Odložená platba není úvěrový produkt, je tu od toho, abyste si například mohli nakoupit zásobu plen v akci, tvrdí jedna z nejvýše postavených žen v českém finančním sektoru.
Hana Wasserburger je ředitelkou poradenských služeb společnosti Visa, ze své pozice radí bankám hned tří středoevropských zemí. Prorazila a podařilo se jí udržet tam, kde se to obyčejně daří spíše mužům.
Rozhodně ale od ní také nečekejte názor, že by se ženám měla jejich cesta na vrchol usnadňovat. Je naopak přesvědčená, že si bez potíží dovedou svoji cestu vybojovat samy, a například v organizačních schopnostech muže často výrazně předčí.
Jak vidí největší světová síť elektronických plateb budoucnost placení, čekají nás v nadcházejících dvou letech nějaké zajímavé změny, jako se to stalo během pandemie?
To, co nyní rozhodně vidíme, je rychlý růst mobilních plateb. Jejich boom odstartoval během covidu, ale rozhodně příliš nezpomaluje ani nyní. V tuto chvíli se v Česku odehraje prostřednictvím mobilního telefonu přibližně třicet procent plateb. Jejich počet se přitom zdvojnásobil jenom za poslední rok.
To je jeden ze současných velkých trendů. Další kategorií, která nenápadně, ale zato setrvale nabírá na obrátkách, jsou placení různými zařízeními. Mohou to být již naprosto běžné chytré hodinky, ale časem také třeba lednička, která zjistí, že potřebujete nakoupit potraviny, objedná je a zaplatí za vás.
Dalším příkladem je třeba placení z auta, Visa má partnerství s Mercedes-Benz a už dnes můžete běžně v Německu nebo Velké Británii zaplatit otiskem prstu přímo z auta. Když to shrnu, tak neviditelné platby, tedy platby bez klasické plastové platební karty, a platby různými zařízeními jsou to, co bude bezpochyby tvořit budoucnost placení.
Na mobilní telefony coby platební prostředek jsme si již zvykli, dočkáme se i doby, kdy mobilní telefony plnohodnotně nahradí platební terminály?
Takové řešení už dokonce existuje. V uplynulém roce poskytovatelé platebních řešení spouštěli takzvaný soft PoS (soft point of sale) občas nazývaný také tap to phone, kdy vám mobilní telefon funguje právě jako platební terminál.
Je to zatím spíše doplňkové řešení, které vyplňuje mezeru všude tam, kde lidé nechtějí nebo nemohou použít klasické terminály, a neakceptují proto platby kartou. Typickými zákazníky jsou trhovci, do stejné kategorie ale patří například kurýři nebo taxikáři, kteří s sebou nemusí celý terminál tahat.
Placení funguje tak, že zákazník přiloží platební kartu k jejich telefonu prostřednictvím léty prověřené technologie NFC. My jsme toto řešení samozřejmě před vpuštěním do naší sítě intenzivně s obchodníky testovali a při této příležitosti zkoumali, jakou hlavní výhodu v něm vidí.
Ukázalo se, že mobilní telefon skýtá pro specifické účely benefitů překvapivě hodně. Obchodníci si hlavně pochvalovali, že s sebou nemusí tahat platební terminál, zajišťovat si internetové připojení, což se speciálně na trzích může ukazovat jako velký problém, a v mobilu již máte všechno obsažené.
V konečném důsledku také vůbec nemusíte vytahovat kartu, pokud zákazník využívá mobilních plateb, tak můžete zaplatit rovnou z mobilu na mobil.
Máte nějaká data, jak moc je tap to phone služba rozšířená?
Když loni Global Payments tuto službu spouštělo pod názvem GP tom, tak již první měsíce po spuštění reportovali tisíce podniků a podnikatelů, dnes to bude něco přes deset tisíc.
Visa má určitě o platebním trhu přehled jako málokdo. Dokážete mi prozradit, jak se na českém konzervativním trhu daří například odloženým platbám?
