skip to main content

Forbes Parents: Otázka za milion. Kolik dárků pro děti je tak akorát?

2 minuty čtení

Každým dnem je prázdnější a to mě děsí. Adventní kalendář je u nás něco jako odpočítávání do velkého třesku. A tak to nakonec pod vánočním stromkem opravdu vypadá. Hromada dárků pro děti, stužky a papír létají raketovou rychlostí všude kolem. Rozbalené dárky někde pod tím vším. Jenže má to vůbec smysl? Platí, že víc je víc, i tady? A nebylo by lepší omezit se třeba jen na jeden dárek – už kvůli předvánočnímu šílenství?

Je docela jednoduché najít vědecké studie o tom, že si děti víc a déle hrají, když mají méně hraček. Výjimkou nejsou ani školky, které fungují výhradně bez hraček. Děti si pak prý víc hrají s ostatními a podporuje to jejich kreativitu. A podle amerického propagátora minimalismu Joshuy Beckera mají děti s méně hračkami lepší sociální dovednosti, méně se hádají, lépe pečují o věci a jsou lepší ve spoustě dalších báječných záležitostí.

Reklama

Představa vánočního stromku, pod kterým každé dítě najde jen jeden nebo nanejvýš třeba tři dárky, je lákavá. Méně starostí, utracených peněz i krámů v bytě. Jenže nespočívá smysl Vánoc v dělání radosti dětem? A ruku na srdce, fakt by je rozzářil jen jeden balíček?

Asi ne. A víc dárků prý není nutně špatně. „Čím víc, byť třeba drobných dárků, tím lépe. Představa, že dítěti dám jeden dárek a ono bude spokojené, je mylná. Ale samozřejmě vždycky záleží na konkrétní rodině a na tom, co je v ní zvykem,“ říká český dětský psycholog z Univerzity Karlovy Václav Mertin. Stanovit konkrétní počet je těžké, ale třeba sedm dárků je podle něj v pořádku.

A rychle vyvrací i další v některých mamačláncích oblíbenou teorii, že víc dárků a hraček děti jenom zahltí a nemá to žádný přínos. „Dítě se nenechá zahltit, prostě si s něčím čas nehraje a pak zase hračky vystřídá a hraje si s něčím dalším. Žijeme ve společnosti nadbytku a děti jsou pro nás důležité, nešetřil bych na nich,“ říká Mertin. Odmítá i radikální pohled, že děti a jejich kreativitu víc rozvíjí nedostatek než nadbytek. „Když věci nemáme, z čeho si máme vybírat, z čeho se máme rozvíjet?“ ptá se psycholog. Klíčové je podle něj hlavně to, aby si děti mohly volně a svobodně hrát.

Reklama

A co když si nade vše přejí nějakou blbost, která vás zvedá ze židle? I tady nabádá Mertin k toleranci. „Neměli bychom vybírat dárky jen podle toho, co se líbí nám a co bude dítě podle nás rozvíjet. Něco z toho, co si přeje, i když to považujeme třeba za kýč nebo nesmysl, bychom dítěti taky měli splnit,“ říká Mertin. Ostatně i s tou nejsofistikovanější hračkou nakonec dítě naloží podle sebe. Třeba i v duchu rčení, že z každého předmětu se nakonec stane kladivo.

Na jednu věc by ale měli rodiče dbát vždy. „Dítě by mělo vědět, že dárky se nejen dostávají, ale i dávají, i když je to třeba obrázek, který namalují,“ dodává psycholog.

Reklama
Reklama