Jubilejní šedesátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary bude pravděpodobně poslední, kde se dá platit hotovostí. Cashless festivaly přinášejí větší pohodlí bez front návštěvníkům a vyšší tržby obchodníkům, říkají v podcastu Money Movements Petr Lintimer, ředitel produkce festivalu, a Petr Polák, country manažer společnosti Visa pro Česko.
Do Karlových Varů mezi 3. a 11. červencem dorazí kromě hvězd Maggie Gyllenhaal a Jesseho Eisenberga také zhruba deset tisíc návštěvníků, na které čeká promítání více než 150 filmů. Letošní KVIFF je zároveň oslavou osmdesáti let od pořádání prvního ročníku v roce 1946 a při této příležitosti se festival symbolicky vrací i do Mariánských Lázní, jež dříve bývaly jeho součástí. Podle ředitele produkce KVIFF Petra Lintimera návštěvníci tráví na festivalu v průměru tři až čtyři dny, vidí dvanáct až patnáct filmů a utratí 2,5 tisíce korun denně.
„Celkové útraty festivalu, jeho partnerů a návštěvníků se v loňském roce blížily šesti stům milionům korun, což je poměrně zásadní ekonomický přínos pro kraj,“ říká Lintimer.
Větší ochota utrácet
Vyšším útratám pomáhají bezhotovostní platby, jak připomíná Petr Polák: „Oproti nefestivalovému období stoupají platby kartou o více než padesát procent, takže Vary jako region na festivalu vydělávají. Na cashless festivalech je větší ochota utrácet, protože člověk není omezený hotovostí, kterou by musel mít u sebe.“
Fakt, že na festivalu převládají bezhotovostní platby, pomáhá k úsporám i jeho pořadatelům. Mimo jiné mohli zrušit spolupráci s ochrankou, která dříve doprovázela převody peněz z hlavní pokladny v Grandhotelu Pupp.
„Předloni totiž jeli třeba jen pro 1200 korun za dva dny. Dnes je platba hotovostí výjimečná, má podíl asi deset procent. Letos je to asi poslední rok, kdy ještě nebudeme cashless,“ nastiňuje Lintimer.
Bezhotovostně už ostatně funguje i řada zón partnerů festivalu, kteří data z plateb využívají také k lepší průchodnosti svých prostor s méně frontami nebo mohou využívat další inovace. „Například Plzeňský Prazdroj tak řeší pohyb lidí, aby mohli zaplatit, dostat pivo a jít někam dál. Rohlík má zase aplikaci, s níž si objednáte jídlo a vyzvednete si ho na cinknutí,“ zmiňuje Lintimer.
Podobné posuny pak motivují k přijímání karet i obchodníky, kteří s festivalem nemají nic společného. „U obchodníků, kteří akceptují karty, vidíme až dvacetiprocentní nárůst obratů, přímý dopad do prodejů je vidět okamžitě. Také proto v rámci programu Česko platí kartou nabízíme obchodníkům možnost vyzkoušet si terminál prakticky zdarma až na dvanáct měsíců, aby si vyzkoušeli, jaké benefity skutečně přináší,“ uvádí Petr Polák.
Paper free je budoucnost
Papíru se festival ale úplně nezbaví – vstupenky zůstanou tištěné. Podle Petra Lintimera je to potřeba z protokolárních důvodů například pro eventy při zahájení a zakončení festivalu. „Pro některé návštěvníky to k akci patří, ve frontách na lístky si povídají o filmech, je to pro ně trochu sport,“ zmiňuje.
Festival se místo čistých e-ticketů blíží duálnímu systému, který využívá aplikaci s festivalovými pasy, přes něž se dají vstupenky rezervovat online a před promítáním vyzvednout. Aplikace vyvíjená se společností Vodafone také nabízí přehled o programu i festivalovou televizi informující o dění na místě a v partnerských zónách.
„Některé festivaly, obzvlášť ty v uzavřených prostorách, pak nabízejí například platby přes speciální náramky, na které si nabíjíte hotovost. To je ale preferovaná metoda pouze pro čtyři procenta návštěvníků. Pro některé pořadatele to však může být nutnost kvůli horšímu pokrytí mobilním signálem,“ připomíná Polák.
Jak KVIFF mění další moderní technologie? Kde mu pomahají udržitelná řešení? Má smysl na festivaly zavádět systémy s rozpoznáváním obličejů? A jak festivalům pomáhá umělá inteligence? Nejen o tom je řeč v novém díle podcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.
