Římský císař Nero se prý jednou v krčmě opil natolik, že omylem zrušil daň z koupě otroků. Když nazítří vystřízlivěl, nejen že mu došlo, že si měl dát o sklenku méně, ale také to, že státní kasa tenhle krok nepřežije.
O dva tisíce let později jsme se při psaní daňových zákonů poučili jen pramálo, možná je načase to změnit. Inspirujme se třeba ve Francii.
Tamní úřady zrovna poslaly technologickým gigantům daňovou účtenku za rok 2020: firmy jako Facebook, Google, Apple nebo Amazon mají zaplatit tři procenta z příjmů, kterých dosáhly na území Francie, tedy asi půl miliardy eur neboli asi 13 miliard korun.
Ke stejnému kroku se schyluje i ve Velké Británii, Itálii nebo Španělsku. A u nás je takzvaná digitální daň na pořadu dne Poslanecké sněmovny příští týden.
Proč? Protože daňová pravidla většiny evropských států jsou zatím nastavená tak, aby firmy platily daně v zemi, kde fyzicky působí. S digitálním časoprostorem za třemi dvojitými véčky daňové zákony zatím nepočítají. Technologičtí velikáni to samozřejmě dobře vědí a přesto, že mají i v Evropě obrovské zisky, daně tady platí jen minimální.
Google tak v Česku například odvede třicetkrát menší daň než jeho tuzemský konkurent Seznam, který je tak v nevýhodě. Stejný hříšník přispívá do státních kas evropských zemí ne více než 9,5 procenta ze svých příjmů, tradiční podniky přitom platí více než dvojnásobek.
Český návrh zákona o digitální dani oproti těm evropským netroškaří: firmy by podle něj měly platit dodatečnou daň ve výši 7 procent, což by mimochodem byla nejpřísnější taková daň ze všech států Evropské unie, kde Google a jeho kumpáni mají navíc platit obvykle něco mezi 3 a 5 procenty.
Nutno podotknout, že i se sedmiprocentním zdaněním by baroni přišli v přepočtu jen o 200 milionů eur, částku, která je v kontextu jejich miliardových zisků mizivá. Do rozpočtu Česka by naopak přibylo nezanedbatelných pět miliard korun. Ano, pět miliard. A k tomu kladných. To se v roce 2020 příliš nevidí.
Aby bylo jasno, nejde tady o zdanění bohatých a úspěšných. Jde jen o napsání zákona, který pro změnu odpovídá tomu, co se v dnešním světě děje, a nastavení stejných podmínek i pro firmy fungující v digitálu, o kterých jsme holt před třiceti lety, kdy se daňová legislativa psala, nemohli vědět.
Teď už o nich ale víme.