Jako Visa spolupracujeme jak s bankami, tak s poskytovateli platebních řešení a všichni se shodují na tom, že rychle narůstá zájem jejich klientů, aby nabízeli služby buy now, pay later na svých platebních branách. Zájem o odložené placení se začal trochu paradoxně hodně zvedat s příchodem inflace.
Tady bych ráda zdůraznila, že lidé nevnímají tuto službu jako nějaký úvěrový produkt. Když jsme řešení testovali, tak nám naši zákazníci říkali, že hlavní výhodu spatřují v tom, že si něco mohou koupit hned a nemusí čekat až do další výplaty.
A právě tahle vlastnost získala na významu s inflací, lidem totiž odložené platby pomáhají šetřit. Dobrým příkladem je například nákup dětských plen. Jde o poměrně drahý produkt, když se pak objeví možnost nakoupit produkt ve velkém v akci, nechcete řešit, jestli na velký nákup máte dostatek prostředků.
S odloženou platbou se můžete zásobit na dlouho dopředu a platbu odložit na další výplatu. Ano, z další výplaty sice zboží zaplatíte, ale ušetřili jste mezitím spoustu peněz.
Proto i my za Visu se snažíme tuto metodu propagovat, ovšem ne jako úvěr, ale coby platební metodu, která má svoje specifické využití a speciálně během inflace lidem pomáhá šetřit peníze. A co vím od jednotlivých subjektů, roste o odložené platby zájem jak ze strany obchodníků, tak i jejich koncových zákazníků.
Pokračuje rychlý nárůst bezhotovostních plateb v porovnání s platbami v hotovosti i po covidu?
Pořád vidíme, že platby kartou rostou meziročně o nějakých patnáct až dvacet procent. S covidem byly nárůsty trochu větší, zejména v e-commerce, tam to bylo meziročně přes čtyřicet procent.
Myslíte si, že se v dohledné době dočkáme bezhotovostní společnosti?
Pěkným příkladem je Švédsko, které je téměř bezhotovostní již dnes. Je to ale specifická souhra faktorů. Svoji roli sehrála kultura a digitální vyspělost společnosti, pomohla také státní podpora, kdy švédský stát bezhotovostní platby silně podporoval.
Švédsko má také spoustu opravdu odlehlých oblastí, kde dlouhodobě bojovali s krádežemi hotovosti, což se v posledních letech ještě zhoršovalo. Švédsko tedy k bezhotovostní společnosti rychle spěje, ale vypadá to, že nějaký objem hotovosti v ekonomice vždy zůstane.
To, jak velký bude, záleží na kombinaci geografie, národní kultury a podpory státu.
Jak se do oblíbenosti jednotlivých platebních metod promítá to, že nám do produktivního věku dorůstá generace Z?
Generace Z je pro nás i banky v tuto chvíli velmi významná, protože tvoří už asi třetinu evropské populace. Je to velmi perspektivní segment trhu a jejich příjmy neustále rostou. Zároveň je to segment, který má jiné potřeby a očekávání.
Jsou to lidé vysoce digitální, záleží jim na udržitelnosti a informace čerpají hlavně ze sociálních sítí. Také se nechávají hodně ovlivňovat influencery a zároveň fungují jako influenceři uvnitř vlastní rodiny.
Dělali jsme si například průzkum, co očekává tato generace od bank, a zjistili, že větší roli než poplatky hraje kvalita digitálního bankovnictví. Asi čtyřicet procent mladých si zároveň vybírá banku podle toho, kde mají účet jejich rodiče. Z pohledu plateb hrají prim virtuální karty a digitální platby.
Když jste zmínila udržitelnost, zajímalo by mne, jak jde tento pojem dohromady s logem Visa.
Myslím, že velmi dobře. Visa jako technologická společnost přirozeně nezatěžuje životní prostředí tak jako jiné obory podnikání. Nicméně tím, že jsme obří společnost a máme dvacet tisíc zaměstnanců, čtyři miliardy vydaných karet a jsme sedmý nejznámější brand na světě, jsme si vědomi toho, že i naše malá rozhodnutí ovlivňují velké množství lidí.
