skip to main content

Fanoušci nás nenechali ve štychu. Hudební festivaly čeká další rozmarné léto

Zůstaňte s námi, prosí své fanoušky pořadatelé tuzemských hudebních festivalů, které v těchto dnech jeden po druhém posouvají své akce o další rok.

První ohlásil posun termínu na červenec 2022 největší z nich, Colours of Ostrava, ale před protipandemickými opatřeními postupně kapitulují i další velké přehlídky, jejichž line-up stojí především na zahraničních interpretech.

Důvody kapitulace jsou dva: jednak řada zámořských kapel odsunula svá turné, promotérům však zároveň chybí možnost plánovat.

„Festival nejde uspořádat z týdne na týden. Za rok se nám nepodařilo najít stabilního partnera na ministerstvu zdravotnictví, se kterým bychom mohli vyjednat a nastavit pravidla,“ konstatuje s rozčarováním šéf festivalové asociace Festas Marek Vohralík.

„Když už se k tomu blížíme, dojde k personální obměně a začínáme zase nanovo.“

Ve světě přitom festivalová sezona není zdaleka ztracena. Už v únoru oznámili pořadatelé festivalů v Readingu a Leedsu, které patří k nejvýznamnějším britským hudebním svátkům, že si fanoušci mohou v kalendáři zakroužkovat poslední srpnový víkend.

Díky masivnímu očkování se na britských ostrovech veškerá pandemická opatření rozvolní do 21. června. Dva sesterské festivaly, které pojmou víc než sto tisíc návštěvníků, pak během tří dnů spokojeně hlásily, že mají vyprodáno. Dvoudenní minifestival na září anoncovalo i proslulé Glastonbury.

Opřít se lze o zahraniční experimenty.
Reklama

Šéf Festas doufá, že v Česku se v průběhu května podaří uskutečnit alespoň pilotní kulturní akce. Jejich pravidla teď organizátoři dojednávají s ministerstvy zdravotnictví a kultury. Pilotní akce by měly ověřit bezpečnost hromadných eventů v praxi.

Opřít se lze o zahraniční experimenty: třeba koncert Love of Lesbian, na který do barcelonské kryté haly Palau Sant Jordi dorazilo koncem března pět tisíc fanoušků. S negativními antigenními testy a rouškami, které byly v ceně vstupenky, si pak zážitek mohli užít skoro jako dřív, tělo na tělo.

„Na oficiální výsledky barcelonského experimentu se čeká, ale zatím nic nenaznačuje, že by došlo k nějaké nákaze,“ argumentuje Vohralík.

Fanoušci tak mají naději, že okleštěná verze festivalového léta je přece jen čeká. Řada pořadatelů i přes milionové ztráty neskládá ruce do klína a chystá náhradní program – často jako výraz poděkování fanouškům, kteří je nenechali ve štychu.

„Požadavky na refundace vstupenek ani u jednoho z členů asociace nepřesáhly jednotky procent, někde se dokonce vešly pod procento,“ sčítá jedny z mála pozitivních účtů Vohralík. „To je pro pořadatele samozřejmě nejen ekonomická, ale i obrovská psychická vzpruha,“ shoduje se jedním hlasem s dalšími promotéry.

Obecná shoda panuje také v tom, že pandemie masivně rostoucí festivalový byznys radikálně promění. Přitom nejde o málo: v Česku se v něm před koronavirem ročně protočila více než miliarda, v globálním měřítku pak analytici z PwC v roce 2018 odhadovali, že celé odvětví živých koncertů v příštích čtyřech letech dosáhne objemu 31 miliard dolarů.

Ty největší světové festivaly vesměs ovládají korporátní promotéři, jako je třeba Live Nation, který svým zákazníkům každoročně nabízí „Festival Passport“ s přístupem na více než sto festivalů (stojí od 999 dolarů). Tím však podobní promotéři do značné míry diktují ceny na trhu.

Situace na trhu bude nahrávat menším, exkluzivnějším koncertům.

„Myslím, že pandemie může těmto silným hráčům nahrávat a tlačit nahoru ceny vstupenek i honoráře hvězd, které se pro menší lokální hráče stanou nedostupnými,“ míní šéf slovenské Pohody Michal Kaščák s odkazem na fakt, že řada interpretů v rámci domlouvání termínů na rok 2022 požaduje vyšší honoráře.

Také zkušený pražský promotér David Gaydečka odhaduje, že po odeznění pandemie bude situace na trhu nahrávat exkluzivnějším, menším koncertům, za které si budou muset diváci připlatit.

Jestli se předpověď potvrdí, ukáže čas. Forbes se zatím zeptal vedení několika českých a slovenských festivalů, jak zvládli uplynulý rok a co plánují na letošní léto.

Rock for People

Fanoušci královéhradeckého festivalu se mohou po pandemii těšit na komfortnější podmínky ve vylepšeném areálu. Tak to alespoň slibuje jeho ředitel Michal Thomes, jehož tým letos získal do přímého nájmu celý areál bývalého vojenského letiště.

„Máme podepsány smlouvy na desítky let, což nám umožní areál rozvíjet koncepčně celoročně,“ věří Thomes. Prostor má nevyhovující energetickou infrastrukturu, chybí internet, prostor je i pro kultivaci areálu.

