Vysoké úrokové sazby nedopadají jen na české domácnosti bojující s předraženými půjčkami na bydlení. Drahé financování doléhá také na tuzemské firmy. Průměrná úroková sazba firemních úvěrů dosáhla na konci prvního čtvrtletí téměř devíti procent, zastavila se na 8,92 procenta.
Sazba se tak v době ekonomické krize drží na nejvyšších úrovních od roku 2004, kdy Česká národní banka tyto statistiky sleduje. Za poslední dva roky firemní úvěry zdražily více než čtyřnásobně.
Úrokové sazby firemních úvěrů se v posledních letech držely stabilně kolem dvouprocentní, maximálně tříprocentní úrovně. I v době poslední větší finanční krize v letech 2007 až 2009 jen krátkodobě přesáhly pětiprocentní úroveň.
Vývoj úrokových sazeb firemních úvěrů | Foto Fingood
Pro řadu firem se z tohoto důvodu v posledních měsících jeví jako výhodnější vzít si půjčku v eurech místo korunách. Takové úvěry jsou pro podniky cesta, jak se dostat k výhodnějšímu financování.
„Příčinou jsou stále výrazné rozdíly mezi úrokovými sazbami české a evropské centrální banky, a tím pádem i levnější úvěry,“ komentuje to Jan Brázda z PwC.
Nejdál jsou v tomto ohledu podle Brázdy odvětví jako reality, energetika nebo automotive, kde se eurem běžně platí nájmy, komodity nebo dodávky. Podobně je tomu podle něj u velkých infrastrukturních projektů typu rozvodné sítě a privátně financované dálnice a železnice.
„A hodně zřetelně je teď vidět, že i ostatní odvětví se snaží navázat koncové výrobky a služby na cenu v eurech, aby se jim cesta k úvěrům v evropské měně také otevřela,“ doplňuje Brázda.
Firmy podle expertů také hledají alternativní způsoby financování, jako je třeba crowdfunding. „Banky jsou v úvěrování opatrnější, výrazně zpřísnily podmínky poskytnutí půjčky i požadavky na její zajištění,“ uvedl jednatel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler.
Z loňského průzkumu společnosti PwC ostatně vyplynulo, že by si čtvrtina ředitelů tuzemských firem jako pomoc v krizi od vlády zvolila přijetí eura. Do průzkumu, který probíhal na přelomu listopadu a prosince, se zapojily přes dvě stovky respondentů.
Také Česká bankovní asociace již v lednu potvrdila, že přibývá firem, které si berou úvěry v cizí měně. Jejich počet roste právě od poloviny minulého roku, kdy Česká národní banka začala zpřísňovat svou měnovou politiku. V drtivé většině jde o úvěry v eurech, z menší části v dolarech a dalších měnách.
Ekonomové České národní banky ale současně již loni upozornili, že firma při úvaze o úvěru v cizí měně musí vzít v potaz i další ukazatele než pouhý výpočet rozdílu mezi úrokovými sazbami.
Jde podle nich zejména o riziko znehodnocení domácí měny, případně riziko zvýšení zahraniční úrokové míry. Banka na svém posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde je od loňského června.
Evropská centrální banka naopak ve čtvrtek sazby zvýšila posedmé za sebou, a sice o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Tempo zvyšování však zpomalilo a rozdíl mezi sazbami české a evropské centrální banky je stále značný.
Navíc se neočekává, že by bankovní rada České národní banky v blízké době sazby začala snižovat. Například ekonom Komerční banky Martin Gürtler nepředpokládá jejich další růst, i přestože podle něj dojde k naplnění proinflačních rizik.
Neočekává ale ani pokles. „Sazby zůstanou na současné úrovni až do letošního září, kdy by mohlo dojít k jejich prvnímu snížení,“ odhaduje.
Státy se zpřísňováním monetární politiky snaží bojovat proti vysoké inflaci. V eurozóně inflace podle předběžných údajů v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla, když se dostala na sedm procent.
