Právě teď bychom se měli hýbat nejvíc, abychom v nouzovém režimu netloustli a nepropadali pandemickým chmurám. Jenže namísto toho se právě teď ve velkém stahujeme z fitness center – a tak tloustneme a propadáme chmurám, protože posilovny jsou protijedem proti fyzické i psychické degradaci.
Je to obří paradox covidové doby, úplný otesánek všech paradoxů. Z aktuálního průzkumu České komory fitness vyplývá, že tuzemská fitka se meziročně propadla na 50 procent v návštěvnosti, potažmo v tržbách.
Pokud se na tato zařízení vztáhnou další vládní omezení, jako by mohla být například opětovná povinnost nosit roušky i při sportovních aktivitách, bude to pro mnohá z nich likvidační. Na čemž populace ve svém protivirovém boji jen tratí.
„Všichni mluví o pandemii covidu, ale my tu máme hlavně šílenou pandemii nepohybu,“ připomíná prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.
„Pandemie pouze odkryla fakt, že lidé, kteří mají nadváhu, vysoký krevní tlak a další problémy, související s nedostatkem pohybu, jsou absolutně riziková skupina a zvládají takové věci mnohem hůř,“ komentuje skutečnost, že jednou z nejohroženějších skupin jsou právě lidé obézní. Ze všech myslitelných situací potřebujeme být ve fitness centrech pečení vaření právě teď. A místo toho z nich prcháme.
Podle průzkumu mezi 679 respondenty (292 z nich byli provozovatelé fitness center a 387 osobní trenéři) patří k hlavním důvodům meziročního poklesu klientely na polovinu zejména strach z nákazy. Svou roli přitom hraje i fakt, že se lidem ve velkém proměnily zažité rutiny.
Stačí, že mnozí teď trvale nebo nárazově pracují z domova a starají se o děti při distanční výuce, tudíž nedojíždějí do práce, pročež se nedostanou do města a jejich dřívější návyk vyrazit z práce do fitka, případně z fitka do práce, je rozstřílen na cimprcampr. Tím trpí zejména fitnessy v centrech měst.
Zrovna strach z nákazy ve fitness centru přitom není namístě. „Za celou tu dobu, co tady s námi covid je, nemáme v celé Evropě hlášené žádné fitko, které se prokazatelně stalo ohniskem nákazy,“ říká Havrdová. „Fitness centra jsou z povahy věci superdezinfikovaná a extrémně čistá, lidé do nich chodí dobrovolně a nikdo je tam cvičit nenutí – když se necítí dobře, zůstanou doma.“
Strach by měl mít člověk tudíž naopak z toho, že do fitka chodit přestane. Z povahy věci nejde o to, že bude mít menší svaly. Primárně jde o to, že se člověk potřebuje hýbat.
„Dostatek pohybové aktivity je zásadní, i když má člověk mírnou nadváhu,“ připomíná Havrdová. „Ostatně ten, kdo je trošku silnější, ale hýbe se, má v důsledku mnohem lepší zdravotní parametry a prognózu než ten, kdo je hubený a nehýbe se.“ Pro to existuje i pojmenování, které hovoří samo za sebe: tzv. fitfat, tedy tlouštík, ale fit.
Pohyb navíc dělá divy s psychikou. Zkuste si zajít do fitnessu v mírné melancholii a chvíli tam zvedejte vlastní tělesnou váhu na bench – ta vlna endorfinů o sobě dá vědět způsobem, že se budete smát chmurám do očí (v zrcadle na stěně posilovny).
„Rozhodující na miskách vah je ten pohyb,“ říká prezidentka komory. „Je důležitý k tomu, aby se mozek cítil dobře a aby dobře fungovalo tělo: aby fungovaly svaly; aby fungovalo prokrvení mozku; aby se správně dýchalo a aby celý kardiovaskulární systém fungoval tak, jak fungovat má.“
Nejde jen o to, aby člověk chodil do fitka – Jana Havrdová by ráda dosáhla toho, aby lidé nechápali fitness jako činku, ale jako nástroj pro udržování zdraví. „Běhejte, jezděte na kole, dělejte jógu, pilates, bojová umění, hlavně se nezastavujte.“
Prezidentka České komory fitness Jana Havrdová
Fitness sektor je nyní velmi široký pojem, který zahrnuje nejen samotná fitka, ale v podstatě veškeré nevýkonnostní aktivity (ty výkonnostní spadají pod Národní sportovní agenturu).
Během první vlny pandemie fitka zatnula zuby a vyhlížela světlo na konci tunelu. „Druhá vlna nás ale může sejmout,“ říká ředitelka fitness komory, „a sejme tak odvětví, které může právě proti koronavirové krizi z dlouhodobého hlediska zásadně pomoct.“
Zdroj: Česká komora fitness
Česká komora fitness v tuto chvíli apeluje na vládu a připravené má tři varianty, jak v případě potřeby utáhnout pravidla svého provozu, aniž by se musel celý obor položit.
„V polovině září jsme představili plán případného postupného omezování našich provozů tak, aby došlo k ještě výraznějšímu snížení rizika přenosu a přitom to bylo pro nás jako odvětví stále realizovatelné.“
Ze tří etap se nyní fitness centra nacházejí mezi první a druhou, u třetí se počítá s ještě většími odstupy či nulovým fyzickým kontaktem. Nejde o nic menšího než o snahu zamezit tomu, aby se fitka znovu zavřela.
„To žádná kompenzace od vlády nenahradí,“ říká prezidentka komory. „Ale jestli nás nechají otevřené a dají nám povinnost nosit uvnitř roušky, dopadne to stejně, jako by nás zavřeli – nikdo nepřijde.“
