Tomáš Šena se celý svůj dospělý život věnuje péči o trávníky, což jej nakonec dovedlo i k založení firmy Swardman, která vyrábí a prodává vřetenové sekačky. Jenže ne vše šlo podle jeho představ a jeho byznysový kolega se rozhodl firmu prodat. A Tomáš s tím musel dle intencí původních dohod souhlasit, i když nechtěl.
Dnes mu na Swardman zbyla jen vzpomínka a pro Forbes píše, jaké si z celé zkušenosti vzal ponaučení a co by dnes udělal jinak.
Nelituji, to vám říkám hned na začátek. Nelituji jediné minuty, kterou jsem za těch šest let ve Swardmanu strávil. Naopak jsem rád, že jsem se nebál a dělal jsem celou dobu, co jsem považoval za správné. Zažil jsem přeměnu firmy z malé rodinné na střední, kde už je potřeba mnohem přesněji říkat, co kdo má dělat.
Poslední měsíc pod mým vedením dosáhl Swardman zisku 1,6 mil. Kč. Neprodávalo se naplno, nevyrábělo se úplně naplno (dva státní svátky + marodka), a přesto jsme měli zisk. Odcházel jsem vzpřímený, i když jsem si takový konec nepředstavoval.
Swardman byl jako moje dítě. Celý profesní život jsem se pohyboval kolem trávníků a sekaček a byl jsem proto velmi rád, když jsem našel investora, s kterým jsme na trh společnými silami přinesli originální vřetenové sekačky, které ve světě nemají obdoby.
Pyšný jsem i na to, že jde o ryze český výrobek, který od konstrukčních návrhů až po samotnou výrobu vzniká čistě v naší kotlině. Bohužel, osud mi nedovolí příběh Swardmanu dopsat a já už jej rok sleduji jen zpovzdáli.
Co se stalo? Začátek změn začal, když do firmy přišel nový výrobní ředitel. Časem mezi námi vznikly neshody, které jsme nedokázali udržet za zavřenými dveřmi našich kanceláří a ve finále názorově rozdělily i samotné zaměstnance.
Jedna polovina stála za mnou, druhá za ním. Za tím stálo i to, že jsem nábor nových lidí svěřil i jemu. Výrobní ředitel ale nakonec odešel ke konkurenci, jejíž majitel časem předložil mému byznysovému parťákovi nabídku na odkup Swardmana. Dohoda totiž zněla, že pokud se rozhodne prodat jeden z nás, musí prodat i druhý majitel, nebo nabídku přeplatit.
Nabídka od konkurence byla pro mého kolegu akceptovatelná a vzhledem k tomu, že se chtěl soustředit na svůj hlavní agrární byznys, tak ji v intencích naší dřívější dohody přijal. A pak už vše šlo rychle. Neměl jsem šanci ani čas potřebnou částku sehnat a nabídku přeplatit, tak jsem se rozhodl s prodejem souhlasit. Následovalo odvolání z funkce ředitele, předání věcí a konec. Nezůstaly mi žádné ochranné známky, nic.
Život jde ale dál. Tohle zlomit nemělo smysl a ani jsem neměl šanci. Nebyl jsem připravený na takový útok. Určitě se ale necítím jako poražený a určitě to neberu jako partnerovu zradu. Byl to investor a zachoval se jako investor, který už neměl trpělivost čekat na ekonomický efekt. To je běžná situace.
Teď je potřeba si vzít rychlé poučení a neohlížet se. A těch poučení bylo hned několik. Možná by většina řekla jako první, nezačínej podnikat bez svých peněz. Ale s tím nesouhlasím. Kdybych čekal, až budu mít na vývoj a výrobu sekaček peníze, aby mi vše nikdo nemohl vyfouknout, tak bych třeba nikdy nezačal.
- 1. poučení: Než se do něčeho nového pustíte, vyčistěte si minulost.
- 2. poučení: Ochranné známky, domény, průmyslové vzory a patenty si registrujte na sebe, ne na firmu.
- 3. poučení: Smlouvy a dohody se společníky si nechte napsat od zkušeného právníka, který hájí vaše zájmy.
- 4. poučení: Lidi do firmy si vybírejte sami nebo tím pověřte člověka, který vás dlouho zná a něco s vámi prožil.
- 5. poučení: Zabraňte, aby se neshody managementu přenesly mezi zaměstnance a rozdělily je.
Celou změnu jsem nakonec přijal opravdu lehce. A víte proč? Protože možnost sloužit svým zákazníkům mi nikdo nevzal. Možná jsem přišel o budoucí peníze, ale ty si určitě dokážu vydělat i jinak. A že to bylo mé dítě?
Ano, bylo. Ale taky už bylo docela velké, aby se s trochou dozoru o sebe začalo starat samo. Pokud bude v dobré společnosti, bude prosperovat a bude dělat radost. Pokud bude ve špatné společnosti, bude strádat a třeba zahyne. I to se může stát, ale s tím nejde nic dělat.
Já mám prostor dál pomáhat lidem, kteří chtějí zlepšit trávníky, mohu dál vzdělávat, mohu všechno, co chci. S každým koncem začíná nový příběh.