V nejambicióznější verzi proto Thomes počítá s investicemi přes sto milionů korun a věří, že je ve spolupráci s městem a privátními partnery dokáže vyskládat.

Reklama

Zatímco streamy koncertů a domácích vystoupení se v pandemii staly rychle novým normálem, lidé kolem Rock for People ukázali, že se online festival dá dělat daleko zábavnější formou.

Festivalové zážitky transformovali do interaktivní hry: ve virtuálním světě si účastníci v zastoupení svého avatara mohli užívat nejen na míru připravená vystoupení, ale taky poletovat nad pódiem, tančit a interagovat s dalšími návštěvníky.

„Určitě jsme v tom patřili k pionýrům i ve světovém měřítku,“ říká Thomes o konceptu, který nachystali se společností Confer-O-Matic za dva měsíce. „Odezvy byly skvělé a virtuální svět si chceme jako určitou nadstavba živých akcí udržet i po pandemii,“ shrnuje Thomes.

Na plnohodnotný ročník si fanoušci budou muset ještě jednu sezonu počkat, letos jim festival plánuje čekání zpříjemnit sérií minikoncertů, byť s netypickým zaměřením na lokální scénu. Konkrétní podobu akcí Rock for People zveřejní, jakmile budou jasné limity návštěvníků.

Metronome + United Islands

„Poslední vstupenku jsme prodali na Štědrý večer v osm večer,“ říká ředitel největšího pražského festivalu Metronom David Gaydečka. Festival měl necelé dva měsíce před řádným termínem prodanou jen třetinu kapacity.

„V Británii vzali návštěvníci festivaly útokem, v Česku jsou opatrnější a spoléhat na to, že za pár týdnů zvládneme prodat lístky v objemu, který normálně prodáváme osm měsíců, jsme vyhodnotili jako příliš velké ekonomické riziko,“ zdůvodňuje Gaydečka, proč se rozhodl termín posunout o rok.

Hlad po kultuře i ochota ji podpořit přesto Čechům nechybí, míní koproducent únorového pandemického koncertu Národ sobě – kultura tobě v Národním divadle. „Přestože záznam vysílala Česká televize samozřejmě zdarma, řada lidí se na nás obracela s tím, jestli nás mohou nějak finančně podpořit.“

Za úspěch považuje i 35 tisíc návštěvníků, které přilákal podzimní PůlMetronome a navazující koncerty v areálu pražského Výstaviště. A přestože Gaydečkův tým za pandemie rozjel řadu streamů, předmětem jeho zájmu stále zůstávají živé zážitky a kontakt s diváky.

Ti se v chudé letní nabídce mohou těšit na letošní pražské Spojené ostrovy. „Vstup je volný, takže nepotřebujeme dělat aktivní kampaň a jsme flexibilnější. Patnáctého května se podle aktuálních pravidel definitivně rozhodneme, zda zvládneme červnový termín, nebo festival přesuneme na srpen,“ plánuje Gaydečka.

Pohoda

Zhruba patnáct procent z obvyklých třiceti tisíc návštěvníků největšího slovenského festivalu míří na trenčínské letiště každoročně z Česka. Letos se festival, standardně operující s rozpočtem čtyř milionů eur, kvůli pandemii vrací ke kořenům.

Pořadatelé chystají sérii pěti jednodenních akcí s kapacitou do tisíc návštěvníků, kde jim nabídnou dvě pódia: jedno pro mezinárodní hosty, druhé vezmou do rukou slovenské kluby.

„Cílem je nachystat unikátní akci, žádnou náhražku, ale event, na který budou diváci léta vzpomínat,“ slibuje ředitel festivalu Michal Kaščák. „Pracujeme na tom, jako bychom měli bezlimitní rozpočet,“ usmívá se a doufá, že festival podrží komerční partneři a fanoušci.

Vystoupení Doroty Nvotové a Milana Lasicy na prázdném letišti patřilo k nejemotivnějším koncertům Pohoda in the Air 2020.

Na rozdíl od Česka, kde se festivalové asociaci podařilo se státem vyjednat kompenzace promarněných nákladů ve výši padesát až osmdesát procent, totiž na Slovensku podobné záchranné balíčky chybí. Přesto loni zvládli uspořádat online verzi Pohoda in the Air.

„Na letišti jsme natáhli 45 kilometrů optických kabelů a vytvořili televizní studio s několika režiemi. Přestože živý kontakt žádný stream nenahradí, kvalitu naší digitální prezentace jsme tak posunuli o několik levelů výš. To bychom rádi zachovali i po pandemii,“ říká Kaščák.

České hrady

Festival, který se celé léto stěhuje z podhradí do podhradí, vyjde pořadatele na sto milionů korun. Jistou výhodu jim v současné situaci dává fakt, že jsou soustředěni výhradně na tuzemskou hudební scénu – proto zatím žádný z termínů nepřesunuli.

„Viděl jsem různé neoficiální scénáře, ale stále nemáme v ruce žádný oficiální parametr. Patnáctý květen je opravdu nejzazší termín, kdy potřebujeme od státu znát podmínky, za kterých se budou moct akce uskutečnit, abychom dokázali spočítat návratnost,“ konstatuje producent Hradů Michal Šesták.

„Dělat něco pro pětistovku lidí pro nás ekonomicky nedává smysl.“

Reklama
Reklama