 14. stoletím coby potomek Pinotu a Gouais Blanc.

Je časně rašící i dozrávající a vyžaduje kontrolu výnosu, jinak je snad až příliš plodná. V oblasti se hrozny vždy sbírají ručně, často z velmi starých výsadeb, charakteristických svými efektně zkroucenými keři révy, které jsou vedené nízko a bez opěrného zařízení.

Gamay dokáže dávat vína lehká, skvěle pitelná, s nižším obsahem tříslovin. Vína z ideálních poloh, ale také skvěle strukturovaná, s potenciálem vyzrávat v lahvi. A především – vína velmi zajímavá.

Speciální způsob zpracování

S oblastí a odrůdou je neoddělitelně spojena i technika zvaná karbonická macerace. Při ní jdou do uzavřené fermentační nádoby celé neporušené, či jen částečně pomačkané hrozny – dochází i k narušení spodních vrstev hroznů vzhledem k váze vrstev nad nimi – a zpracovávají se pod tlakem oxidu uhličitého.

Ke kvašení, nebo přesnější nitrobuněčnému prodýchávání cukrů a kyselin, dochází přímo uvnitř bobulí. Kvašení je obvykle dokončeno běžným způsobem, každopádně výsledkem použití karbonické macerace jsou typicky vína s výraznou ovocnou aromatikou, menším množstvím tříslovin a přístupná ke konzumaci velmi brzy.

Technika je dnes oblíbená pro mladá červená i mimo Beaujolais a rozmáhá se také pro naturální vína připravená kompletně bez síření. 

Kde se vlastně nachází Beaujolais?

Region Beaujolais se rozkládá na server od Lyonu a pokrývá území dvou departmentů – severní část Rhône-Alpes a jižní Saône-et-Loire, tedy Burgundska. A právě za součást Burgundska je Beaujolais tradičně považováno.

Celkových devatenáct tisíc hektarů je rozděleno na několik samostatných apelací (Appellation d’origine contrôlée, AOC) se specifickými pravidly. Základní AOC Beaujolais pokrývá více než polovinu území a produkuje typicky obyčejná, jednoduchá červená vína. Z velké části jsou vyrobená jako Nouveau karbonickou macerací a prodávaná už v listopadu po sklizni.

I klasickým způsobem (či semi-karbonickou macerací) zpracovaná vína se však pijí mladá, do roka či dvou. Předpisy povolují dokonce vyrábět vína s alkoholem pod deset procent, byť dnes nejsou příliš častá, stejně jako Beaujolais Rosé.

Ve vyšší apelaci AOC Beaujolais-Villages postupujeme více na sever, toto označení smí používat jen vinice v oblasti okolo devětatřiceti obcí a také apelační předpisy jsou tvrdší, povolené výnosy z vinice nižší a minimální požadovaný alkohol naopak vyšší.

Část vín skončí jako mladé víno Beaujolais-Villages Nouveau, ale větší část přichází na trh až později. Krajina je zde kopcovitější a v půdě najdete více břidlice a žuly. Vína mají větší potenciál zrání, byť se stále typicky konzumují do dvou či tří let od sklizně. K názvu Beaujolais-Villages je možno připojit i jméno konkrétní obce. 

Co vyzkoušet

Domaine Chermette Beaujolais Coeur de Vendanges – Vignes centenaires 2019
dováží AdVivum.cz za 495 Kč

Apelačně jen základní Beaujolais, ale od špičkového producenta, ze dvou parcel sto až sto dvacet let starých keřů. Nádherné charakterní víno.

Créme de la Cru

Nejvyšší kategorii místních vín tvoří Cru Beaujolais, deset specifických a velmi odlišných podoblastí na úpatí místních kopců a zabírajících celkem asi třetinu regionu. Největším z nich je Brouilly, pojmenované podle vyhaslého vulkánu uprostřed.

Jedná se o oblast s pěknými ovocnými a zároveň zemitými víny. Přímo uvnitř tohoto cru, výše na svazích a s výrazněji vulkanickým podložím, se nachází další – Côte de Brouilly, přidávající vínům větší koncentraci a delší potenciál zrání. Jedny z nejvýše položených a nejsvažitějších vinic, a také nejchladnější místa, se nacházejí v cru Chiroubles – podmínky jsou tam ideální pro lehčí jemnější vína. 

Předplatné Forbesu

Nejmladším přírůstkem do rodiny cru je Régnié, na chudých půdách růžové žuly a výše položené, opět jedno z jemnějších a příjemně přístupně ovocných. Dle legendy se navíc jedná o místo, kde Římané v Beaujolais vysázeli hrozny vůbec poprvé.

Skvělé jméno mají a nádherná mohou být vína z Fleurie. Ač k tomu jméno svádí, nemá nic společného s květinami, ale nese jej po římském legionáři. Na zdejších čistě žulových podložích vznikají výrazně aromatická a elegantní vína, která ale již vyžadují pár let na lahvi a mohou i skvěle vyzrávat.

Nejsevernější Saint-Amour je pak cru spojované se svátkem zamilovaných a zmiňované pro trochu netradiční aroma broskví. Zdejší vína jsou připravována buď jako „milejší“, tedy lehčí voňavá a snadno přístupná, aby vyšla vstříc očekávání romantického jména, nebo v podobě reflektující potenciál oblasti.

