Celosvětový veřejný dluh v letošním roce překročí hranici sto bilionů dolarů (zhruba 2,3 biliardy korun), což odpovídá devadesáti třem procentům globálního hrubého domácího produktu. Ve zprávě z 15. října to předpověděl Mezinárodní měnový fond. Uvedl také, že do roku 2030 by se měl poměr celosvětového veřejného dluhu k HDP vyšplhat ke sto procentům.
Měnový fond zároveň varoval, že veřejný dluh by mohl růst ještě rychleji, než se nyní předpokládá. Upozornil, že v politice se v posledních desetiletích čím dál více prosazuje vstřícný postoj k vyšším výdajům.
„Tlaky na výdaje k řešení ekologické transformace, stárnoucí populace, bezpečnostních obav a dalších dlouhodobých problémů narůstají,“ uvádí MMF. V případě mimořádně nepříznivého scénáře by se podle MMF mohl veřejný dluh v roce 2026 vyšplhat na 115 procent HDP.
Zpráva MMF o vývoji globálního veřejného dluhu přichází jen několik týdnů před prezidentskými volbami ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou na světě.
Oba hlavní prezidentští kandidáti, tedy Kamala Harris za Demokratickou stranu a Donald Trump za Republikánskou stranu, slibují nové daňové úlevy a rozpočtové výdaje. Ty by mohly zvýšit federální dluh USA o biliony dolarů, píše agentura Reuters.
Nezisková organizace Výbor pro zodpovědný federální rozpočet nedávno odhadla, že rozpočtové plány bývalého prezidenta Donalda Trumpa by v příštích deseti letech zvýšily zadlužení USA o dalších 7,5 bilionu dolarů, zatímco plány současné viceprezidentky Kamaly Harris by přinesly nárůst zadlužení o dalších 3,5 bilionu dolarů.
MMF ve své zprávě vyzval vlády k opatřením ke zlepšení stavu veřejných financí a varoval před negativními důsledky odkládání takovýchto opatření. „Čekání je riskantní. Zkušenosti ukazují, že vysoké zadlužení může vyvolat negativní reakce finančního trhu a omezit prostor pro využití rozpočtové politiky v případě negativních šoků,“ uvedl měnový fond.
