Státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarsko přislíbily investovat téměř dvě stě miliard eur (4,9 bilionu korun) do rozvoje celého ekosystému elektromobilů, tedy například do baterií, vozů a dobíjecí infrastruktury.
Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy výzkumné skupiny New Automotive. Investice ukazují snahu Evropy snížit závislost na Číně, která podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vyrobila v roce 2025 více než osmdesát procent všech baterií, a to nejen pro elektromobily.
Největší část evropských investic, zhruba 109 miliard eur, směřuje právě do baterií a posílení dodavatelského řetězce. Dalších šedesát miliard eur putuje do výroby elektromobilů. Na budování veřejných dobíjecích sítí pak připadá 23 až 46 miliard eur.
Podle New Automotive nyní Evropa vyrábí baterie přibližně pro třetinu elektromobilů prodaných na domácím trhu. Pokud budou oznámené výrobní kapacity plně využity, mohly by v budoucnu pokrýt celou evropskou poptávku po bateriích.
Na Německo podle zprávy připadá téměř čtvrtina investic v regionu. To z něj činí největší národní centrum v evropském sektoru elektromobilů. Ekonom společnosti ING Research Rico Luman upozornil, že evropská výroba automobilů se vždy soustředila převážně do několika velkých zemí.
Podle organizace E-Mobility Europe už současné investice do elektromobility v Evropě podporují více než 150 tisíc pracovních míst. Pokud se uskuteční všechny oznámené projekty, mohlo by vzniknout dalších až 300 tisíc pracovních míst.
Analytici a ekonomové ale upozorňují, že aby mohla konkurovat zahraničním výrobcům, bude Evropa nadále potřebovat státní podporu, ochranu trhu a stabilnější ceny energií.
Výzkumníci upozornili, že investice do elektromobility zatím pokračují navzdory mírnějším regulacím. Napomáhá tomu růst cen ropy a rozšiřující se nabídka elektrických modelů.
Evropská komise v prosinci představila plán na zrušení faktického zákazu prodeje nových automobilů se spalovacím motorem od roku 2035. Reagovala tak na tlak evropských automobilek. Podle analytiků jde o největší ústup EU od její dosavadní zelené politiky za poslední roky.
EHP umožňuje volný pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu mezi členskými státy. Patří do něj všechny země EU plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Tyto tři státy nejsou členy EU, ale mají přístup na jednotný evropský trh a řídí se velkou částí evropských pravidel.
