Evropská komise chce v případě napjaté situace na evropském energetickém trhu omezovat těžaře kryptoměn. Pracuje také na tvorbě energetických štítků pro jednotlivé digitální měny.
Hlavním trnem v oku je unii pochopitelně hlavně síťový konsenzus proof of work, takzvaný Nakamotův konsenzus, a s ním související fenomén jménem těžba kryptoměn, která je podle mnohých až neúnosně energeticky náročná. Štítky by měly rostoucí spotřebu energie v tomto odvětví omezit.
Na poměry jindy technologicky neutrální Evropské komise jde o poměrně otevřený výpad proti blockchainovému konsenzu, který z principu vždy musí záviset na vysoké energetické spotřebě.
„Vzhledem k současné energetické krizi a zvýšeným rizikům pro nadcházející zimu Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly cílená a ambiciózní opatření ke snížení spotřeby elektřiny subjektů působících na krypto trhu v souladu s návrhem nařízení Rady o mimořádné intervenci k řešení vysokých cen energie,“ uvádí komise v doprovodném dokumentu, který publikovala v úterý.
„V případě, že bude potřeba snížit zatížení elektrických systémů, musí být členské státy připraveny zastavit také těžbu kryptoměn,“ otevřeně vyzývá k odřezávání těžařů v rámci takzvaného odpojování zátěže. Ta spočívá v tom, že energetické společnosti záměrně vypínají dodávky určitému okruhu uživatelů, aby se zabránilo zhroucení celé sítě.
Komise v dokumentu dále uvádí, že je v dlouhodobější perspektivě potřeba, aby členské státy ukončily daňové úlevy a další fiskální opatření zvýhodňující těžaře kryptoměn.
Evropa není z pohledu globálního rozložení těžby kryptoměn příliš významná, pochází odsud jen zhruba deset procent těžební kapacity. Je to dáno tím, že evropské náklady na energie těžaře, kteří se pohybují v prakticky dokonalém konkurenčním prostředí, příliš nemotivují. Přesto by ale mohlo mít evropské rozhodnutí globální dopad, přinejmenším politický.
Už při projednávání hlavní evropské regulace kryptoaktiv, Nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), se v rámci projednávání v Evropském parlamentu objevil nápad zakázat na území Evropské unie proof-of-work. Nakonec ale zákonodárci ustoupili a v regulaci zůstala jen povinnost pro tvůrce a poskytovatele kryptoaktiv zveřejňovat spotřebu energie a dopad na životní prostředí.
Proof-of-work, někdy též nazývaný jako Nakamotův konsenzus, má ve světě kryptoměn nezastupitelnou úlohu, minimálně v případě Bitcoinu. Veřejný blockchain totiž představuje formu transakční databáze, která je distribuovaná, nemá centrálního správce, může ji číst kdokoli, ale zapisovat do ní lze jen na základě konsenzu. Ten vzniká prostřednictvím hlasování finančně motivovaných účastníků sítě.
Díky tomu je možné bezpečně a trvale uchovávat data nebo transakce bez nutnosti centrální dohledové autority. Aby to celé dohromady fungovalo, musí blockchain zajistit platnou synchronizaci všech svých lokálních kopií, dosáhnout distribuované shody v případě konfliktních záznamů a včas odhalit a eliminovat v síti podvodníka.
Satoshi Nakamoto, otec Bitcoinu, nalezl na všechny výše uvedené problémy geniálně jednoduchou odpověď. Nejde sice o levné a udržitelné řešení, což je věc, která je tak trnem v oku Evropské unie, ale tím ani být nemá. Naopak. Vynaložené náklady tu jsou důležitou součástí mechanismu, drahý energetický vklad má totiž nejen odradit od pokusů o podvod, ale také prakticky znemožnit změny v historii blockchainu.
Jeho hlavní výhodou je nutný počáteční vklad těžaře, který byl učiněn mimo samotnou síť a nelze jej vrátit ani znovu použít a tím vynaložené náklady snížit. Mechanismus v sobě obsahuje také prvek loterie, který má zaručovat, že si jeden dominantní těžař nepřivlastní celou síť.
Řada jiných kryptoměn se pokouší využívat alternativní a energeticky mnohem šetrnější systémy blockchainového konsenzu, jako je „proof of stake“, který využívá například blockchain Ethereum. Ty budou však z principu vždy méně bezpečné než silný proof of work systém. Umožňují totiž, minimálně teoreticky, změny celé historie PoS blockchainu, takzvané Long Range útoky.
Při Long Range útocích útočník vytvoří vlastní větev celého blockchainu počínající historicky nejstarším Genesis blokem, a tu prosadí jako hlavní řetězec. Hlavním důvodem, proč je tento typ útoků na proof of stake sítích možný, je fenomén zvaný Weak Subjectivity. Termín vychází ze „slepoty“ nových nebo dlouho odpojených nodů, které jsou nuceny rozhodovat, která větev blockchainu je hlavní.
Když je nod do sítě zapojen, je si jistý pouze počátečním blokem, protože o tom jediném panuje všeobecná shoda. Nod ale vedle něho obdrží také seznam všech aktuálně publikovaných větví daného blockchainu. V tomto stavu není schopný spolehlivě určit, který z chainů je ten správný.
Online nody tímto problémem netrpí, protože do určitého časového bodu vědí, o které větvi naposledy panovala shoda, že je hlavní. Jediný způsob, jak je přesvědčit k akceptování jiné větve, je, že se legitimním způsobem stane tou hlavní. Weak Subjectivity je problém, protože snapshot aktuálního stavu blockchainu může obsahovat velké množství větví.
U proof of work sítí podobný problém řeší pravidlo nejdelšího řetězce. Ten říká, že platný je vždy ten nejdelší, tedy ten s nejvíce podepsanými bloky. Vychází se přitom z předpokladu, že nejdelší řetězec, který se jinými slovy rovná největší kombinované obtížnosti, má za sebou nejvíce vynaložené energie od těžařů. U proof of work sítí by odvození celého chainu až z genesis bloku vyžadovalo enormní množství výpočetní kapacity, navíc udržitelné po určitý čas.
Naproti tomu u proof of stake sítí simulace nejdelšího chainu moc energie nestojí. V principu validátoři pouze vezmou balík transakcí z transakčního poolu, vloží je do bloku a publikují. Díky tomu je možné bez větších potíží a bez větší námahy vytvářet aktuální větve blockchainu.
Ani proof of work sám o sobě není samospasitelný, je jen tak bezpečný, jak energeticky náročný vklad byl do sítě vložen. Například v roce 2018 jsme mohli naživo pozorovat, jak nedostatečně rozvinutý proof of work chain vedl k úspěšnému 51procentnímu útoku na blockchainy kryptoměn Monacoin, Bitcoin Gold, Zencash, Verge a Litecoin Cash.
