Uživatelé druhé největší kryptoměny se dočkali – nejdiskutovanější změna protokolu posledních měsíců je tu. Navždy by měla změnit způsob, jak se vypočítává výše transakčního poplatku a začne „pálit“ část na poplatcích vybraných etherů.
Změna se do sítě dostává s takzvaným London hard forkem, dlouho plánovanou zpětně nekompatibilní úpravou protokolu, která má síť předpřipravit na mnohem větší změnu: přechod na nový algoritmus založený na proof of stake.
Tajemná slova? Přechod slibuje především snáze předvídatelný výpočet transakčních poplatků a tudíž jednodušší používání sítě. To by měla být dobrá zpráva pro uživatele produktů decentralizovaných financí (DeFi), milovníky a tvůrce NFT tokenů, ale také další uživatele sítě.
Dosud totiž platilo, že jsou transakční poplatky ještě více volatilní než samotná hodnota Etheru a v době vrcholícího bull marketu se jejich hodnota vyšplhala na čísla, která prakticky znemožňovala síť a její chytré kontrakty efektivně používat.
Tomu je tedy definitivně konec? Ne tak zhurta. Změnu výpočtu poplatků, ukrytou pod technickým návrhem EIP 1559 (Ethereum Improvement Proposal 1559), od začátku provázela jistá kontroverze. Kritici říkají, že se celý problém aukčního systému poplatků pouze přesune o úroveň výše, a ti, kdo přijdou zkrátka, opět nebudou mineři, ale hlavně uživatelé.
Ani nápad s tím, že se část Etherů vybraných na poplatcích spálí, a tím se zvedne cena zbylých tokenů, se v praxi nesetkala s jednoznačným pozitivním ohlasem. Větší část komunity ale změnu přece jenom vítá. Pojďme se nyní podívat, proč a co pro nás coby uživatele Etherea přesně znamená.
Stopařův průvodce po EIP 1559
V předchozích měsících hojně diskutovaný návrh přináší v zásadě dvě věci: mění mechanismus výpočtu transakčních poplatků a vytváří ekonomickou pobídku pro držení Etheru tím, že jej činí méně inflačním. Návrh si našel v komunitě i své kritiky, a to především proto, že sáhl na příjmy těžařů z transakčních poplatků.
S inovacemi, které jsou v něm obsaženy, přišel ještě v dobách před pandemií Eric Conner, spoluzakladatel serveru EthHub. Jeho hlavní idea byla vyřešit komplikovaný gas management (označení pro poplatky za vykonávání transakce/kontraktu) v Ethereum síti. Conner ve svém návrhu kritizuje současný aukční systém, který zařazuje transakce do bloku s pevnou velikostí podle výše přiděleného transakčního poplatku (gas fee).
Tento mechanismus byl převzat z bitcoinové sítě, kde se objevil jako fungující kompromis chránící síť před zahlcením transakčními DoS útoky. Aukční systém je ale podle Connera extrémně neefektivní a vede ke značnému přeplácení minerů.
Connerův návrh má čtyři hlavní cíle:
- 1. předvídatelnější výši poplatků a zjednodušení celého gas managementu
- 2. odstranění zpoždění daných pevným limitem na gas v jednom bloku
- 3. stabilnější provoz na ethereovém blockchainu skrze dynamické poplatky a velikost bloku
- 4. zvýšení digitální vzácnosti pálením části etherů obsažených v rámci transakčních poplatků
Jak toho dosáhnout? Tajná zbraň jménem
BASEFEE
Vysoká volatilita poplatků v síti je dnes důsledkem aukčního systému, který upřednostňuje transakce s nejvyšším připojeným poplatkem. Velikost bloku je přitom fixní, takže lze bez ohledu na aktuální vytížení sítě vytěžit vždy stejné množství transakcí.
To v praxi vede k celé kaskádě negativních jevů. Jedním z nich jsou absurdně vysoké poplatky – v přepočtu v řádu desítek až stovek dolarů – i za relativně banální transakce, dalším například frontrunning, tedy přednostní obchodování ne nepodobné někdejší praxi vysokofrekvenčních obchodníků z Wall Street.
EIP 1559 problém řeší tak, že namísto lidské aukce staví algoritmus, který se snaží najít optimální cenu za gas s ohledem na vytíženost sítě. Funguje to trochu podobně jako automatická úprava obtížnosti v bitcoinové síti. Pokud jsou bloky o padesát procent ucpanější než v předchozím stavu, „BASEFEE“ automaticky stoupne. Pokud zátěž naopak o padesát procent klesne, klesá i BASEFEE.
Mechanismus se tedy pokouší definovat optimální tržní sazbu za gas (transakční poplatek). Není ale tím, kdo rozhodne, za jakou cenu bude transakce/kontrakt nakonec vytěžena. K čemu je to tedy dobré?
Když celý mechanismus přirovnáme k současným službám třetích stran, které ukazují předpokladatelné poplatky v síti (EthGasStation.Info, Etherscan’s Gas Price Tracker), hlavní výhoda oproti nim spočívá v tom, že BASEFEE nám ukazuje, jak moc ve vztahu k zaplněnosti sítě za transakci přeplácíme.
