Aktuálně čtvrtý nejbohatší muž planety Bill Gates čelí v posledních dnech výrazné vlně kritiky. Důvod je přitom jednoduchý: ve svém nedělním vyjádření pro britský zpravodajský kanál Sky News se postavil vůči snahám uvolnit patentové ochrany vakcinačních látek proti nemoci covid-19.
Miliardář tvrdí, že zrušení patentové ochrany by v tomto případě nebylo ku prospěchu věci. Podle Gatese nikde ve světě „nestojí žádné výrobní linky“, které by po otevření pomyslných patentových stavidel rozjely výrobu vakcín.
Tento názor však rozporuje řada kritických hlasů, mezi něž patří i bývalá irská prezidentka a komisařka pro lidská práva při OSN Mary Robinson. Ta vyzvala k posílení politického tlaku právě na uvolnění patentové ochrany.
K jejímu dopisu, který adresovala americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, se podpisem připojilo více než 150 státníků a také laureátů Nobelovy ceny.
„Vyjádření odborníků jsou jasná. I kdyby jen jediná země neměla zajištěný přístup k vakcínám, nebude mít zbytek světa zaručené bezpečí, a to jednoduše proto, že vir bude mutovat,“ řekla komisařka.
Jak upozornil britský deník The Independent, odborníci požadují rychlé a razantní změny přístupu k ochraně duševního vlastnictví Světové obchodní organizace (WTO). Mezi ně patří také Nick Dearden, ředitel organizace Global Justice Now, která se chce o uvolnění patentů zasadit během očekávaného sněmu WTO příští měsíc.
V podobném duchu se nesou také názory některých novinářů: Stephen Buranyi v komentáři pro The Guardian uvedl konkrétní příklady farmaceutických výrobců, kteří by se mohli do výroby vakcíny pustit – kdyby jim nesvazovaly ruce patenty.
Zdůraznil také nepoměr mezi bohatými a chudými státy, který si momentálně nejbolestněji prožívá Indie.
„Neexistuje žádná mezinárodní spolupráce, jako tomu bylo dříve. Novým pravidlem je, že každý kope za sebe. Pokud nebudeme jednat, bude to v příští krizi stejné,“ uvedl Buranyi na svém Twitteru.
V samotném článku pak pranýřuje novodobý trend, kdy může držitel patentu na potřebný lék monopolizovat výrobu i v případě globální nouze. Ještě během druhé světové války přitom vláda USA přinutila farmaceutické společnosti sdílet receptury pro svá antibiotika.
Nick Dearden z Global Justice Now pak Gatesova slova a jejich ideologický rámec charakterizoval přímo jako „nechutný“.
Země, jako jsou Jihoafrická republika nebo zmíněná Indie, které se potýkají s katastrofálními počty nakažených, přitom už dříve žádaly WTO o uvolnění patentové ochrany vakcín.
S výjimkou kontraktu pro biotechnologickou společnost Serum Institute of India, uzavřeného se společností AstraZeneca na výrobu vakcíny obecně známé jako Covishield, však k výraznějším posunům zatím nedošlo.
To, že mohlo dojít k přesunutí výroby do indického Serum Institutu, který platí za největší podobnou instituci v zemi, je však podle Gatese výjimečnou záležitostí a mohlo k němu dojít jen díky grantům a odborným znalostem.
„Není to žádná ospalá fabrika. Všechno musí být podrobně testováno a ke každému z výrobních procesů je třeba přistupovat velmi opatrně,“ tvrdí Gates. Kritické hlasy se ale množí podobně jako ohně spalovaných těl v indických ulicích.
