Britská Grand Prix se minulý víkend připomenula jako ta vzrušující podívaná, kterou umí F1 nabídnout. Sobotní sprint na sto kilometrů, který určil pořadí do nedělního hlavního závodu, posunul Maxe Verstappena před Lewise Hamiltona i přesto, že prvnímu jmenovanému na začátku závodu šlehaly z předních brzd plameny.
O den později jsme mohli sledovat velmi kontroverzní kolizi výše zmíněných, která Verstappenovi nejen znemožnila dokončení závodu, ale poslala ho do nemocnice. Vítězný Hamilton byl poté na sociálních sítích vystaven prudkému přívalu rasistických útoků.
Rasismus nepatří samozřejmě ani do sportu, ale veškeré ostatní drama formule zoufale potřebovala. F1 se snaží nejen zvednout sledovanost a zastavit prudký pokles příjmů z minulé sezony – potřebuje zároveň najít způsob, jak se vyhnout přímé konfrontaci se snahami odsunout benzinový pohon na smetiště dějin.
„V konečném důsledku chceme být tím nejvíce strhujícím sportem na světě,“ říká Yath Gangakumaran, ředitel pro strategický a obchodní vývoj F1 a také výkonný ředitel odpovědný za strategii, která má nejstarší motoristický sport na světě vyvést z útlumu a odstavit ho od paliva, na jaké jezdil více než sedmdesát let.
I přes zavedení hybridních motorů v roce 2014 zůstává F1 do jisté míry závislá na naftových a benzinových gigantech, jejichž loga zdobí tratě seriálu i boky elegantních aerodynamických monopostů, pálících až 145 litrů paliva za závod.
Podle historicky prvního auditu majitele F1 Liberty Media pro sezonu 2018 tím svět formulí přispívá k uhlíkové stopě 256 000 tunami oxidu uhličitého ročně. Tolik v průměru za stejný časový úsek vyprodukuje 28 000 domácností. Připočítejme ještě uhlíkové emise fanoušků, kteří za závody cestují, jako to udělala BBC: uhlíková stopa je rázem na 1,9 milionu tun, respektive 207 000 domácnostech.
Zatímco se však automobilový sport, jako je F1, Nascar nebo MotoGP, popasovává s biopalivy, automobilky a spotřebitelé jdou spíše směrem k bateriově poháněné budoucnosti. „Sekačky na trávu,“ vysmíval se britský magnát a někdejší boss Formula One Group Bernie Ecclestone, když jako hlava devítimiliardového byznysu odmítl v roce 2012 elektrická auta jako „hloupá“.
John Malone, zakladatel a většinový vlastník Liberty Media, už nemůže být v pozici vzdorovitého. Tržby F1 poklesly během pandemie o 43 procent na 1,1 miliardy amerických dolarů, což tvoří pouze část neutěšeného roku Liberty Media – její sedmnáctimilionový zisk v roce 2019 se rok nato zhoupl do rekordní ztráty v hodnotě 386 milionů.
Formule tak v současnosti hledá nový elán a nemůže už ignorovat světový vývoj stran odklonu od spalovacích motorů. Závody jsou úzce provázané s automobilkami typu Ferrari, Mercedes nebo Renault, které vynakládají značné finanční prostředky do posunu k pohonům budoucnosti. I proto si F1 vytyčila za cíl dosáhnout nulových emisí do roku 2030 – konkrétně snížením množství vyprodukovaného oxidu uhličitého během závodu na minimum a následně vyrovnáním zbytku.
Plán zahrnuje mít všechny monoposty na udržitelných palivech už v roce 2026, což je podle Yatha Gangakumaran nejlepší cesta nejen k dosažení menší ekologické stopy, ale zároveň ke vdechnutí nové šťávy do stagnujícího sportu.
Jenže to nemusí stačit. Formule 1 je nadále závislá na sponzorských penězích společností, které jsou zodpovědné za přibližně 55 produkce jednorázových plastů. A vazby soutěže na naftové společnosti už v minulosti způsobily rozepře se skupinami podporujícími životní prostředí.
„Zcela jasně hledají cesty, jak si vylepšit image,“ komentuje mluvčí belgické Greenpeace Joeri Thijs snahu F1 o udržitelnost. „Konečně si uvědomili, že kompenzace nestačí a že velcí znečišťovatelé musí také redukovat své vlastní znečištění. Ale jestli budou stále propagovat naftové společnosti, které se z této lekce zatím nepoučily…“
Pokud se F1 sama nezbaví svých vazeb na naftové společnosti, mohly by to místo toho udělat jednotlivé týmy a automobilky. Čím dál hlasitěji se také o slovo hlásí formule E, závod plně elektrických aut zaštítěný velkými automobilovými hráči: Audi, BMW, Jaguarem, Mercedesem, Nissanem a Porsche.
Soutěž se sloganem „race that leaves no trace“ (závod, který nezanechává žádnou stopu) je sice v plenkách, ale už si stihla získat i dříve skeptického Ecclestonea. Ten už před dvěma lety prohlásil, že „formule E se stane brzy mnohem větší a lepší“.
Prozatím není pro prestižní formuli 1 výraznou hrozbou: výnos činil loni 170 milionů amerických dolarů, a tedy jen o něco málo více, než je maximální povolený rozpočet pro pouhý jeden tým v rámci F1. A navzdory zeleným proklamacím se při mezinárodních závodech spálí nemalé množství paliva během přesunu vozů, posádek a dalšího vybavení mezi závodními okruhy po celém světě.
„Jsme velmi blízko bodu, kdy bude plně elektrické auto nejen levnější na výrobu, ale i mnohem výkonnější než auto poháněné benzinem,“ domnívá se Sylvain Filippi z Envision, jednoho ze zakládajících týmů formule E.
Podle něj právě elektrické formule předvedou světu vzrušující tvář elektrických vozidel. „Jaký pak bude důvod nadále investovat ohromné částky do vědy a výzkumu zaměřeného na optimalizaci spalovacích motorů?“ ptá se výmluvně.
„Já myslím, že odpověď všichni známe.“