To znamená, že jsou serióznější, koncentrovanější, s potenciálem zrání a nejlepší teprve po čtyřech a více letech od sklizně. Velmi záleží na volbě vinaře.

Co vyzkoušet

Reklama

Château Thivin Côte de Brouilly „Clos Bertrand“ 2018
dováží Domaine R&B za 630 Kč

Rodina Geoffray, která vinařství vede, se zasloužila o vznik apelace Côte de Brouilly a dodnes se jejich podnik řadí k úzké špičce v oblasti. Toto víno pochází z původní jihozápadně orientované historické polohy před château na úpatí Mont Brouilly, hezky obehnané zídkou.

Jde o velmi přístupnou záležitost lákající k pití ve velkém, ale se strukturou a komplexností, které vám umožní víno zkoumat celý večer. Další čtyři cru nabízí vína plnější, mohutnější a obvykle vyžadující několik let zrání v lahvi pro plné rozvinutí projevu, navíc v případě kvalitních představitelů jde o vína s potenciálem zrát deset i více let. 

Nejmenší z nich je Chénas, oblast sevřená mezi mnohem slavnějšími kolegy, která si jméno nese od dubů z okolí. Vína z žulových a jílovito-křemičitých vinic jsou plnějšího stylu, s výraznější kyselinou, pevná a velmi dobře zrající, připomíná se u nich aroma divokých růží.

Caesarovo víno s vůní pivoněk

Juliénas, v okolí obce pojmenované po Juliu Caesarovi, nabízí rozptyl vinic na žulových podložích či jílových naplaveninách. Vína přináší bohatost, kořenité tóny a prý i aromata pivoněk. I zde, podobně jako v Régnié, věří, že právě u nich Římané sázeli nejdříve.

Temně znějící Morgon, na břidlicových a výrazně erodovaných půdách s vyšším obsahem železa a manganu, skutečně dává vína tmavší, hutnější a bohatá, která však ve vůni přinášejí třeba i broskve a meruňky.

To nejlepší a asi nejslavnější na konec: Moulin-à-Vent. Vína z vinic na růžové žule oplývají výbornou strukturou a schopností stárnout. Důvodem může být i vysoký obsah manganu v půdě, způsobující přirozené snížení výnosů a koncentrovanější hrozny.

Zdejší vína se také nejčastěji školí v dubových sudech, i nových. Jejich projev, po několika letech zrání, v mnohém upomene na tradiční Burgundsko z odrůdy Pinot Noir.

Co ochutnat

Château des Jacques Moulin-à-Vent „Clos de Rochegrès“ 2015
dováží kupmeto.cz za 745 Kč


Château des Jacques vlastní slavný burgundský producent Louis Jadot. Víno pochází ze starých vinic a výtečné špičkové polohy. Jde o opulentní velké červené špičkového ročníku na počátku své cesty a s potenciálem zrát v lahvi desítky let. Nádherné víno a fantastická ukázka toho, čím vším Beaujolais může být.

Proč zájem o Beaujolais stoupá?

Nejvýraznější je určitě celosvětový trend vyhledávat o něco lehčí červená vína. Důležité byly pro znalce výtečné ročníky s víny, která dokázala přesvědčit i dřívější odpůrce.

Roli také hraje, že právě Beaujolais bylo epicentrem naturálních vín ve Francii, dalšího z velkých současných trendů. A za zmínku nutně stojí také výrazný vzestup cen slavných klasických Burgundských z Côte-d’Or.

Zákazníci se obrací na okrajové a jinak „příbuzné“ apelace regionu, ty s přístupnější cenovou politikou. Skvělé Beaujolais není a nemělo by být levnou náhražkou za Pinot Noir z Burgundska, ale pokud i toto pomůže jeho rozšíření na vinných lístcích, lze podobnou zkratku s přivřením očí tolerovat.

Tamní vína bychom ovšem měli oceňovat pro to, čím jsou především: charakterními svébytnými červenými z regionu s obrovskou tradicí a snad i skvělou budoucností. 

Servírování a párování s jídlem

Lehčí styly Beaujolais je typicky vhodné servírovat o něco chladnější, v teplotě okolo čtrnácti stupňů Celsia, přičemž u běžného Beaujolais Nouveau si můžeme dovolit jít až na teploty spíše typické pro vína bílá, jedenáct až dvanáct stupňů.

Jako sklenky můžeme volit i menší, s tulipánovým tvarem. Plnější a vyzrálejší vína servírujeme spíše v teplotě zhruba šestnácti stupňů a s klidným svědomím v balonových sklenkách vhodných na burgundské. 

Většina lehčích Beaujolais je naprosto perfektní pro nenáročné popíjení ve větším.

Pokud jde o párování s pokrmy, pak záleží na kategorii. Většina lehčích Beaujolais je naprosto perfektní záležitost pro pikniky, saláty se studeným kuřecím či krůtím masem a nenáročné popíjení ve větším.

Perfektně funguje s prkénky francouzských uzenin a paštik, ale dobře doprovodí i sýry typu Camembert či Brie (nebo s českým hermelínem). Báječné jsou s burgundským jambon persillé, velmi zajímavé v kombinaci se sushi, například s zprudka opečeným tuňákem či lososem.

Plnější a zralejší typy vína si poradí s pečeným kuřetem i tím se smetanovou omáčkou, ale i grilovaným vepřovým, s klasickým kohoutem na víně, skvělé jsou k hovězímu tataráku či ke grilovaným dýním.