Snažíme se snižovat uhlíkovou stopu, proto jsme v roce 2020 přešli kompletně ve všech provozech a datových centrech na čistou energii a do roku 2040 jsme se zavázali dosáhnout nulových emisí.
Zaměřujeme se ale také na sociální stránku udržitelnosti a diverzitu. Podporujeme ženy v podnikání, podnikatele v rozvojových zemích a máme programy na zvyšování finanční gramotnosti.
Jak vnímáte udržitelnost vy osobně?
Pro mne je udržitelnost důležitá, musím říct, že do značné míry mne ovlivňují i moje děti, které patří do generace Z a je vidět, že pro tuto generaci je udržitelnost na úplně jiné úrovni vnímání než pro tu, řekněme, starší.
Oni jsou v tomto tématu vychovávaní od školy. Pro nás je přirozené, že třídíme odpad, šetříme vodou a energií, hodně se o tom tématu bavíme a já sama přispívám na některé organizace, které udržitelnost podporují.
Zmínila jste, že Visa aktivně podporuje ženy. Jak vy osobně vnímáte ženy v českém finančnictví a ve fintechu? Je jich tu dost a jaký je váš pohled na případné překážky, které překonávají?
Myslím, že historicky byl finanční sektor vždy doménou mužů, ale na třech trzích, které mám na starosti, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko, vidím žen čím dál více. Na Slovensku to dokonce vnímám tak, že se kolem karet již pohybuje víc žen než mužů.
Diverzita se ve finančním sektoru za posledních pár let opravdu zvýšila a nevidím žádné zásadní překážky, proč by ženy nemohly fungovat ve finančním světě nebo ve fintechu. Co se týká přehledu o financích a analytického myšlení, tak jsou minimálně srovnatelné s muži.
Mám také ve svém týmu ženy, které jsou matky a jsou to zároveň nesmírně efektivní zaměstnanci, protože umí svůj čas využít na maximum. Naopak to tedy vnímám jako výhodu a myslím si, že ženy, které mají děti a chtějí pracovat a dělat svou práci dobře, tak ji skutečně dobře dělají, protože jsou v tom, co dělají, maximálně efektivní.
Svůj čas musí rozdělit mezi práci a rodinu. Sama musím říct, že od doby, co jsem si pořídila dvě děti, mám pocit, že jsem svůj time management dotáhla do dokonalosti. Jedu v podstatě na minuty.
Během býčího pandemického trhu visa koupila experimentálně NFT Cryptopunk #7610. Pořád jej má?
Neprodali jsme ho. A mimochodem, je to ženský Cryptopunk. Myslím, že v té původní kolekci je avatarů asi deset tisíc a kolem 3600 z nich je žen. Což odpovídá procentu žen v top managementu.
Máte ohledně NFT další plány, o kterých se dá otevřeně hovořit?
Hodně se o NFT s bankami bavíme, bylo to teď populární téma, hlavně právě pro generaci Z. Pro mne jsou NFT ideální cesta, jak vůbec s kryptoměnami začít experimentovat. Dají se kolem nich postavit různé zajímavé nabídky pro klienty, ať už na základě loajality programů, nebo výhod spojených s držením nějakého NFT.
Je to zajímavý nástroj k oslovení mladší generace. Co se týká lokálních aktivit, na začátku minulého roku jsme udělali NFT projekt pro Tatra banku na Slovensku. Zdigitalizovali jsme sošku múzy – tradiční symbol této banky –, kterou odměňuje své nejlepší zaměstnance.
V rámci projektu jsme digitální podobu sošky rozdělili na 250 dílů. Dvě stě padesát oceněných manažerů banky pak na ní dostalo svůj podíl. Projekt měl velký úspěch a Tatra banka za něj získala i cenu za inovace.