BASEFEE zkrátka definuje základní částku, za kterou by měla transakce v některém z nejbližších bloků projít, a která ještě není nemravně vysoká. Podobně dynamická jako BASEFEE bude také velikost samotného bloku. Ten má variovat od 0 do 25 milionů gas s cílem dosahovat průměrné velikosti 12,5 milionu gas (ještě počátkem loňského roku byl maximální limit 10 milionů gas).
Není tu ještě nějaký háček?
Naneštěstí trochu ano. BASEFEE totiž tvoří jen první část celkové sumy. Uživatel může minerům stále přidat bonus a zde jsme zase zpátky u starého známého aukčního systému. Kde je tedy nějaká skutečná výhoda? Celé schéma je navrženo tak, aby BASEFEE pro většinu případů na vykonání transakce stačilo. Bonusové ohodnocení minerů by nadále mělo sloužit pouze coby jakýsi červený koberec pro VIP transakce v dobách vysoké zátěže.
Pálíš, pálím, pálíme
Je tu ale ještě jedna důležitá
novinka. Samotné BASEFEE netvoří odměnu minerů. Technicky je zde
oproti klasickému modelu rozdíl v tom, že částka zahrnutá v
BASEFEE míří namísto do peněženek mining pool operátorů na
jednocestné adresy a nikdo ji nezíská. Ethereum poslané do
BASEFEE coby gas se prostě „spálí“ a vypadává ze hry.
Takový mechanismus by odrazoval minery od snahy manipulovat výšku fee ve snaze vylákat z uživatelů tučnější poplatky. Má ale ještě další konsekvence. Předpokládá se například, že díky tomu významně stoupne význam etheru, protože do budoucna bude možné zaplatit transakci pouze s jeho pomocí.
Dnes lze tentýž úkol provádět například pomocí stablecoinů, což je pro uživatele na první pohled celkem pozitivní jev, ale v důsledku vede k celkem problematické ekonomické abstrakci.
Podobně jako u Bitcoinu monetární politika Etherea upřednostňuje bezpečnost na první vrstvě před vším ostatním. Její druhou klíčovou zásadou je ale dosažení bezpečnosti s minimálními možnými náklady.
Tam, kde Bitcoin postupně snižuje odměnu za vytěžený blok a bezpečnost sítě přesouvá právě na zvyšující se odměny za transakce, Ethereum se chce i do budoucna raději spoléhat na odměny za „vytěžený“ blok (namísto nevyzpytatelný fee market). Jestli je tato strategie správná prověří čas, Conner se však domnívá, že platit za validaci transakce těžařům navíc ještě BASEFEE by bylo přeplácením bezpečnosti.
Proč? Představme si minery jako zaměstnance. Pokud se síti daří dobře a vygeneruje extra příjem, není to ještě důvod, proč by měl připadnout právě těmto zaměstnancům a neměla by z něj spíše profitovat síť jako celek. Pokud přesto někdo chce podpořit tyto konkrétní zaměstnance a motivovat je k nějaké extra službě, může použít spropitné – BASEFEE ale patří síti. O „spálené“ ethereum se pak teoreticky zvedá hodnota etherů, které drží ostatní uživatelé.
Platba za budoucnost
Je zde ale ještě jedna zajímavá
teoretická konsekvence. Bude pořádně docenitelná až s příchodem
Ethereum 2.0. Schopnost provést úspěšný útok na síť bude v
případě Ethereum 2.0 odvoditelná z množství etherů, které
budou dostupné na sekundárních trzích. Čím méně ETH bude na
trhu k dispozici, tím dražší bude útok. EIP 1559 tak neustálým
spalováním ETH tokenů teoreticky přispívá k větší
bezpečnosti v budoucnosti.
V této souvislosti zavádí EIP
1559 dvě důležité nové metriky: ETH-Burn Rate a ETH Burn:Issue
Rate Ratio. Ta první sleduje vlastně rostoucí míru ekonomické
aktivity v síti, neboť Burn Rate poroste se zájmem o transakce na
síti. ETH Issue:Burn Ratio je pro změnu metrika, která udává
míru inflace nebo deflace. Pokud je poměr emise nových tokenů
vůči rychlosti spalování nižší než jedna, zásoba ETH klesá
a inflace je záporná.
Má EIP 1559 své slabé stránky?
Zatím je to spíš teorie, ale s ostrým nasazením může brzy dojít na její otestování. Představme si například, že koordinovaná skupina postižených minerů bude chtít tento nový dvoucestný systém zmanipulovat.
Mohou se pokusit „cinknout“ trh tak, aby BASEFEE konvergovalo k nule, zatímco pomyslné spropitné se šplhalo do astronomických výšek (tak jako běžné gas fee dnes). Druhý možný scénář je, že BASEFEE bude odpovídat, ale zácpa u prioritních transakcí stejně všechny donutí platit ještě více přepálené poplatky.
Také dynamická velikost bloku s dvojnásobným maximálním limitem představuje další nechtěnou zátěž pro provozovatele full nodů a povede nejspíš k vyšší centralizaci a pravděpodobně i dalším nezamýšleným důsledkům (nová příležitost pro DoS útoky).
Na druhé straně sám Vitalik Buterin, jeden ze zakladatelů Etherea, již celkem drahně dlouho tvrdí, že se není čeho bát, tak mu zkusme věřit a očekávejme EIP 1559 spíš s nadějí, že teror extrémních poplatků je na ethereové síti definitivně minulostí.
